Ve vile

Vystupujeme z vlaku a míříme k východu, když se za námi ozve: "Haló, prosím halóóó", kámoška se otočí a špitne mi do ucha: "To je ten z kupé asi po nás něco chce".
"Možná jsi ho učarovala a bude chtít další kolo". "Jasně a rovnou tady na nádraží, Ty cvoku". "Haló prosím, promiňte, že jsem zmizel, ale polekal jsem se toho průvodce a bál se, že budou problémy" Vychrlí na nás náš africký spolu-cestující...
"Můžu se zeptat jaké máte se ženou v Praze plány", pokračuje rovnou v monologu. "Tak my nejsme manželé, ale přátelé, a zvažovali jsme menší procházkou večerní Prahou než najdeme nějaké ubytování do rána"
"Pokud by jste se vzdali procházky mohl bych na dnešní noc nabídnou ubytování zdarma, bylo by to v soukromí, ale bude tam víc lidí" Podíváme se s kámoškou na sebe a jedním hlasem odpovídáme: "Kolik je víc a co to bude za lidi"
"Víte máme dnes v noci v jedné vile takovou zvláštní schůzku, jde o jistou tradici našeho kmene v místních podmínkách". "A to k vašim tradičním schůzkám běžně přibíráte cizince" ptám se obratem.
"Na území odkud pocházím se tradice účastní jen členové kmene, ale jak říkám v místním podmínkám je třeba se přizpůsobit". "A kolik lidí na té schůzce bude", ptá se kámoška, "Od pěti do sedmi, ale přesně budu vědět až na místě, záleží jestli dorazí všichni pozvaní"
"A o jakou tradici vlastně jde" snažím se zjistit, "To je složitější na vysvětlení víc času na vysvětlení budu mít na místě, mám tu už někde objednaný odvoz".
Podívám se na kámošku, která už opět pohledem sjíždí našeho nového známého od pasu dolů a její odpověď: "Tak co s načatým večerem, aspoň ušetříme čas a peníze se sháněním noclehu" je jasný signál, že můj plán na divokou noc ve dvou můžu odepsat.
Míříme k východu a já se cestou pokouším nahlodat její odhodlání dotazem: "Hele a co když Tě na tom setkání přefikne parta černochů", a ona mě obratem odzbrojí odpovědí: "Jestli budou mít takové klády jako ten před námi tak se na to těším"
Zaskřípu rozmrzele zuby a odevzdaně nasedám do přistaveného taxíku. Spolucestující se cestou opět věnuje hlavně svému mobilu a vyřídí si několik SMS a pár hovorů patrně ve svém rodném jazyce, takže mé pochybnosti cestou jen narůstají.
Vystupujeme před rozlehlou vilou, a zatím co černoch platí taxi, se snažím kámošku zviklat, ale ona mi odpovědí: "Hele okna jsou tu nízko takže utéct můžeme i oknem kdyby byl problém", dá jasně najevo, že na noc ve dvou můžu definitivně zapomenout.
Vstupujeme do vily, ve dveřích se kolega vítá se dvěma africkými kámoši, které zjevně zajímá víc, než setkání s parťákem z domova, pohled na dmoucí prsa a tuhnoucí bradavky pod šaty na nahém těle mé kamarádky.
Za dveřmi upoutá můj pohled množství párů bot, kterých je i odhadem víc jak deset, tak ještě ve dveřích zastavím náš doprovod otázkou: "Neříkal jsi, že tu bude pět až sedm lidí", "No říkal, ale až cestou jsem se dověděl, že kromě mě si pár známých pozval i majitel domu"
Nasupeně se podívám na kámošku, která se však rovnou ptá: "Tak kolik tu vlastně těch kolíků je nebo bude?"
Po chvilce ticha jeden z dvojice uvítačů pronese: "Pokud jde o to kolik nás tu teď je, tak bez Tvého přítele devět", a dřív než stihnu cokoliv říct vyhrkne náš spolucestující: "Ale je tu taky ještě jedna žena moje sestřenice"
Stojím jak opařený ve dveřích a rezignovaně se ptám kámošky: "Ty chceš devět chlapů?", a ona mi odpoví: "Jak devět snad deset, nebo mě tu necháš samotnou, navíc slyšel jsi je tu i další žena a to je pět na jednu, já si s tím nějak poradím!"
