V říši egyptského boha mrdu (I)

Věnováno kamarádce, která už bude vědět...

I.

To poslední co si pamatuje byla nehoda, hořící časová kapsle přezdívaná Triton, pochodně a voda… spoustu vody… Ten experiment, ten prokletý experiment, problesklo Alicii znovu hlavou.
Doktor Holý tvrdil, že dojde jen ke krátkodobému přesunu kapsle do minulosti a zpět, které potrvá pouhých 12 vteřin. Cílem bylo ověřit jak se zachová plně automatizovaná loď s lidskou posádkou.

Bolela ji hlava a všechno viděla jako ve snu. Mžouravým pohledem zjistila, že leží na podlaze nějakého člunu a vysokým vchodem dovnitř pronikalo denní světlo. Zvenku slyšela nějaké hlasy, hovořící v neznámém jazyce. Ztuhlé tělo pomalu přicházelo k sobě a začalo ji bolet.

Do projektu se přihlásila sama, riziko, že se něco nepovede tak podstupovala dobrovolně.Zaklela bolestí jak se zkoušela posadit. Alicia byla antropoložkou sekce pro utajované projekty armády, najatá před třemi lety.

Co se vlastně stalo přesně nevěděla. Vzpomněla si jen, že v jeden moment došlo ke zkratu a poté k výpadku hlavního zdroje energie. Pak už byla tma, než bezpečnostní systém odpálil hlavní dveře a do lodi začala pronikat voda a začal boj o přežití… Všude byl kouř, blikalo červené světlo a palubní počítač hlásil cosi o misi TRT-17.
To bylo to poslední na co si Alicia vzpomínala. Ještě viděla záblesky ohňů a pak ji nějaké paže vytáhly z vody. Pak ztratila vědomí.


Omdlela.

Alicia byla blondýnka, vyšší postavy, pěkných boků, s hezkým obličejem a dvěma velkýma modrýma očima. Nyní ji teprve došlo, že na sobě téměř nic nemá. Byla jen v kalhotkách a speciální podprsence, která vypadala spíše jako bavlněný obvaz. Doktor říkal, že spodní prádlo bylo vyrobeno ze speciálního kompozitního materiálu tak, aby se textilní vlákno při přesunu v čase nerozpadlo. Před cestou se do něj musela převléct. Jinak v Tritonu nesměla mít nic. Vůbec nic! Byla sama bez ničeho známého. To ji děsilo.

Alicia nevěděla kde přesně je. Věděla, že Triton mířil do roku 1444 př. n. l., což odpovídalo egyptské vládě 17.–18. dynastie. V této době měla vládnout královna Hatšepsovet, která byla jedna z nejvýznamnějších královen Egypta. Tedy původně byla pouze regentkou nezletilého Thutmose III., ale z regentství se později stala svrchovanou panovnicí celého Egypta.

Odvíjel se jí v hlavě naučený film o tomto historickém období.
Věděla, že Hatšepsovet byla umírněná vládkyně. Nepodnikala válečná tažení, jako její předchůdci, místo nich dávala přednost obchodním výpravám. Navazovala čilé obchodní styky s oblastmi Sinajského poloostrova, Kréty a územím dnešního Somálska.

Dovnitř vešel vysoký snědý muž. Začal mluvit jazykem, kterému Alicia vůbec nerozuměla. Zakroutila proto hlavou a hlesla tiše “nerozumím vám”. Muž zlostně pohlédl, otočil se a odešel ven na palubu.

Znovu usnula.

II.

Ucítila lehký náraz.
Otevřela oči a mžouravým pohledem se pomalu snažila zaostřit. Ještě se jí trochu točila hlava. Znovu uslyšela hlasy, tentokrát vydávající rozkazy v rychlém sledu za sebou.

Do kajuty vstoupil jiný muž a přinesl ošatku s ovocem, sušené maso, chléb a hliněnou karafu s vodou. Když to položil na zem, vstal, ukázal na sebe a řekl “Kaa”. Nevěděla jak reagovat a tak udělala stejný pohyb a řekla “Alicia”.

