Na dezert má tělo vždy prostor. Kvůli pocitům rozkoše
NEW YORK – Proč dokážeme pozřít dezert i ve chvíli, kdy už není možné do sebe dostat ani sousto předchozího chodu? Protože dezert dokáže vyvolat tak silný pocit rozkoše v mozku, že přehluší nepříjemné stavy přesycení. Podle psychiatričky Nory Volkowové výzkumy mozku také vysvětlují, proč se lidé přejídají jídly z rychlých občerstvení a nezdravými pokrmy plnými jednoduchých sacharidů a tuků.
Tyto pokrmy – stejně jako dezerty – totiž mozku dodávají tak silnou vlnu rozkoše a uspokojení, že nedokáže plně vnímat signály sytosti, které žaludek vysílá. Proto se těmito pokrmy lidé přejídají, a následně tloustnou. A proto také lahodný dezert vždycky dokáže člověk ještě do sebe dostat, i když už předchozí chod nemohl dojíst.„Tak funguje dezert. Představuje jídlo, které naprosto přehluší signály sytosti, takže i když jste plní, jíte dál, protože konzumace tohoto jídla vyvolává pocity rozkoše,“ tvrdí doktorka Volkowová.Pocit sytosti se dostavuje tehdy, když je žaludeční stěna napnutá na určitou míru. V tomto bodě chemické a nervové signály vyslané do mozku nařizují, aby se přestalo jíst. Tento mechanismus se vyvinul za stovky tisíc let a dobře nám sloužil v prostředí, kde nebyl nikdy nadbytek jídla, natož energeticky velmi bohatá jídla.Systém potěšení z jídla a systém sytosti spolu dobře spolupracovaly. Jenže pak přišly pokrmy jako dezerty či smažená a tučná jídla z rychlého občerstvení, která příliš dráždí systém potěšení a oslabují systém sytosti.Volkowová, pravnučka Leona Trockého, tvrdí, že jedinou ochranou je skutečně takové pokrmy ani neochutnat. Jedině tak nehrozí přejídání. „Jídlo může být také droga, působí na stejná mozková centra řídící potěšení, jako působí tvrdé drogy, alkohol a cigarety,“ dodává americká expertka na závislosti.
