Kavárna - soutěžní

V podzimním odpoledni se Martinovi nechtělo vůbec nic dělat. Venku sice svítilo slunce, ale už nebylo žádné teplo. Z okna ta podzimní pohoda vypadala mnohem lépe, než jaká byla realita. Sice potřeboval přezout auto na zimní kola, ale dnes opravdu ne. Nic ho nedonutí vyjít ven, říkal si u šálku čerstvé kávy.
Z rozjímání ho vytrhla zpráva od jeho přítelkyně. Lea mu poslala fotografii jakéhosi lákavého zákusku. V okamžiku měl chuťové pohárky v plné pohotovosti a zalitoval, že ke kávě doma nic nemá.
„Jsme v kavárně, kdybys se chtěl přidat.“
Jsme? Přemýšlel, s kým by tam mohla být. Neříkala mu, že má něco v plánu, ale možná potkala někde někoho z jejich společných přátel.
„Kdo všechno tam je?“ zeptal se nenápadně.
„Jen já a Dana, říkala jsem ti, že máme sraz.“
Kruci, zase mu něco proběhlo hlavou a vypustil to dřív, než to stihl někam do šuplíčku uložit. Jasně, Dana byla její dávná kamarádka a občas si spolu zašli na kávu nebo na kosmetiku.
„Ne, že bych neměl chuť, ale nikam se mi už nechce,“ pokusil se obelhat své chuťové pohárky.
„Nechce se ti do společnosti dvou žen nebo na ně nemáš chuť?“ Lea moc dobře věděla, co na Martina platí. „V pořádku, my si tu vystačíme samy.“
Martin na sebe v mžiku oblékal svršky a hnal se ven. Počasí už mu nepřišlo tak nevlídné, už se soustředil jen na zbytek dne, který měl před sebou. Když došel do kavárny, Lea s Danou nikde nebyly. Vytočil její číslo a když hovor přijala, slyšel v pozadí Dany smích.
„Kde jste?“
„No kde asi? Šly jsme k Daně, nebudeme čekat, jestli se uráčíš přijít.“
No tedy počkej, já ti dám, říkal si Martin cestou k Daně. Po zazvonění mu bzučení elektronického zámku dalo najevo, že může vejít. Dvě patra vyběhl po třech schodech a zaraženě zůstal stát. Dveře bytu už byly pootevřené. Zaklepal, ale odezvy se nedočkal. Vešel do bytu a zavřel za sebou dveře.
„Ahoj, jsem tady!“ Ani teď mu nikdo neodpověděl. Po chvíli začal rozeznávat vzdálený hlas. Prošel bytem až k posledním dveřím a zvyšující se hlasitost mu napovídala, že jde správně. Zarazil se. Přemýšlel, jestli má zaklepat, ale pak se rozhodl k rychlé reakci. Prudce otevřel dveře, za kterými byla Dany ložnice. Obraz, který se mu naskytl, mu naprosto vzal vítr z plachet. Lea ležela na posteli, ruce připoutané ke kovové pelesti. Nad jejím nahým tělem u mezi stehny klečela Dana, opřená o jednu ruku a druhou měla po zápěstí zasunuté v jejím rozkroku. Z očí jeho přítelkyně doslova tryskal chtíč, pánví se snažila přirážet na Daninu ruku a evidentně se zároveň bavila pohledem na oněmělého Martina.
„Vy potvory…“ hlesnul po chvíli a zároveň se zbavoval svršků. Nebude přeci jen tak stát a přihlížet, když už ho vytáhly ven. Sklonil se a políbil Leu vášnivě na ústa. Rukou jí zároveň chytil za prso a pevně prsty stiskl bradavku. Lea mírně sykla bolestí a kousla Martina do rtu.
„Miluju chuť tvých polibků…,“ řekl jí a sledoval Danu při fistingu. Netušil, že tohle Lea zvládne a byl jako v transu.
„Já vím, teď je máš i s příchutí Dany,“ odpověděla mu a dlouze se mu podívala do očí. „No co, byly jsme rychlejší,“ pousmála se a podívala se na Danu. Ta pochopila, sklonila hlavu k jejímu poštěváčku a jazykem ho rozkmitala. Lea zasténala a zvrátila hlavu dozadu.
„Ojeď jí…prosím…“
Martin už na nic nečekal. Postavil se za Danu a rukou jí přejel po mokré kundičce. Její šťáva smíchaná se slinami jeho partnerky mu naznačovala, že si obě opravdu dokázaly užít. Měl teď výhled na Leu, která si užívala Daniny ruky. Věděl, že tohle nebude trvat dlouho. Měl v úmyslu do dany vniknout pomalu, ale ta vycítila jeho úmysl a pánví mu šla prudce vstříc. Popadl jí za boky a začal prudce přirážet, bylo mu jasné, že o žádném mazlení nemůže být ani řeč. Lea se při pohledu na něj začala blížit k orgasmu, což zase vzrušovalo Martina. Sténající Dana taky nebyla daleko od vyvrcholení a obličejem padla na stehna Ley. Martin cítil, že je to otázka vteřin…Lea dosáhla vrcholu jako první a Dana, když na svém zápěstí cítila silné stahy poševních svalů, se udělala vzápětí. Její tělo už bylo několik vteřin na vlnách rozkoše, když do ní Martin začal pumpovat svoje sperma.
Chvíli leželi vedle sebe a částečně i přes sebe, Lea stále připoutaná.
„Leo?“
„Co bys rád?“
„To, o co jsem přišel. Až nám začnou sloužit nohy, tak Danu vylížeš. Teď to máš ochucené ode mě,“ pousmál se a opět viděl, jak se její oči zableskly směsicí touhy a chtíče.
„Jak si přeješ,“ hlesla a sklopila zrak.