Kaa opět něco pronesl, načež se otočil a vyběhl ven.

Bylo to první jídlo v jiném světě. Chutnalo úžasně. Když si Alicia představila, co jíme v naší tzv. moderní době pod taktovkou intenzivního zemědělství, co nazýváme bio… chtělo se jí brečet. Ta plná chuť, aroma a vůně byla úžasná.

Po chvíli se Kaa vrátil s bílým vrapovaným oděvem a spolu s parukou ji položil vedle lůžka. Pokynul směrem k Alicii, aby se oblékla a odešel. Z jeho posunků pochopila, že si nemůže dovolit chodit jako blondýnka, proto ta paruka.

Když byla ustrojená, mohla vyjít z kajuty ven. Loď pomalu opouštěli veslaři a vystupovali na břeh. Napočítala jich celkem osm.

Vystoupila po přístavním prkně a ocitla se na břehu. Poznala to místo na první pohled - byla ve starověkém Vesetu! Vše působilo tak megalomansky a čistě. Obrovské kamenné bloky utvářely celý říční přístav. Slunce žhnulo a před námi se otevíral pohled to všechno.
Spatřila obrovský přístav, který se stáčel náznakem do zálivu, kde byla snad stovka různých lodí. Byli tam malinké lodě, na které se s bídou vešly dva lidé. Další byly větší, to byly ty, na kterých se přivážely do města zásoby pro faraonův dvůr. Nějaký muž prošel kolem a nesl čerstvé ryby na tržiště. Za ním cupitala žena menšího vzrůstu, která nesla v malém koši granátová jablka.

Alicia měla touhu rozběhnout se ulicemi Vesetu, ale nešlo to. V dálce spatřila Vrchol. Západnímu Vesetu totiž dominovala hora známá pod názvem Vrchol. Věděla, že Egypťané věřili tomu, že tato hora je vstupem do podsvětí. V okolí vrcholu bylo do skal vytesáno množství hrobek. Kaa chytil dívku za paži a táhl směrem do obydlené části města. Cestou ji podal nápoj se zvláštní chutí. Zvláštní bylo, že po každém napití chtěla pít znovu. Ocitli se v ulicích, kde Alicii nikdo nevěnoval ani pohled. Byla jedna z nich, alespoň co se týkalo oděvu a paruky. Kdyby ji však spatřili v jejích zlatých vlasech…

Kaa vedl Alicii po cestě na jejímž konci byl veliký chrám. Vesetský chrám byl zasvěcen bohyni Eset a byl v této době nejvelkolepějším chrámem v celém Egyptě. Od přístaviště vedlo do města dvojité stromořadí, lemované tu a tam kamennými obrazy boha s beraní hlavou. Chrámový prostor ostře vymezovaly sloupy. Alicia se znovu napila a tu v dálce spatřila velkou stavbu. Uvědomila si, že to bude nejspíš zádušní chrám, jehož některé části vznikly právě za vlády královny Hatšepsovet. Během její vlády nejsou záznamy o žádném povstání. Její vláda je začátkem vzchopení Egypta a počátkem jeho nového rozkvětu…

V dálce jednoho bloku spatřila postavu ženy na schodech nějakého chrámu. Na tu vzdálenost nerozpoznala detaily, ale byla to tmavá núbijská žena. Před ní byl na kolenou dav lidí se vztyčenými pažemi a skloněnou hlavou. Byl to úchvatný pohled. “Nefermaga”, řekl průvodce.

Alicia byla jako v říši divů. Společně se svým průvodcem obešly chrám bohyně Eset, když tu najednou začala cítit jak ji slábnou nohy a celý svět se s ní začíná točit. Celá nádoba s nápojem byla téměř vypita a Alicii došlo, že ji otrávili…
Dříve, než upadla do bezvědomí, ji hlavou probleskla slova “Co se mnou bude…?”

