Putování Červené Karkulky - část druhá

Cesta jí
krásně ubíhala, ale k babičce jí pořád ještě pořádný kus cesty zbýval. Ale to
Karkulce nevadilo. Byl krásný den, svítilo sluníčko a ranní pošukáníčko na mýtince ji příjemně naladilo. Poskakovala po vyšlapané cestě, pískala si a dokonce si začala zpívat: „jáááá ti ho tam našroubuju, jááá ti ho tam dááám,
dřív ho nevyndám, než se pobryndám…“ Když zpívala refrén podruhé a ještě
hlasitěji, narazila za zatáčkou u vysoké skály na podivného chlapíka. V ruce držel černé brýle a z očí mu vedl laserový paprsek, pod kterým pukal kámen.

„Co jsi zač a co tu děláš?“ zeptala se ho zvědavá Karkulka.

„Jsem Bystrozraký a snažím se vysvobodit své dva kamarády. Zlá čarodějnice je uvěznila do skály, protože se s ní odmítli vyspat. Je hrozně ošklivá… mě ale nezbylo nic jiného než jí to pořádně udělat, aby alespoň mě ušetřila a já mohl pomoci svým přátelům.“

Za pár vteřin už vedle Karkulky stáli další dva panáčci.

„A jak se jmenujete vy dva?“

„Já jsem Dlouhý a tohle je Široký.“

„Já jsem Červená Karkulka a jdu ke své babičce. Už jsem se setkala s několika podivnými individui, ale vy vypadáte docela normálně.“

„Když myslíš,“ řekl jí Bystrozraký. „Můj zrak toho ale umí strašně moc. Stačí,
abych se na tebe podíval a vidím… že máš pod oblečením nádherný plný čtyřky s bradavkama velkýma jako palce na noze. A v obou máš piercing. Chloupky na kundičce máš vyholeny do trojúhelníčku a … no počkej… ty jsi úplně vlhká.“

„Ále…“ začervenala se Karkulka, „před chvilkou jsem se přichomejtla k sexuálním hrátkám Lišky a Budulínka. A co umíte vy dva?“

Dlouhý nic neřekl. Jen si pomalu rozepnul kalhoty a spustil je ke kolenům. Mezi nohama se mu houpal neuvěřitelně dlouhý kolík.

„Když ho do tebe vrazím, tak ho ucítíš až pod bradou.“

Karkulka se na něj nemohla vynadívat. A to Dlouhý nebyl ani vzrušený. Jak asi bude vypadat, až mu stoupne, pomyslela si.

Když svůj pohled obrátila k Širokému, jen šeptla: „Myslím, že vím, co schováváš
pod kalhotama ty.“

Široký na nic nečekal a už se chlubil svým tlustým nástrojem.

„Vím, že není nijak zvlášť dlouhý, ale když ho do tebe vrazím, tak se ani nebudeš moct pořádně nadechnout.“

Karkulka se ušklíbla, klekla si a oba připravené šulíny začala zpracovávat rukama. Nemohla uvěřit, jak se postupně měnily. Širokého utahovák se ještě více rozšířil. Byl úžasný. Karkulka mu olizovala naběhlou jahodu, špičkou jazyka rejdila po uzdičce a snažila se dostat ho celého do pusy. Marně. Až když ho na ni Široký přirazil, tak se to povedlo. Měla ho plnou pusu a nemohla se nadechnout. Co nejvíc prodlužovala tuhle krásnou chvíli, při které téměř
omdlévala. Když už jí vyhrkly slzy, musela Širokého z pusy vyndat. Během těch pár vteřin, kdy si moc nevšímala Dlouhého, se i on proměnil. Stál skoro metr od
Karkulky a jeho násada pyšně trčela pod pravým úhlem před něj. I toho si vzala
Karkulka do pusy. Co se šířky týče, krásně se jí tam vešel, ale ač se snažila sebe víc, nedostala do sebe víc než asi jednu pětinu jeho délky. Raději ho přidržovala oběma rukama. To už jí ale Široký vykasával sukničku, lehl si pod ni a opatrně do ní pronikl. Chvilková bolest rychle přešla a Karkulčina broskvička se roztáhla co nejvíc mohla. Sama mu už pak vycházela svými pohyby vstříc. Měla kundičku narvanou k prasknutí neuvěřitelně tlustým čurákem a toho dlouhého stále pokuřovala. Když už i on byl tvrdý jako žula, nařídila Širokému,
aby si lehnul na záda, kundičkou se na něj narazila a Dlouhého si zezadu zasunula do druhého otvoru. Dlouhý se pomalu zasouval do Karkulčiny řiťky. Ta ani nedýchala. Úplně mokrou buchtičku měla nacpanou Širokým a v zadečku už měla asi dvacet centimetrů Dlouhého. Dál už to nešlo. A pak to oba chlapíci rozjeli.
Dlouhý chytil Karkulku za její široké boky a co nejrychleji přirážel. Byl jako
šicí stroj. Karkulka křičela blahem. Muselo to být slyšet po celém lese.

