Pracovní pohovor s tvou partnerkou

„Tak znova. Kolik si potřebujete vydělat a co jste ochotna pro to udělat?“

„Máme nějaké dluhy, ale potřebujeme i dostatečný pravidelný příjem, abychom poplatili všechny složenky. A víte, že mluvit o intimnostech se stydím.“

„Dobrá, ale nějak se domluvit musíme. Jste hezká žena, moc se mí líbí vaše vlasy, a pokud jde o mě, rád bych s vámi spolupracoval.“

„Já vím. Zkusím se polepšit. Ptejte se.“

„Už jsem se ptal. Počítáte s něčím navíc k běžné administrativě?“

„Ano, počítám.“

„Myslíte, že se vám podaří překonat počáteční ostych?“

„Myslím, že ano. Jen si na vás potřebuju trochu zvyknout.“

„Tak jak bychom to udělali? S příležitostnou nahotou na pracovišti počítám. Byl bych ale rád, abyste nosila do práce a svlékala pěkné šatičky, sukýnky a botičky.“

„Budu se oblékat adekvátně pro vás. Něco už doma mám a zbytek postupně dokoupím za odměny od vás.“

„Dobře. Ale nepředpokládáte, že by tohle stačilo, že ne?“

„Ne. Počítám s tím, že budete určitě chtít víc než mě vidět v kostýmku a pak nahou.“

„Máte pravdu. Vaše tělo vypadá skvěle, ale budu taky potřebovat pomoct s choutkami.“

„Jak byste si to představoval?“

„Co byste řekla, kdybych po vás chtěl, ať si vlezete pod stůl a vezmete mi ho do pusy?“

„Bez řečí bych to udělala.“

„Hmmm. To jsem nečekal. Asi nebudete zase taková stydlivka, jak říkáte.“

„Máte rád, když vám ho žena při sání i honí?“

„Tak přece jen o intimitách mluvít umíte!“

„Říkala jsem vám, že si jen musím zvyknout.“

„A co kdybych si vás potřeboval ohnout přes stůl a zezadu ho zasunout do vaší kundičky?“

„No to nevím. Použil byste ochranu?“

„Pokud podepíšeme pracovní smlouvu, nebude to potřeba. Budete už šukat jen se mnou a vaším mužem. A já už také nebudu muset chodit jinam, protože budu mít vás. Kdykoli budu chtít.“

„Hm, to máte pravdu. Budu si muset zvyknout.“

„Jaký přístup máte k análu? Vadí vám, kdybych ho občas potřeboval?“

„Anál moc neprožívám.“

„Ani já ne. Ale nemůžu vyloučit, že na něj při pohledu na vás nedostanu chuť. Příležitostně.“

„Dobrá. Pokud to nebudete chtít každý den, nějak ho zvládnu.“

„Jakým způsobem se dole holíte? Tedy pokud vůbec holíte...“

„Většinou do hola.“

„Chci, abyste nosila proužek a oholila ho jen když vás o to požádám.“

„To by neměl být problém.“

„Možná budu jednou za za čas chtít vidět, jak ji holíte, nebo ji dokonce oholit sám.“

„Bude to pro mě premiéra, ale tak nějak myslím, že s vámi jich bude víc.“

„To doufám. Co vaše prsa?“

„Co myslíte? Chcete, abych si nechala udělat větší?“

„Ne. Mám rád běžné velikosti. Ta vaše vypadají sexy, mohu-li přes tričkou soudit. Nahou fotku jste k životopisu nepřiložila...“

„Nevěděla jsem, že se to ode mě čeká. Ani nevím, zda bych si troufla. Maximálně v plavkách.“

„No jo, ale v plavkách si vás pořádně neprohlédnu, že? Nehlásíte se na pozici plavčice.“

„Ostatní uchazečky vám svá těla poslaly?“

„Některé nejen těla.“

„Jak to myslíte?“

„Třeba vám o tom někdy povyprávím. Co ta prsa? Jak jsou velká a jakým typem bradavek disponují?“

„Menší trojky. Bradavky větší s tmavšími malými dvorci.“

„Přesně jaké mám rád. Už se těším až mi je ukážete.“

„Raději až po podpisu.“

„Budu kupovat zajíce v pytli?“

„No jo, něco bych vám asi ukázat měla. Ale co z toho budu mít já? Také nevím, do čeho jdu.“