Po těch slovech zouvá boty, chytne každou rukou na zadek jednoho černouška a vydá se v jejich doprovodu do vily.
Kdyby šlo pohledem vraždit, měl by spolucestující vážný problém, ale dřív než stihnu cokoliv říct začne sám: "Promiň, že jsem vám neřekl všechno rovnou hned, ale měl jsem obavu, že to špatně pochopíte a odmítnete mojí nabídku a já už celý den řeším jen problémy s odmítnutím"
Pokyne mi abych ho následoval, chce pokračovat, ale v tu chvíli se ozve jásot, pískot a potlesk z haly kam se svým doprovodem právě dokráčela kámoška.
Vcházím do haly, nevěřícně zírám na sedačku ve které sedí dalších pět černochů, teda čtyři černoši a takový spíš trpaslík jediný člověk menší než já.
Kámoška potěšená a vyprovokovaná zájmem o její maličkost se najednou předkloní chytne rukama spodní část šatů, narovná se, jediným pohybem nahoru je ze sebe stáhne, odhodí do prostoru a k překvapení všech přítomných už stojí na stupínku před domácím barem úplně nahá.
V nastalém tichu mi prolétne hlavu, že vypadá jak Sněhurka a sedm obrů (místo trpaslíků), jak tam stojí a její bílá kůže a blond vlasy září v obklopení černovlasých černochů, kteří začnou znovu pískat, tleskat přitom jak vstávají a začínají si sundávat kraťasy či kalhoty podle toho co měl kdo do té chvíle na sobě.
Do pr... bleskne mi hlavou při pohledu, jak se k ní ze všech stran hrne nějakých 6-7 chlapů, a k jejímu nahému tělu míří les rukou, ale v tom ten malý černoch skočí přímo před ní a začne po těch ostatních něco hulákat divnou řečí a rozhazovat přitom rozčileně rukama.
Všichni se zarazí, zastaví a pár se jich dokonce otočí a usadí zpět do sedačky, jen ti dva kteří jí přivedli stojí vedle ní každý jednu ruku na jednom prsu a druhou jeden zepředu v klíně a druhý na zadku.
Mrňous se dál rozčiluje, láteří, a až se všichni usadí zpět do sedačky otočí se ke kámošce, odtrhne ruce těch dvou od jejího nahého těla, nasměruje a přinutí je oba sednout na židličky před barem.
Když se situace i mrňous trochu zklidní předstoupí před kámošku náš spolucestující a v jejich jazyce má k přítomným krátkou řeč, po které dva od baru vstanou a jdou zatáhnout žaluzie u oken v hale a ti co seděli na sedačce posbírají své poházené věci a naskládají je na křeslo stojící poblíž.
Ti dva co zatáhli žaluzie donesou z rohu místnosti jakési masážní lehátko, které postaví před barem těšně za kámošku, která tam stále stojí nahá a zírá nechápavě stejně jako já co se to kolem děje.
Mrňous se najednou objeví, nese na rukách hromádku nějaké látky a každý kus podá jednomu přítomnému.
Všichni přítomní si přes hlavu přetáhnou podanou látku a ti co jsou ještě oblečení se svléknou a také si nasadí ten látkový přehoz.
Pak jdou ke mě a požádají mě, abych je následoval. Odvedou mě do sprchy, vyzvou mě abych se osprchoval a pak si oblékl přehoz který tam leží.
Vyjdu ze sprchy, do ruky dostanu kotlík nějakého vývaru s hodně zvláštní vůní a balíček, který mám rozbalit poté co si v tom kotlíku omyju ruce.
Vyndám z balíčku nějaký kus látky nebo spíš jemné kůže a dle pokynů mrňouse, které mi překládá náš spolucestující tu látku namáčím v kotlíku a otírám s ní tělo kámošky, která stále nechápavě stojí u lehátka na stupínku před barem.
Jakmile je kámoška celá otřená přistoupí k ní mrňous s řetězem, který jí omotá kolem pasu a připevní z obou stran kus látky, kterým zakryje její nahý klín a zadek.
