Štěstí? Štěstí je pohádka pro lidi, kterým je všechno jedno.

Víš, kolikrát jsem slyšel„měl jsi štěstí“?

Pokaždé se mi něco podařilo, ostatní se jen dívali.

Najednou štěstí. Náhoda.

Nikdo neviděl ty noci. Ty hodiny. Ten pot.

Nikdo mě neviděl vstávat v 5 ráno, zatímco oni spali.

Jak jsem na tom pracoval, zatímco oni se bavili.

Jak jsem to zkoušel podesáté, když to jiní po prvním vzdali.

Ale jistě. Štěstí.

Poslyš, řeknu ti něco drsného.

Lidé věří ve štěstí, protože je to pohodlné.

Protože pak neúspěch není jejich chyba.

Protože pak je úspěch druhých „osud“ a ne důkaz, že nedělají dost.

Štěstí je omluva pro slabé.

Pamatuji si jednoho chlapa.

Pořád si stěžoval, že nemá štěstí.

Že se ostatním daří lépe. Že život není fér.

A víte, co udělal? Nic. Čekal. Na zázrak.

Na loterii. Na „správný okamžik“.

Ale ten správný okamžik je TEĎ.

Každý den se probudíte a posouváte se dopředu, místo abyste čekali na padající hvězdu.

Vaše ruce. Váš pot. Vaš čas. Vaše energie.

To je jediná věc, v kterou stojí za to věřit. Zbytek jsou kecy pro naivní.