Putování Červené Karkulky

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná
ještě dál, je rybník Brčálník. Na jeho břehu stojí chaloupka. Ani malá, ani velká, ani hezká, ani ošklivá… zkrátka taková akorát, aby v ní žili tatínek,
maminka a Červená Karkulka. Jednoho nedělního odpoledne, kdy už tatínkovi dávno svítila kontrolka a nemohl se dočkat, až se konečně po dlouhém čekání bude moct vrhnout na maminku, dostala Karkulka košíček s jídlem a pitím, a prý že s tím má dojít k babičce, která bydlela v hájovně za lesem. Karkulce se moc nechtělo,
ale co měla dělat. Tatínek byl už pěkně nervózní, v kalhotách mu cukalo a mamince zase při jeho jednoznačné gestikulaci, kdy protahoval prostředníček otvorem vytvořeným z ukazováčku a palce druhé ruky, vlhlo spodní prádlo. No vlhlo… měla tam mokro jako v mechu a kapradí.

Karkulka vyšla z domečku a ještě u branky slyšela maminčino lačné sténání. Po několika krocích došla na kraj lesa. Už několikrát tady potkala jednoho mlsného vlka. Lákal ji k sobě na sladká slůvka, i šňupeček něčeho dobrého do nosu nabízel, ale Karkulka ho vždycky odmítla. Raději si doma hrála se svými prsty a basebalovou pálkou, kterou vyměnila s Otesánkem za zbytky od oběda. Jooo …
basebalová pálka. Tu měla Karkulka moc ráda. Krásně jí sedla do ruky a mohla si vybrat jeden nebo druhý její konec. S tou by si mohla hrát do nekonečna. Škoda,
že to její buchtička nikdy nevydržela déle než 2 hodiny. Rozhodla se, že si ji vezme s sebou na cestu

Zastavení první – Liška, Budulínek a Jelen se zlatýma parohama

Cestou k babičce narazila Karkulka na několik stálých obyvatel lesa i na několik dalších vandrovníků. Když se posadila na malé mýtince na pařez, aby se trochu napila z polní čutory, prohnala se kolem ní liška a na ocásku vezla
Budulínka. Ten křičel, že blbec dal lišce ochutnat hrášek, protože se na ní
chtěl povozit. Neuvědomil si ale, že stará liška je velká příznivkyně
sado-maso. Hned, jak s ním vyběhla do lesa, namířila si to do své nory. Hodila na sebe kožený postroj, zavěsila na něj několik důmyslných hraček a bič a běžela se spoutaným Budulínkem na paseku ke svému oblíbenému krmelci, u kterého s oblibou ukájela svoje chlípné choutky. Bylo jí úplně jedno, že ji někdo pozoruje. Připoutala Budulínka ke krmelci, rozepnula mu kalhoty a začala se věnovat jeho jinošské chloubě. Její tlapka s dlouhýma červenýma nehtama ho pevně sevřela a pravidelnými pohyby si ho postavila. Budulínek nemohl nic dělat. No… vlastně ani nechtěl. Těšil se, že se konečně zbaví svého panictví, i když si to představoval trochu jinak. Liška se k němu otočila zády a lehce se nabodla na jeho naběhlého budulína. Sama si určovala tempo. Karkulka se dosti rychle vzpamatovala z překvapivé situace, a protože byl Budulínek fakt pěkně
stavěný a vzrušoval ji jeho žilnatý penis, začala si prsty masírovat poštěváček. Rychle dosáhla orgasmu. Pak se zvedla, přišla k souložící dvojici,
sebrala ze země bič a začala jím bít do obou těl. Liška byla na vrcholu blaha.
Když se začal Budulínek svíjet v orgastické křeči, okamžitě z něj slezla. Jako správná domina nechtěla připustit, aby se její oběť udělala. Sáhla po
Karkulčině basebalové pálce, lehla si před Budulínka na zem, široce roztáhla nohy a dychtivě se s pomocí dřevěného nástroje přivedla k několika po sobě
jdoucím orgasmům. Marně ji Budulínek prosil, aby ho dodělala. Marně jí sliboval pořádnou šunku od řezníka Špejlíka. Marné byly i jeho nadávky a vyhrožování. Z
plného zoufalství začal křičet: „Sakra! Kde je můj věrný jelen? Mé zlaté
parohy, kde se pasou? Liška mě znásilnila a nenechala mě vystříkat!“ Jelenovi to bylo jedno. Právě ojížděl jednu pěknou, ale zoufale blbou laňku, které se hlava zasekla mezi laťkami jiného krmelce. Když ale uslyšel, že se Budulínek nemohl vystříkat, okamžitě se přiřítil na mýtinku. Skočil na lišku, vrazil ho do ní až po koule a po několika přiraženích dospěl k vrcholu. Vyndal svého dlouhána z lišky a slušnou sérií mohutných výstřiků ji ztrestal za její
bezcitnost. Nechal ji u krmelce celou ulepenou. Na Karkulku nezbyla ani kapka.
Proto si vzala do pusy stále postaveného Budulínka, který se jí hned, jak pocítil na své uzdičce její jazyk, vystříkal přímo do pusy. Všichni tak byli spokojeni a na pár minut usnuli. Když Karkulka otevřela oči, zjistila, že zůstala na mýtince sama. Jen se svou věrnou družkou – basebalovou pálkou. Zavěsila si na ni svůj košíček a vydala se znovu na cestu.