„A… co …. ty… tam… pořád… jenom… sedíš…“ vyslovovala Karkulka slova v pauzách mezi jednotlivými přiraženími směrem k Bystrozrakému, který propletená těla pozoroval a honil si péro. Byl to odjakživa stydlín, který by nikdy žádné
ženské narovinu neřekl, že by si s ní chtěl užít. „Přestaň… si… hrát… a… radši…
mi… ho… dej… do… pusy… Chci… mít… všechny… dírky… plné…!“

Víc Bystrozrakému říkat nemusela. V mžiku byl nad souložící trojkou a už se cpal Karkulce do pusy. A po lese se náhle rozlehlo krásné ticho, přerušované
tlumeným funěním všech čtyř účastníků této nádherné šukanice.

Aby se i Bystrozraký zasunul do vlhké dírky, poručila Širokému, aby se s ním vystřídal. Taky moc dobře věděla, že se všichni tři velmi brzy udělají a
Širokého, na kterého by si vsadila, že toho z něj vystříkne nejvíc, chtěla mít v puse. Bystrozraký si tedy lehnul na záda a konečně se tak mohl zabořit do teplého klína. To byla slast. Jazykem pak ještě olizovat naběhlé hroty
Karkulčiných melounů. Krásně se mu mrskaly před očima.

Když se Karkulčin klín svíjel v další orgastické křeči, nevydrželi to už ani oba zasunutí chlápci. Oba dva se naráz vystříkali při do obou mezinožních otvorů. Karkulka řvala nadšením. Když pak svoje penisy pomalu vytáhli s dírek,
jejich smetanová šťáva pomalu vytékala ven. Protože ale Široký stále ještě
nebyl a Karkulka měla chuť ještě na jedno číslo, nařídila Dlouhému, kterému jeho utahovák už zase jen plandal mezi kolenama, aby si vzal basebalovou pálku a vrazil ji do čerstvě vystříkané kundičky. Pořádně ji projížděl. Během chvilky dospěla Karkulka k dalšímu orgasmu. Její lačné rty se pod tlakem sevřely neuvěřitelnou silou a nastalé téměř vakuum v jejích ústech přihnalo Širokého k výstřiku. První dávka šla Karkulce přímo do krku, až se z toho zakuckala.
Následující proudy teplé šťávy si nechala v puse a když už ji měla plnou, tak si žhavé semeno vyplivla na své těžké prsy.

Lepkavá tekutina pomalu stékala po obou polokoulích a skapávala na zem z jejích
úžasných bradavek. Ještě si semeno rozmazala rukama po celém hrudníku a zbytky,
které jí zůstaly na prstech, si dala zpátky do pusy.

„Vy jste mi ale povedená trojka,“ řekla svým přátelům Karkulka. „Někdy si to musíme zopakovat, ale teď už zase musím jít.“

Otřela basebalovou pálku o trávu, zavěsila si na ni svůj košíček a vydala se znovu na cestu.