Nevyžádaný penis ve zprávě?

Ráno. Dáš si kafe, otevřeš mobil, klikneš na notifikaci zprávy od někoho, koho ani neznáš… a bum – tam to je. Fotka cizího penisu. Žádné „Ahoj“, žádné „Můžu?“ Jen rovnou: tady to máš. A tobě v hlavě blikne jediná věta: "Proč si sakra myslíš, že to chci vidět?"

Znovu a znovu se tahle zkušenost opakuje ženám po celém světě. A znovu a znovu se ptáme: co si ten chlap vlastně myslí, že tím vyvolá? Že nás tím nadchne? Vzruší? Okouzlí? Ne. Ne a ještě jednou ne.

Protože to, co v první řadě cítíme, není touha. Je to překvapení, trapnost, někdy i strach. Protože najednou jsme konfrontované s něčím intimním, co jsme si nevyžádaly. Bez kontextu, bez vztahu, bez důvěry. A hlavně – bez našeho souhlasu.

A víš, co je nejšílenější? Že někteří muži si fakt myslí, že to je kompliment. Že tím ženě dělají radost. To, že pošleš fotku svého nádobíčka, z nás neudělá nadržené fanynky – nejsme stroj na vzrušení s dálkovým ovládáním. Takhle to fakt nefunguje.

Jsou momenty, kdy je erotika krásná. Když si dva lidé důvěřují, když je tam souhlas, napětí, sdílení. Zaslat penis jako první dojem je něco jako začít konverzaci face 2 face tím, že si bez varování stáhneš kalhoty. A pak se divit, že to nikoho neokouzlilo.

A upřímně – víš, co si o tobě pomyslíme, když tohle pošleš? Ne, nejsi alfasamec. Ne, nejsi odvážný. Jsi člověk, který se schovává za obrazovku a snaží se šokovat, protože mu chybí respekt, empatie a možná i základní schopnost konverzace.

Takže pokud se někdy chystáš udělat screen, stáhnout kalhoty a poslat fotku cizí ženě s myšlenkou „tohle ji dostane“, zastav se. A zeptej se sám sebe:

Znám ji vůbec?
Dala mi svolení?
Opravdu si myslím, že tohle je cesta, jak si ji získat?
Co se stane? Nic. Nepřijde obdiv, nepřijde flirt. Jen ticho, ignorace a tvoje šance jsou pryč.

Tak si to radši rozmysli, protože penis – byť fotogenický – není konverzační otvírák. A rozhodně to není způsob, jak si získat pozornost.