„Pořešíme to během zkušební doby.“

„Ta bude standardní?“

„Ovšem, jinak to ani nejde.“

„Nemyslím tím dobu, ale její obsah.“

„Pochopitelně, že si vás budu chtít vyzkoušet se vším všudy. Přece byste nechtěla zůstávat v práci, kde to nefunguje.“

„Nebylo by to poprvé.“

„Nikoliv u mě.“

„Budete po mně chtít ještě něco?“

„Co líbání? Bude povoleno?“

„Líbám se ráda.“

„Schválí to váš muž?“

„Věřím, že ano.“

„Co když si vás budu chtít odvézt na pár dní na služebku?“

„Nevím, jestli mu to bude vadit. Když mu připravím dost jídla, snad to beze mě zvládne.“

„Myslel jsem spíš vás. Budu s vámi chtít spát v jednom pokoji a dokonce v jedné posteli.“

„To už je jak plnohodnotný vztah, ne?“

„Právě proto se ptám.“

„Pokud dobře zaplatíte, budu vám na tyto dny přítulnou společností a můžeme si spolu dát i sprchu nebo vanu.“

„To zní dobře.“

„Máte nějaké požadavky na spodní prádlo? Nebo chcete, abych chodila do práce bez kalhotek?“

„Rád se podívám na pěkné prádlo, ale nemám specifický styl, na kterém bych trval. Budu rád, když ho pro mě ještě doma vybere váš partner.“

„To se mu, myslím, bude líbit.“

„Vyfotil mi doma tu fotku, jak jsem chtěl?“

„No vidíte, na to bych zapomněla. Chtěl jste, ať mě vyfotí tak, jak se mu líbím nejvíc. Takže mě nakonec ještě dnes uvidíte úplně nahou.“

„Oh, tak to jsem nečekal. Ukažte. Nebojte, jen se podívám a mobil hned vrátím.“

„Dobře. Ale nesmějte se mi. Fotili jsme to fakt na rychlo před odchodem. Tak, jak jste si přál. Tady...“

„Hmmmm. Máte fakt skvělou postavu. Spodek vidět není, ale těším se až pomačkám vaše prsíčka.“

„Tak už mi ho vraťte. Stydím se.“

„Tady ho máte. Nemáte se vůbec za co stydět. Nezaměstnal bych ženu, která mi není sympatická.“

„Co se vám na mě líbí nejvíc?“

„Asi to, že jste chytrá a dokážete si to taky pěkně užít. Jako já.“

„No jo, ale já myslela spíš fyzicky.“

„Já jsem nejvíc na vlasy a úsměv.“

„Chcete se mi udělat do vlasů nebo na můj úsměv?“

„A to byste zvládla?“

„Pokud tu v kanceláři máte i sprchu, tak ano.“

„Jasně, že mám. Provedu vás potom.“

„Už se těším. Ale tak nějak jsem se víc ptala na tělo.“

„Líbí se mi vaše nohy a zadek. Když jsem za vámi šel sem do kanceláře, měl jsem příležitost si ho prohlédnout v té vaší těsné sukýnce.“

„Doufala jsem, že si všimnete. Zdá se mi, že i teď si mě pěkně prohlížíte, a pokud se nepletu, líbí se to i tomu vašemu dole.“

„Nepletete. Kdybych si to nechtěl užít od začátku do konce, už bych vás tu ojel.“

„To mi lichotí. Nebránila bych se.“

„Ale kvůli tomu tu nejsme, že? Máme se domluvit, jak by to mezi námi mohlo fungovat dlouhodobě.“

„No jo, ale nechtěl byste zjistit, jaké to se mnou bude, už teď? Jak se vám budu líbit nahá naživo? Jak vám budu vonět? Jak ji mám těsnou?“

„To bych samozřejmě uvítal jak já, tak můj nástroj, ale k tomu je přece zkušební doba. Tam budete mít všechno tohle zaplaceno a nebudu se cítit hloupě po vás chtít cokoli, na co budu mít chuť.“

„Hmmm.“

„Navíc co by tomu řekl váš manžel, kdybych si vás tu hned teď rozbalil a vrazil vám ho tam? Zvládl by to? Nežárlil by?“

