Jsem hysterická, ale léčím se

Po více než roce jsem se rozhodla dokoukat jeden film, respektive si ho pustit zase od začátku. Prostě byla nálada si po delší době sednout k TV a chvíli nemyslet na píčoviny.
Tentokrát jsem i dokoukala. Nebylo to nic světoborného, žádný trhák ani namakaní herci, taková odpolední idylka. Konkrétně se jednalo o film Hysteria, v překladu Vrtěti ženou. Kdo to kurva překládal a schvaloval? Copak vy chlapi s námi u toho vrtíte nebo se u toho vrtíme snad my ženy? My u toho spíš držíme, abyste nesešli z cesty.

Pro ty, co to neviděli, tak ve zkratce. Jedná se o tak trochu životopisný příběh z viktoriánské doby v Anglii. V té době byla hysterie uznávaná nemoc. Myslelo se, že příčinou je děloha, která trpí sexuální abstinencí, a tak cestuje po těle. Ženám se proto doporučovalo vstoupit do manželství a vdovám či starým pannám byla nabízena svérázná léčba. Mezi používané metody patřilo například tahání za ochlupení, vykuřování dělohy nebo masáž genitálií.
Pokud léčba nebyla úspěšná, přistoupilo se k radikálnější metodě, a to odstranit celou dělohu.

U jednoho psychiatra bylo tedy možné podstupovat velmi příjemnou léčbu. Dámy, představte si, že jdete na terapii, postěžujete si doktorovi se svými obvyklými problémy a on vám pak místo antidepresiv řekne: „Položte se sem.“ Roztáhnete lehce nožky a on vám naolejovanou rukou vjede pod sukni, aby z vás tu hysterii dvěma prsty vymítil.

Ten počet zájemkyň byl veliký, takže doktůrek začal být již brzy chabrus na ruku. Aby tedy mohl uspokojit všechny hysterky, vynalezl první vibrátor. Přístroj to byl ohromný, vydával velký rachot, kouřil a musel ho obsluhovat další člověk. Nicméně se setkal s ještě větším zájmem všech nadržených paniček a postupně tak mohl být inovován až do dnešní podoby, kdy ho snadno schováme do kabelky či do pochvy.

Tak mě i napadá, proč podobnou praxi nenabízí i dnešní medicína? Rády bychom chodily ke svému jedinému doktorovi, na kterého bychom již byly zvyklé. Pěkně si spolu popovídali a následoval by šťastný konec. To by se hysterčilo jedna báseň. Jistě by nám to i pojišťovna hradila. Jak bychom vycházely z ordinací s úsměvem, žádné deprese, léky, prostě sluníčkový den. Není nad spokojené ženy.

A co bychom dělaly, kdyby nám ten vibrátor nikdo nevymyslel? Již dříve nějaké primitivní pomůcky existovaly, například z kostí, parohů či dřeva. Ale kdo by chtěl mít dřevo v posteli?
Naštěstí existují zlaté ručičky nebo užitečné věcičky. A když občas přiloží muži svou ruku k dílu, zlobit se nebudeme.

Takže milé ženy, klidně buďme hysterické, jde to snadno a nádherně léčit!