Když se probudila, ležela přivázaná za ruce přímo uprostřed obrovského chrámu. Velmi rychle zjistila že je celá nahá. Neměla ani paruku, aby splynula s davem. Někdo ji sundal. Cítila se tak zranitelná.
“Bože, někdo mě svlékl”, vyděsila se k smrti!
“Ježíšikriste”, problesklo jí hlavou.
“Tohle je můj konec…”
To na čem ležela, připomínalo oltář. Měl krásně zdobený mramorovy okraj s něčím co připomínalo odtokový kanálek.
“Je to divné, ale nic mě nestudí”, pomyslela si.
Chrám byl temný, ale po celém jeho obvodu, zhruba nad výškou hlavy hořel věčný oheň. Stíny vytvářely tajuplnou atmosféru, ale zároveň vyvolávaly dojem, jako by se spolu mazlili.
Odněkud slyšela zurčet vodu.

Zaslechla tiché klapnutí někde za hlavou. Pokusila se otočit hlavu, ale za sebou měla jen další mramorovou stěnu na které byla vyobrazena postava s krokodýlí hlavou a dvě ženy v objetí.
Náhle se kanálky po stranách začaly plnit nějakou vazkou tekutinou.


Zazněl gong a dovnitř přicházel zástup tří žen. Jedna žena šla vpředu, další dvě šly těsně za ní. Když se ženy přiblížily, poznala Alicia, že hlavní z nich je Nefermaga, kterou viděla v dálce, když přicházela k chrámu.
Žena se zastavila před nohami oltáře, pomalu rozpažila ruce a přitom se mírně uklonila. Vypadalo to epochálně, jako by vzdávala Alicii hold. Nefermaga začala odříkávat nějakou modlitbu.
Další dvě ženy mezitím pokračovaly k oltáři, až se ocitly v jeho polovině. Čtyři ruce začali postupně nabírat olej z kanálků kolem oltáře a roztírat ho Alicii po těle. Příjemně to vonělo, hřálo a uvolňovalo. Byl to zvláštní pocit. Alicia byla jako omámená, ale zároveň plně při smyslech, jako opilá, ale zároveň střízlivá, schopná vnímat okolí.

Ženy byly dobře sehrané, jedna se přesunula směrem k nohám, druhá se věnovala trupu. Střídavě stále nabíraly olej do dlaní a ležérně ho rozlévaly na její nahé tělo. Měla čas si je prohlédnout.
Obě byly krásné, s hezkými prsy a téměř nahé, jen bedra zakrýval tenký proužek látky.
Jejich oči byly namalované tak, že zvýraznily už tak nádherné oční rysy, podtrhovaly jejich barvu a dodávaly jim lesk a jakýsi posvátný význam. Alicia měla obavy se jim jen podívat do očí, pociťovala k nim jakýsi cizí respekt.

Zatím se masáž stávala více intimní. Do těla se dívce začalo rozlévat horko, které začala cítit až v podbřišku. Masáž pokračovala po vnitřní straně stehen, pěkně pomalu se ruce přibližovaly až bráně rozkoše - kundě a začaly kmitat kolem pysků. Na druhé straně pokračovala druhá žena masáží krku a hrudníku. Začala se více věnovat prsům. Rukama začala přejíždět prsa a třít bradavky, občas do nich lehce štípla nebo za ně zatahala. Pak se zase vracela zpět na krk, pohladila jí tvář, rty, strčila jí sem tam prst do pusy, kterou Alicia ochotně otevřela. Bylo to neskutečné. Bradavky měla už tvrdé jako dvě kovadliny. A to již druhá žena, věnující se kundě vnikla prstem dovnitř. Nejdřív jeden, pak druhý, začala zpracovávat pohlaví a druhou rukou třít poštěváček. Tohle se nedalo dlouho vydržet.

“Bože, vždyť nejsem lesba!”, problesklo jí hlavou v momentě, kdy dostala silný orgasmus, zaklonila hlavu a vypnula záda. Byla stále přivázaná a to umocnilo celý zážitek. Slastný křik se nesl po stěnách chrámu a Alicia se jen pomalu vracela do reality z krásného opojení. Tohle nikdy s mužem nezažila.

