Britský komik přišel o penis, teď tím baví publikum v divadelním představení
LONDÝN – „Přišel jsem o penis a napsal o tom komedii,“ tvrdí třiapadesátiletý britský komik Johnson Richard Stamp. Svou show Dick (Péro) začal letos v únoru uvádět na londýnské scéně Ovalhouse Theatre a plánuje s ní také putování po Spojeném království a možná i Austrálii. Představení má nejen bavit, podle recenzí divákům často od smíchu tečou slzy, ale především upozornit na rakovinu penisu, která je ve společnosti stále tabu. Především kvůli současnému vnímání mužského pohlavního orgánu.
Ačkoli se společnost v posledních letech penisem často zabývá, mužský pohlavní orgán je zároveň stále tabu. Nezobrazuje se v médiích a i přátelské debaty o něm vyvolávají rozpaky. Také o tom Stampova show je. Ale především o celém procesu od prvního nahmatání bulky v penisu až po vyléčení a dilemata související s rekonstrukcí orgánu a orgasmem.Penis má unikátní postavení v kultuře, je to téma jak velmi vážné, tak infantilní ve stejnou chvíli. V každém evropském jazyce existuje hned několik označení tohoto orgánu, v některých i desítky. Mnohá jsou vulgární, řada z nich je neutrální, jiná používají děti. Na penisu stojí také mužství, alespoň to psychologické, většiny majitelů tohoto orgánů. Na velikosti pak záleží mužům mnohem více než ženám právě kvůli souvislosti s maskulinitou. Muži věří, že jsou tím mužnější, čím větším orgánem se můžou chlubit před svými soky v šatnách a sprchách posiloven, bazénů a jiných veřejných míst. Penisem se muži dokážou chvástat a být na ně extrémně hrdí, ve stejnou chvíli lze právě útokem na něj muže totálně ponížit. To vše vystihuje podstatu Stampova příběhu a příběhu milionů mužů s rakovinou penisu. Tedy situace, v níž se musejí vyrovnat s amputací orgánu. Celková či částečná je při léčbě rakoviny penisu vyžadována vždy. A vždy je to těžké psychologické trauma.„Je to pro mě dokonalá rakovina. S žádnou jinou bych nemohl vytvořit takové představení a získat na to dotaci,“ věří komik Stamp. On je ale jedním z mála, kteří dokázali těžké trauma transformovat v něco, co mu poskytuje možnost tvořit, bavit lidi, a ještě tím vydělávat. Ve své show zmiňuje muže, který v nemocnici ležel vedle něj a po operaci byl rozhodnutý vyskočit z okna a ukončit život. „Já jsem si ale řekl, ne, máš děti, je ti teprve třiapadesát, musíš ještě žít,“ tvrdí v rozhovoru pro iNews.Představení je vyváženou směsí negativních aspektů léčby rakoviny penisu, z nichž amputace a následné psychické trauma jsou jen jedněmi z mnoha, ale Stamp vyjmenovává řadu z výhod. Mozek se naučil stimulací jiných částí těla dosahovat orgasmu. A ten teď trvá sedmadvacet vteřin, to je dokonce o šest vteřin více než průměrný orgasmus ženy a o dvacet vteřin více než průměrný orgasmus muže.Stamp také uvažuje o rekonstrukci pyje, v posledních letech se často píše o majitelích tzv. bionických penisů, které vznikají z tělesných tkání a obsahují hydraulický systém topořivých těles. Muži sice poskytuje erekci stiskem tlačítka, ale Stamp se obává rizik souvisejících s operací a ztrátou dlouhého orgasmu.„Dokážou ho zrekonstruovat. Opravdu chci to tlačítko, ale operaci vám nedovolí, dokud určité věci v těle nezačnou opět fungovat a potřebujete také náhradní stimul. Četl jsem o lidech, kteří si nechali odebrat jen část penisu a zůstal jim mikropenis. Ale raději nebudu mít žádný, než mít jen kousek. Raději jsem se zbavil všeho, protože v dlouhodobém hledisku budu mít velký, když půjdu na rekonstrukci. A také si o tom chci nejprve promluvit se spoustou lidí, kteří mají různé typy takového pyje. Bude nás v místnosti osm a někdo možná řekne, mám největšího ptáka na světě, ale holky to se mnou tak bolí, že se mi každá vyhne, jiný řekne, že má mikropenis a lidé se mu smějí ve sprchách v posilovně. O penisu se dá vytvořit spousta představení,“ uzavírá rozhovor Stamp.
