lekce z minulosti

Je za námi víkend a já bych se rád podělil o jedno z dalších zamyšlení. Po nějakém čase, jsem nedbal synových protestů a vytáhl ho na výlet. Cíl byl kousek.

Zámek v Duchcově. Místo, kde dožil svůj život bouřlivák Casanova. Samozřejmě, že jsem nevynechal známé klišé, o tom jaký to byl svůdník a podobné řeči.

Čas do prohlídky jsme krátili procházkou zámeckým parkem a ratolest téměř nepustila mobil z ruky.

Vlastně ho skoro nezaujal výklad slečny průvodkyně, který byl opravdu zajímavý, poutavý a vyčerpávající.

A já poprvé začal na Casanovu nahlížet trochu jinak. Vnímal jsem příjemný hlas a jiskry v očích, když nám ona slečna vykládala o dámě, které Casanova slíbil znovuzrození.

Přistihl jsem se, že trochu sním a nechal snění volný prostor.

Představuji si Casanovu – muže, co sváděl perem a svíčkou, když sociální sítě ještě nevymysleli. Jeho Histoire de ma vie – 4 000 stran vášně, intelektu a trochy přehánění – je jako zrcadlo, co nám ukazuje, jak moc jsme se změnili. A přitom jsme si tak podobní!

Dnes erotika proudí z obrazovek, ale je to opravdová touha, nebo jen iluze, kterou si „filtrujeme“ pro lajky? Casanova své aféry žil – osobně, s vůní parfému a střelného prachu.

My scrollujeme „žhave“ fotky a zapomínáme, co je to skutečný dotek.

Co je důležité? Pro něj to byly okamžiky – setkání, únik z I Piombi, rozhovor s Voltairem. Pozvánka na operu Mozarta.

My honíme virality, co vyprchnou rychleji než jeho svíčka.

Jeho sláva přežila staletí, naše příběhy mizí v digitálním prachu. A co zkreslujeme? On přibarvil své hrdinství, my si fotíme dokonalé životy. Když jsem se synem stál v komnatách, kde měl pracovnu a prostý stůl.Představil jsem si ho, jak píše za svíčkou – bez filtru, jen s pravdou a trochou šarmu.

Tak si kladu otázku: Co z našeho dne přežije?

Odložit telefon, vzít do ruky pero a napsat si svůj lechtivý příběh života – bez editů, s duší.

Sám se této myšlence zpronevěřuji, když toto "ťukám" na displeji mobilu.

Casanova by možná řekl: „Žijte, milujte, a ať vás hledají v knihách, ne v algoritmech!“

Inspirace z 18. století nám šeptá: méně posedlosti, víc authenticity.

Zkusím to? Zkusíte to? Méně snít a více žít.

Úspěšný start pracovního týdne už byl.

Tak hlavně.

Hlavně ten světový mír ✌🏻