Ještě než se propadla do bouřlivého orgasmu, si všimla, že Nefermaga odvyprávěla modlitbu a z boku vystoupala až nad dívku. Byla nahá, tělo měla pomalované orientálními ornamenty. Byla krásně ebenová s prsy, tak akorát…
Ve vzduchu Alicie slyšela podivný šelest, který podbarvoval celou atmosféru a uváděl ji svým způsobem do transu.
Uvědomila si, že ještě nikdy neležela pod žádnou ženou tímto způsobem, takže logicky celou svoji pozornost zaměřila na její kundu.
Byla krásně upravená, tmavá, stydké pysky vystupovaly lehce ven, vyholené s drobným porostem, který byl zvláštně vyholený do tvaru dvou trojúhelníků na venušině pahorku.
A pak jsem všimla, že je vzrušená. Zahlédla tu drobnou “nitku s kapičkou”, která se natahovala směrem k ní dolů…
Trochu se ještě styděla, ale její vlhká kunda ji šíleně vzrušovala.

Náhle si Nefermaga sedla na bobek a její kunda byla snad jen 5 centimetrů od jejího obličeje. Zaslechla jak něco říká těm dvěma ženám.
Náhle si uvědomila že ten sladký nektar, kterého si všimla, když stála nad ní jí dosáhl až na rty a dotkl se jich. Strašně ji to vzrušilo a pocítila obrovskou touhu jí tu kundu olízat do sucha.

“Ale ne… to přece nejde, navíc nevím jak by na to reagovala”, pomyslela si Alicia.
Olízla si tedy jen rty, aby alespoň takto ochutnala tu krásnou ženu. Zvláštní chuť,ale rozhodně ne nepříjemná.
Cítila, že kněžky natírají svoji paní olejem, stejně jako předtím ji. Pozorovala její kundu a cítila její pyžmo. Bylo to zvláštní, nové… příjemné.

Náhle někdo uvolnil pouta a roztáhl jí nohy. Bylo jí to už jedno. Nemohla se podívat, protože nad ní byla stále v podřepu Nefermaga. A to už Alicia cítila jak si jedna z kněžek klekla. Cítila jak rty kněžky hledají mezi nohama její pohlaví, aby je pomilovaly, polaskaly. Nemohla nic dělat, jen se tomu poddat. V tom se pohlaví nad ní přesune níž až nad ústa, která se na něj lačně přisají. Už je jí všechno jedno.
Myslí jen na to jediné vzrušení, na své nově objevené lesbické sklony a užívá si okamžiky lásky, jde-li to tak nazvat.
Tento krásný rozmar zavedl prsty kněžky k nepatrnému otvoru, sevřenému růžovým masem. Prsty zde tápají a zavrtávají se do toho růžového vlhkého masa a přitom dál boří tvář Alicii do kundy a saje jí poštěváček. Kunda Nefermagy je horká pulzující a plná horkého nektaru, který dívka lačně saje. Cítí, že ho má úplně všude. Nefermaga se tře poštěváčkem o rty, zrychluje a Alicia cítí, že její orgasmus přichází. V tom to na ni znovu přijde a křik zaniká v kundě Nefermagy. Drtí její poštěváček, až se Nefermaga lehce nadzvedne a tmavou rukou si projede pysky a promne poštěvák. Pak se v mohutném orgasmu vystříká Alicii na tvář. Ženský orgasmus může být tak silný…
Pak na ní klesne a obě odpočívají, hlavu mezi jejíma nohama, obě od oleje a sekretů. Kněžky stojí opodál a udržují téměř pietní ticho, kdy chrámem zní jen horečné dýchání milovnic.

Po chvíli se Nefermaga otočí a klekne si nad Alicii na všechny čtyři. Dívá se jí zpříma do očí jako šelma, až z ní jde strach. Sklonila se k jejímu pravému uchu, nádherně voněla. “Jsi zvláštně krásná! Nikdy jsem neviděla ženu se zlatými vlasy” zašeptala Alicii do ucha. “Jak je možné, že jí rozumím?”, ptá se Alicia sama sebe.

Konec první části.