Zkušenosti Amatéra

Zkušenost – to je rozdíl mezi očekáváním a skutečností

Nestěžuju si. Nic mi nechybí … a přesto (nebo možná právě proto) jsem celkem nespokojenej. Jsem postarší chlap a už mám něco za sebou. Randil jsem, zamiloval se, zblbnul, oženil se, vystřízlivěl, zpohodlněl, ztloustnul, zhubnul (tuhle kombinaci jsem zvládnul ještě několikrát), viděl svět, vydělal solidní peníze, vychoval pár dětí, mám rozumnou ženu (neptá se), práci mám rád … a na starý kolena jsem si řekl, že ještě něco doženu v sexu. Ano, já bláhový … přihlásil jsem se na Amatéry s vidinou sexu (první příznak demence).

Takže jsem si zde založil profil, vyplnil pár základních údajů, prezentuju se solidní češtinou, odepsal na pár inzerátů, taky jsem si jich pár dal, pokecal si přes vzkazy, občas jsem využil i chatovací místnosti, začal číst blogy (a nějaký i sepsal … spíš sesmolil), začal jsem blogy komentovat (většinou jde o faktické připomínky … opravdu rád si dělám legraci z hlupáků … a že jich tady je)

Dnes a denně zjišťuju, co se tady má a co se tady nemá dělat. Je to dost „one way“ … většinou slečny diktují, co kdo má dělat a nedělat, jak se má chovat a nechovat a co přesně chtějí a nechtějí, těch stížností na sexuální predátory tady bylo opravdu hodně.

Nemá se posílat obrázek ptáka (ať už jde o orla nebo skřivana, tak neposílat … hodně často si na to stěžujou slečny, které mají v galerii „nohy do praku"), je to prý neuctivé a bez respektu. Nemám zdravit ahoj, od začátku tykat, mám se představit, žena je taky lidská bytost a má svoji důstojnost (většinou jde o tu lepší sortu s ceníkem) … tak trochu to směřuje k tomu, abych v první zprávě předložil daňové přiznání … obráceně to obvykle nefunguje.

Mám být vtipný, ale nevtíravý … originální, ale ne divný, hrubý, sprostý. Dýchat prý můžu, obdiv je povolen.

Nemám se ptát, co tady kdo hledá, ale mám popsat, co tady hledám já. Nemám se ptát na očekávání, ale mám rovnou napsat, co očekávám. Mám být komunikativní, ale kolikrát už jsem četl o blokacích a ghostování …právě ze strany místních žen. Problém je v tom, že když se neptám já, tak obvykle žádná komunikace neprobíhá ... na druhé straně jsou většinou "ukončovací odpovědi", které silně znemožňují na cokoliv navázat.

Můj oblíbený bod – kolikrát už jsem dostal dotaz: co nabízím. Určitě by to neměly být peníze (ale bez peněz mi ani nepiš). Měl bych být vysoký, štíhlý, svalnatý, s tou správnou délkou a šířkou nádobíčka, úspěšný, svobodný a pak možná (!!) si dáme kafe. Přesně takových se nás tu pohybuje spousta, takže je třeba si dobře vybrat.

Měl bych poslat kredity, aby si mě všimla, za další kredity si otevřít alba, za další kredity mohu poslat zprávu, abych se pak dozvěděl, že moje štědrost mě dostala z ubohého 546. místa v jejím žebříčku na slibné 89. místo … když pošlu ještě pár kreditů, tak se možná uslyšíme, za dalších pár kreditů i uvidíme a za spoustu dalších a dalších kreditů zajdeme na večeři (kterou nemám problém zaplatit, i když tam kredity neberou). A úplně na závěr dostanu pusu !!

Fakt mě pobaví, když některá vyjmenuje, jaké všechny praktiky dělá (strávil jsem dost času na Wikipedii, řadu těch slov ani neznám), ale přiznám se, že ještě víc mě pobavil soupis toho, co všechno některé ženy nedělají … až si člověk říká, kolik je tady jeptišek

Vlastně jen recykluju svoje dřívější poznatky … obohacené o nové zkušenosti a informace. Pokud vás to pobaví, tak díky … pokud rozzuří, tak pod blogem je prostoru dost … no a pokud vás to nechá chladným, tak se zřejmě jedná o další zkušené Amatéry

PS: abych všem nekřivdil, narazil jsem taky na pár jedinců se správným přístupem k životu ... těm všem díky