Monika a Pavel

Z pozůstalosti mého známého 6 :

Pavel si odjel nakoupit, ostatně jako každý sobotní večer. Nikam nespěchá a tak se šourá po krámě. Když se pomalu blíží k pokladně, míjí ho žena. Menší postavy. Nádhernej zadeček, říká si sám pro sebe. Žena se náhle obrací jeho směrem. Na vteřinu se jejich pohledy střetly. Ale žena už svůj pohled zase obrací k regálu.

"Do prdele, vždyť to je Monča..." řekne si Pavel sám pro sebe. Jeho dávná láska ještě ze školky. Holka od který dostal první pusu, samozřejmě dětskou, žádnej francouzák.
"Kde se tady bere?"
"No kde asi vole. Bydlí tady."
"Co tady děláš ty blbe?" mluví sám k sobě.

Monika je stejně hezká jako malá holka. Vlastně ve svých padesáti vypadá snad ještě lépe než na základce, kdy ji Pavel viděl naposledy.
Chvíle zasnění pominula a tak pokračuje k pokladně.
Pokladna běží už jenom jedna a u ní zrovna vykládá zboží Monika.
Pavel jí následuje a při rovnání svého nákupu na pás, jí stále pozoruje. Ale její zadek je jako magnet.
Leckdo by řekl, že se tváří tak trochu jako idiot.

Monika už platí a všimne si chlapa za sebou, který na ní pořád kouká.
"Promiňte pane. Máte problém?" Zeptá se
"Jé, mladá paní já mám problémů." Pohotově odpoví Pavel.
"Já myslela se mnou?"
"S vámi Moniko určitě néé."
Takovou reakci nečekala. "My se známe? Jak víte jak se jmenuji?"
"Nevím, jenom jsem hádal." a usměje se.
Monika platí a odchází.
"Zase ňákej debil z facebooku." Prohodí polohlasem.

Pavel také zaplatí a pokračuje k autu. Monika parkuje ve stejné řadě, jenom o pár míst blíže vstupu. Pavel prochází provokativně co nejblíže Moniky, div že do ní nedrcne.
Monika vyloží nákup a bouchne dveřmi.
A už míří za tím otravným chlapem.
"Tak podívejte, ráda bych věděla odkud mě znáte?" Spustí.
"Já vás tedy neznám. Setkali jsme se snad někdy někde?"
"Vskutku setkali paní. A ani se nedivím, že si to nepamatujete. Ale neznáme se." Pavel si to vážně užívá. Má však pravdu. Těžko můžete říci, že někoho znáte, když ho tak dlouhou dobu nevidíte ani nevíte co dělá.
"Cože?"
Pavel vzdychne a řekne heslovitě "školka u Janáčků, šatna, Soukupová" víc nic.
Monika vykulí oči a hned jí to dojde. První pusa s tím krásným klukem ve školce, v šatně za asistence její tehdejší kamarádky.

"Pa - vle? To snad není možný. Já tě nepoznala." Usměje se. "Takový blbosti jsi dělal i na základce." A obejme ho.
"Musíme si promluvit." dodává
"No nemusíme, ale mohli bychom." Dohodnou se už na dnešní večer. Pavel Moniku pozve k sobě domů. Ta souhlasí. "Za dvě hoďky u tebe."
"Fajn. Něco připravím."...

...povídali si a popíjeli spolu až do rána druhého dne. Za těch pětatřicet let, co se neviděli, se toho stalo opravdu hodně.

Nebojte se však, na sex...nedošlo. Tedy ne tuto noc. Poprvé se spolu pomilovali až nebo již, při sedmém setkání. A vyzkoušeli pomalu celou Kamasutru...

Detaily si můžete doplnit sami dle svých preferencí🙂.