Ten pohled, co tě zničí
Většina lidí má o mě představu, že jsem chodící pohlavní orgán. Chlap, co se probudí s kocovinou, vykouří dvě ciga, vypije kafe a pak jde a strčí péro do první, co se na něj podívá. A víš co? Nechám je v tom. Je to jednodušší, než vysvětlovat, jak to opravdu je.
Kdysi to tak bylo. Když jsem se dostal do tohohle světa. Světa, kde se lidi poznávají přes pár zpráv a dvě fotky, kde se sex domlouvá rychleji než objednávka pizzy. Byl jsem jak dítě v cukrárně. Ochutnáš co můžeš, protože nevíš, kdy ti to někdo vezme. Neřešíš, jestli ti bude blbě, prostě si bereš vše, co vypadá lákavě. Bylo to nový, bylo to vzrušující, a hlavně… bylo to snadný. Stačilo pár vět, trochu drzosti a správný čas. Najednou jsi v cizím bytě, na cizím gauči, se ženou, jejíž jméno druhý den neznáš.
A pak se to začne měnit. Už to není hon na zářezy. Už nepotřebuješ další anonymní noc, co si budeš pamatovat jen kvůli rozbitému zipu na bundě. Začneš hledat něco jiného. A pro mě je to pohled. Ten zasranej, nenápadnej, ale zdrcující pohled. Nemusí být láskyplnej. To by bylo až moc romantický na chlapa, co má whiskey místo krve. Ale musí tam být něco. Něco, co mě v tu chvíli přiměje zapomenout, že kolem nás je celý svět. Něco, co nejde vyfotit, možná jen napsat.
Někteří chlapi to mají jednoduchý. Vidí pěknou holku, a už jí svlékají pohledem. Chápu to. Ženské tělo je krásné. Ale pro mě je to málo. Potřebuji vidět ty oči, ve kterých je napsaný, že se spolu ztratíme. Že to nebude jen vybití potřeb, ale lokální válka dvou lidí, co ví, co chtějí.
A pak je tady ten druhej typ pohledu. Ten, co je nebezpečnej. Ten, po kterým tě nezajímá jen sex. Chceš ji poznat. Chceš vědět, proč se tváří, jakoby už vše viděla. Chceš zjistit, kdo jí zlomil srdce a jestli ho můžeš opravit… nebo zlomit jinak. To je ten moment, kdy se lovec změní na oběť, ani nevíš jak. A to je průser. Protože tyhle pohledy ti zůstanou v hlavě. Jdou vidět jen chvíli, ale pak se vracejí, když stojíš ve sprše nebo když se snažíš usnout. Přemýšlíš, co dělá, s kým je, jestli na tebe myslí. V tu chvíli jsi v prdeli.
Proto si tady sex nedomlouvám. Ne proto, že bych nechtěl. Jen ten pohled přes obrazovku nikdy neuvidíš. Můžeš si prohlédnout fotky, ale žádná ti neřekne, jak se na tebe bude dívat, když zavřeš dveře a zůstane jen ona, ty a všechno, co se stane.
Když už si někoho přivedu domů, nebo jdu k ní, musím vědět, že je tam ten pohled. Jinak nemá smysl nic začínat. Jo, mohl bych brát všechno, co mi přijde pod ruku, a asi by to fungovalo. Ale pak by to bylo prázdný. A prázdnota je horší než samota. Samota je aspoň poctivá.
Tak jo, možná působím, jako že si vybírám moc. Možná si někteří myslí, že jsem se zbláznil, když odmítám jistotu. Ale já už teď vím, že jen pohled je to jediný, co za to stojí. Ta chvíle, kdy se na sebe podíváte a už není cesty zpět. A když ho nenajdu? Tak usnu sám.
Sex bez toho pohledu je jako tělocvik. A já tělocvik neměl rád.





Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.