Túra

Oct 22, 2022 · 2,758 views Zlobivoucka


,,Co máš zítra v plánu,? ", ptá se mně kamarád.
Túru na Ořešník(800m.n.m), odpovídám a uléhám k spánku.
Ráno se probouzím odpočatá.
Protahuji se a vstávám.
V kuchyňském koutku mého apartmánu stavím vodu na vařič.
Dělám si do hrníčku kávu a ještě jednou do termosky sebou .
Do druhé chystám čaj.
Do batohu chystám vše potřebné.
Po vypití umyji hrnek od kávy .
Obouvám se..
Dávám si ranní rozcvičku v podobě dvou kilometrů na vlak.
Z Jindřichovic jedu do Raspenavy, kde přesedám do druhého vlaku.
Který jede do Hejnic, mé konečné stanice.
Vystupuji a vydávám se na vrchol Ořešníku.
Cesta stoupá strnule vzhůru.
U velkého kamene, na který si sedám.
Volím chvíli krátké pauzy.
Vytahuji termosku s kávou a zapaluji si do toho cigáro.
Doušek lahodného moku, kdy převaluji na jazyku tu božskou chuť.
Dlouze potáhnu z cigarety, když v tom za sebou uslyším...
Tak to je dobré s tou cigaretou.
,,Máte před sebou pořádný hučák!"
Koprním!...
,,To si jako ze mně ten chlap dělá srandu???"
Ještě tam nejsem a už mě straší!
Tak teď nevím?
,, Mám jít nebo se na to vyprdnout?"
Teď fakt jako nevím.
Div jsem k vůli chlapovi nevyprskla kávu, která mi skoro zaskočila.....
,, Hlava mi říká jasně!"
Ser na chlapa, to dáš néé!
Uklízím termosku s kávou zpět, típám vajgla o kámen.
Házím batoh na záda, s upřeným výrazem na kopec supím a jdu dál.
V půli cesty mezi kameny a stromy, kdy už si říkám,, to dám,to dám "
Vzpomenu si na slova písně, když nemůžeš přidej víc!"
Sunu se do kopce s vyplazeným jazykem, funice jako sám bernardýn.
Má navigace ztrácí signál a žene mně na opačnou stranu.
Po chvíli se ozývá ,, vraťte se zpět na trasu.
,,Doprdele"
Procedím mezi rty.
,,To mě žene sám ďábel do svých pekel !"
Myslím si tise....
Vracím se zpět na trasu a ještě víc funím...
K vrcholu mi chybí pouhých sto metrů...
Sedám si před skály na lavičku a své vyprahlé rty smáčím ve vlažném čaji a dlouze vlažím své hrdlo.
Před sebou mám poslední vrchol vzhůru.
Proplétám se mezi skálami, až přijdu ke schodům.
Pokládám opatrně nohu přes nohu a stoupám k cíli....
Poslední schod, jsem na vrcholu.
Držím se kříže a v ohromení pozoruji tu úžasnou atmosféru....
Přírodu, která září všemi barvami.
Sedám si, pořizuji pár fotek.
Za odměnu si dopřávám lahodný mok černé kávy..
Pohledem přejíždím po vrcholcích stromů a nasáván ten čerstvý vzduch.
Dopíjím kávu a pomalu scházím z vrcholu zpět na pozemský svět.
Slimáčím krokem se šinu z přímého kopce dolů.
Ten pocit, že mám kolenní klouby někde kilometr přede mnou, je úžasný.
Z posledních sil se došourám na vlak.
S božským vzdechem se zabořím do sedačky...
S jízdou vlaku sbírám sílu na poslední dva kilometry zpět do apartmánu.
Vystupuji z vlaku a přidávám do kroku.
Vysílám prosbu tam nahoru k nebesům, ať nezmoknu.
Šestá hodina večerní, otevírám dveře apartmánu.
Jen co zavřu dveře, z mraků se snesou kapky deště.
Které dopadají na sklo oken, stejně jako kapky horké vody dopadající na mé studené záda...
Bože.... není nad horkou koupel...
Stojím pod horkou vodou, prsty kopíruji své ženské křivky, jako svou druhou kůži.
Mačkám své vztyčené bradavky, jako špičky stromů...
Scvrkávají se a tvrdnou, mění se na hlavičky špendlíků.
Jedu přes bříško, až se zastavím v klíně.
Přejíždím si přes pysky, které se pozvolna rozevírají a objevuje se klitoris...
Láskám jej prsty, tělem se šíří to teplo.
Beru do ruky sprchu , reguluji teplotu vody a nechávám kapičky dopadat na ten malý hrášek.
Lůnem se nese horkost, prsty rozevírají okvětní lístky. Zavojíčky se rozevřou, prsty mizí v jeskyňce...
Prsty se obalují v mé mokrosti.
Tělem mi projíždí slastné chvění.
Prstím si svou kundičku....
Ze rtů vychází vzdech....
Tělo se otřásá v extázi orgasmu, nohy se mi podlamují...
Otřesena se opírám, dýchám.
Otírám se ....
Na nohy natahuji chlupaté ponožky a odcházím vrnět do pelíšku.