Pak mě vyzvou ať otřu i lehátko a když to dokončím uloží na lehátko kámošku, které mrňous ještě předtím pověsí kolem krku další zlatý řetěz a do vlasů jí vsadí jakousi čelenku.
Přikryje kámošku kusem bílé látky od prsou dolů a zlatý řetěz na jejím krku upraví tak, aby amulet na něm ležel přesně mezi jejími prsy.
Seberou mi kotlík i s hadrem, mrňous něco zahuláká směrem ke schodišti z haly do patra a zatleská, poté začnou bez jediného slova tleskat i všichni přítomní.
Když chci tleskat taky zarazí mě náš spolucestující a nasměruje mě k lehátku k nohám kámošky ke které mě postaví zády, čelem ke schodišti po kterém právě schází další obrovský černoch a vede dolů postavu zahalenou v bílém závoji.
Přivede jí ke mě a ona si přede mnou klekne chytne mě za ruce opře o ně hlavu a začne něco mumlat, po nějaké chvíli mi spolucestující na pokyn mrňouse řekne, abych odkryl kámošku, pomohl jí sestoupit z lehátka, odhalil ženu v závoji a položil ji na lehátko místo kámošky.
Když uložím černošku na lehátku přistoupí mrňous a připevní k nohám lehátka po stranách dvě opěrky na které si černoška položí nohy, že leží skoro jako v křesle u gynekologa.
Pak mi do ruky dají znovu kotlík, další balíček s utěrkou a vyzvou mě, abych otřel, a důkladně očistil ležící černošku pro upřesnění mi vysvětlí, že plním roli domorodého šamana a mám na starost čistotu, hladký a kvalitní průběh následného oplodnění dotyčné přítomnými.
Tak namočím utěrku a začnu od krku přes prsa směrem dolů otírat ženu na lehátku, jakmile má otřená důkladně i stehna opláchnu si v kotlíku důkladně ruce a pustím se do důkladné masáže a přípravy kundičky.
Slečna nejdřív jen strnule leží, ale po chvíli intenzivního prstění je cítit, že se i ona uvolňuje a začíná kladně reagovat na doteky a pohyby mých prstů po a mezi jejími závojíčky.
Když ještě mírně zvýším intenzitu a rychlost dráždění tak po chvíli cítím jak její kundička měkne, vlhne a pěkně rudne, slečna se na lehátku začíná už docela viditelně kroutit, vrtět a když poprvé hlasitě zavzdychá ozve se za mými zády spokojené zamručení skupiny usazené v sedačce.
Najednou slečna zvedne hlavu a promluví, zní a přijde mi to jako v angličtině, směrem ke spolucestujícímu ten se zatváří kysele a začne debatovat v jejich jazyce s mrňousem.
Mrňous se chvíli rozčiluje, a zuřivě gestikuluje směrem k ležící ženě, pak se k jejich hádce přidává ještě ten co jí přivedl po schodech a já jsem z jejich dvojjazyčného dohadování úplně mimo.
Ze zamyšlení mě vytrhne kámoška, která mi hezky česky zašeptá: "Přestaň si s ní hrát a udělej jí to pořádně, ať má na Prahu hezkou vzpomínku!"
Mrňous, obr a tlumočník se dál dohadují a tak si kleknu a přisaju se na poštěváček ležící černošky, vezmu ho lehce mezi zuby a začnu důkladně, intenzivně přejíždět a zpracovávat jazykem.
Najednou je kolem podezřelé ticho, které narušuje jen zrychlující hlasité dýchání a vzdychání ženy, které drtím svými ústy naběhlý poštěváček.
Černoška se prohne, škubne sebou hlasitě zasténá a ve chvíli, kdy mi tvář zmáčí její šťáva začne hlasitě křičet: "Fuck me, fuck me, please"
Zvednu hlavu a vidím mrňouse jak vztekle rozhodí rukama a odchází směrem do koupelny, spolucestující podává kámošce další kotlík s balíčkem a nasupeně jí říká, omyj mu penis.
