U něho v práci

Přemlouval mě, ať se k němu zastavím do práce. Vůbec se mi nechtělo. Nemám ráda cizí prostředí. Navíc nechci, aby měl problémy, kdyby nás tam někdo nechytal. Ale ujišťoval mě několikrát, že tam už nikdo nebude a ať se nebojím. Tak jsem tedy souhlasila, i když úplně nadšená jsem nebyla.

Celý den jsme si psali o sexu a byla jsem příjemně vlhká už od rána. Přijela jsem z práce, osprchovala jsem se a jela jsem za ním. Když jsem se blížila k budově, kde pracuje, začalo mi hodně bušit srdce. Všude samá auta s majáčky. Mám z nich respekt a ještě k nim dobrovolně lezu do baráku. Nejsem moc normální. Moje nervozita se stupňovala. Napsala jsem mu, že už jsem venku. Odepsal hned, že pro mě jde.

Stála jsem otočená zády k budově a snažila jsem se trochu uklidnit. Připadala jsem si jako nějaký zločinec, který jde k výslechu. „Dobrý den,“ slyším a nadskakuju, jak jsem se lekla. Dobrý den? Jako fakt? „Nasaď si respirátor a pojď za mnou,“ řekl tiše a šel přede mnou. Cestou do jeho kanceláře nemluvil. Dole jsme potkali dva jeho kolegy. Hlavně že tam nikdo nebude! Brzo budu mít infarkt. Ve výtahu jsme mlčeli, ani se mě nepokoušel dotknout. Došli jsme do jeho kanceláře. „Posaď se tady na židli a dej mi občanku,“ řekl zase tichým hlasem. „Děláš si srandu?“ podívala jsem se na něho nevěřícně. „Nedělám. Dej mi tu občanku a posaď se na židli,“ zopakoval. No super, myslela jsem si v duchu, zatímco jsem hledala občanku. Podala jsem mu ji, sedla si na židli a čekala co bude. „Ještě musím něco dodělat, tak vydrž. Kdyby někdo přišel, tak jsi tady kvůli ...“ Za chvíli se šel podívat na chodbu, jestli tam nikdo není. Když se vracel ke své práci, políbil mě. Hmmm, tohle bych mohla dělat pořád. Jak šel ke stolu, musela jsem ho šťouchnout do zadku. Má ho fakt hezkej. Seděla jsem a dívala se na něho, jak něco počítá. Pozorovala jsem jeho obličej a bavila se tím, jak mu počty nevycházely a on nadával. Myslím, že se moc nemohl soustředit. Za chvíli zase vstal, šel něco kopírovat. Když procházel kolem mě, tak mě chytil za prso a dal mi pusu. Začínám být už docela nadržená. Vrátil se od kopírky, položil papíry na stůl a konečně zamknul kancelář. Rozepnul si kalhoty a vytáhl svoje péro. Nemohla jsem se dočkat, až ho olíznu. Nechal mě jen párkrát líznout. To se mi nelíbilo. Chtěla jsem ho do pusy, vystříkat pusu, líbat se. Prostě všechno, jen abych tu nadrženost zklidnila. Zapnul si kalhoty a šel ke stolu. Mě už začalo být horko. Byla jsem vzrušená a čekala jsem co se bude dít. Podíval se na mě s tím svým úsměvem, rozepnul kalhoty a začal si sám se sebou hrát. Já jsem seděla a dívala se na něho. Jednu chvíli jsme se dlouze dívali do očí. Naznačil mi, ať vytáhnu prsa, ale já jsem nechtěla. V duchu jsem si přála, ať mě k tomu donutí, ale to se nestalo. Ptal se mě, jestli mám kalhotky. „Nemám, mám jen silonky,“ řekla jsem mu a hlavou se mi honilo x scénářů co se bude dít. Chtěl, ať roztáhnu nohy a ukážu mu, že nemám kalhotky. Neposlechla jsem ho. Moc jsem chtěla, ať je na mě zlej, protože už to už dlouho potřebuju. Šla jsem k němu, už jsem to nemohla vydržet. Mezitím si zapnul kalhoty, což se mi nelíbilo. Ale já si ho vytáhnu sama, myslela jsem si. Vyhrnul mi sukni. „Musíš si tam udělat díru,“ řekla jsem, když se prsty začal přibližovat ke kundičce. Byla to otázka pár vteřin. „Ty ji máš ale mokrou,“ řekl potichu a strčil do mě dva prsty. Já jsem se chtěla nabodnout pořádně, potřebovala jsem v sobě něco mít a cítit se vyplněná. V tom mě jemně odstrčil a s mokrými prsty šel na chodbu. Asi nechá prozkoumat moje DNA, pomyslela jsem si v duchu a nechápala co se děje. Vrátil se, že je tam jeho vedoucí a že musím jít. Netuším, jak na to přišel, že tam někdo je. Nevěřila jsem vlastním uším. Dole jsem měla potopu, byla jsem rozpálená a teď mám jít??? Jako fakt? Tvářil se vážně, když mě doprovázel k východu. Venku jsem na něho chtěla sáhnout a dát mu pusu, ale udělal krok zpět a řekl „nashledanou“. Já jsem nevěřícně kroutila hlavou a šla k autu. Totálně zklamaná, nadržená a naštvaná. Přemýšlela jsem, koho po cestě přepadnu a ošukám. Samozřejmě, že jsem byla tak „hloupá“, že jsem nic neudělala. Prostě jsem si nechala zajít chuť.

Stalo se to víc jak před rokem. Když si na to vzpomenu, pořád mám vztek, že to nedopadlo. Od té doby jsem takové vzrušení nezažila a přitom skoro o nic nešlo.