Kamarádka pokleká, namáčí utěrku z balíčku v kotlíku, a se slovy: "Asi by bylo hloupé Ti ho teď olíznout mi začíná otírat naběhlý kolík.
Sotva mi ho sotva stačí otřít, když se z lehátka ozve: "Fill up", obr mě dobrácky plácne po rameni, stáhne přes hlavu přehoz a se slovy: "Jdi do ní ať už se to rozjede" se otočí směrem ke kámošce.
Spolucestující mi rezignovaně pokyne směrem k ležící slečně a kámošce podá se slovy: "Každého předtím otři do čista" nový balíček s utěrkou a odchází za mrňousem do koupelny.
Ve chvíli, kdy zasouvám svůj očištěný a vyleštěný kolík do leží slečny vypadne z kámošky překvapeně: "Panebože tak tohle jsem ještě v životě neviděla", když namáčí další utěrku a otírá s ní obrův visící no spíš snad chobot než penis.
"Fuck me, fuck me" ozývá se v rytmu mých přírazů na lehátku a z druhé strany slyším hlasitou úvahu kamarádky: "Může to být ještě větší, když se postaví?" důkladně otírá a mlsně si prohlíží to obří něco visí přímo před ní.
Plním slečně její přání a po svém orgasmu ještě chvíli kloužu v její naplněné kundičce s úvahou, že až do ní vrazí obr stejně tam pro mé sperma už místo nezbude.
Spolucestující vychází z koupelny a nasupeně mě peskuje: "Nesahat jen naplnit a uvolnit místo dalšímu", obr mu říká: "Šaman se dotýkat může" a pak ke mě: "Bež už ať si pak můžeme začít hrát s tou tvojí".
Odsune mě od kundičky a snaží se na můj vkus tu stále dost povadlou kládu nasoukat do ležící slečny, mrňous pokyne kámošce, aby si opláchla ruce a tlumočník jí vysvětlí, že muž ani žena se nemohou vzájemně dotýkat takže pokud potřebuje musí mu s proniknutím pomáhat šamanova žena.
Kamarádka tedy pomáhá obrovi nasoukat se do kundičky a přitom si zjevně užívá honění jeho obří klády, varuju jí: "Jestli se mu tohle postaví tak určitě omdlí", ale ona se nestydatě dál snaží dostat z něj maximum.
Slečna na lehátku sténá spíš utrápeně než nadšeně, byť se v ní obr pohybuje spíš jen žaludem a zbytek jeho penisu stále intenzivně oběma rukama masíruje kamarádka.
Vypadá to, že kámoška konečně míří ke kýženému výsledku, slečna sténá pronikavěji a obr začíná mít taky problém s dechem, v tom sebou škubne, zachroptí a začne se kácet dozadu.
Naštěstí kousek za ním stojí další v pořadí, zachytí ho a ztlumí tak jeho pád na zem, kámoška stojí a zírá dlaně celé upatlané jak jí rukama projela kláda cestou z kundičky a já jen škodolibě pronesu: "Já říkal, že když se mu to postaví tak omdlí!"
Mrňous mi podává kotlík s balíčkem a tlumočník upozorňuje, že budu muset slečnu po tom incidentu trochu zkulturnit, můj protest, že to přece zvládne šamanova žena, odmítají se slovy, že ona mezitím musí připravit a otřít dalšího.
Kámoška si oplachuje ruce v druhém kotlíku s lektvarem a opět pokleká k přípravě dalšího, zatímco já poněkud znechuceně otírám pot a cákance z těla ležící slečny.
Další plnění šlo už bez komplikací, ostatní účastníci neměli tak extrémní rozměry jako obr, takže stačilo jen lehce otírat prsa, břicho a stehna ležící slečny, a o úkapy, které stékaly dolů se naštěstí staral a ručníky pod nohama průběžně měnil mrňous.
Když po mě slečnu naplnilo dalších sedm černochů, mrňous a tlumočník byli ze stejné vesnice a proto se účastnit nemohli, musela šamanova žena slečně podložit zadek a předat jí svůj zlatý pás, náhrdelník a čelenku.
Pak jsme jí na lehátku ještě přikryli a moje opět úplně nahá kamarádka se konečně mohla začít bavit s přítomnými pány...