„Myslím, že už teď mu stojí a honí si ho, když nás poslouchá.“

„Nebojte, nezapomněl jsem na něj. Vím, že na nás kouká přes webkameru. A chystal jsem se mu to trochu okořenit.“

„Jak?“

„Tím, že vás požádám, ať mi tady necháte vaše kalhotky. A ať si to ještě trochu oddálím, zůstanu otočen a nebudu na vás koukat. Uvidí vás jen váš muž, jak se mi tady svlékáte a pokládáte své prádlo tady na ten stolek.“

„To myslíte vážně?“

„Naprosto.“

„Tak vy mě nechcete ojet, ale jen svléknout a ještě se při tom nedívat?“

„Přesně tak.“

„Je to vaše podmínka k podepsání pracovní smlouvy?“

„Jedna ze tří.“

„Jaké jsou ty další dvě?“

„Další dvě vám řeknu až budou kalhotky ležet vedle návrhu smlouvy. Tak do toho. Já se otáčím.“

„Miláčku, promiň. Vím, že jsem slíbila, že tady dnes ještě nebudu zlobit, ale když to celé vidíš, tak bys mi to mohl odpustit, viď?“

„Jsem zvědavý, zda budou vaše kalhotky aspoň trochu vlhké. A ještě víc se těším na vaši vůni.“

„Jste fetišista?“

„Ne o moc víc než jiní muži. Ale líbí se mi vás tímto způsobem poznávat.“

„A co byste chtěl ještě poznat?“

„Tak třeba jaké je to vjet vám rukou do vlasů. Nebo jaké to bude se k vám přitisknout nahou kůží ve sprše.“

„Oboje bych si nechala líbit.“

„Doufám, že i další věci.“

„Řekla bych, že ano.“

„Snad ani váš partner s nimi nebude mít problém.“

„Kdyby ano, řekla bych, že už sem vlítne. Vždyť na nás kouká jen z vedlejší místnosti.“

„Nevlítne. Zamčel jsem ho.“

„Jak to myslíte?“

„Nemyslím klícku, ta je případně na vás dvou a já vás podpořím. Ale prostě jsem zamčel dveře.“

„Jako vážně? Co kdybych před vámi potřebovala ochránit?“

„Váš muž mi věřil tak moc, že souhlasil se zamčením, aniž byste to věděla.“

„Teda, to je ale bídák.“

„O to víc si to jistě užije. Už jste zase oblečená?“

„Už to bude. Co uděláte s těmi kalhotkami?“

„Když budete hodná, vrátím vám je na konci zkušebky. Ale pokud se během ní rozloučíme, nechám si je jako trofej.“

„Už můžete.“

„Skvěle. Moc hezké prádlo. Zdá se mi to, nebo jste dnes s něčím počítala?“

„Napadlo mě to. Myslela jsem, že si mě budete chtít zkusit. Nebo aspoň vidět. Třeba jen v prádle.“

„Asi nejsem tenhle typ muže.“

„A to se mi na vás právě líbí.“

„Jak se cítíte bez kalhotek?“

„Budou mi teď vlhnout stehna. Naštěstí venku je teplo a pod sukní mi rychle oschnou. Jaké jsou tedy vaše další podmínky?“

„Chci, aby na náš první první sex nekoukal váš manžel jen z fotek nebo z videozáznamu, ale seděl hned tady vedle nás připoutaný k židli.“

„Nevím nevím, zda tohle dokáže.“

„Nebojte, zvládne to. Vím, že sedět a nezasahovat nám do toho by vydržel. Ruce bude mít svázané jen proto, aby si ho nemohl honit.“

„Haha. Tak to určitě nezvládne.“

„Bude muset. A co vy? Zvládnete se mi před ním nastavit a podržet?“

„Bude to výzva, ale já mám výzvy ráda.“

„Co když ho budu chtít trošku poškádlit a místo stolu vás ohnu přes něj?“

„Uf, dotýkat se ho při šukání s vámi...?“

„K tomu mu koukat do očí a nechat si do ucha šeptat, jak vás miluje a jak se mu zrovna takhle ojížděná líbíte.“

„Jsem vzrušená jen z toho, když si to představím. Hádám, že tohle nebude nejmenší problém. Alespoň pro mě.“

„Jste připravena i na to, že ucítí každý váš orgasmus, který ale způsobil někdo jiný?“

„Snad to zvládnu.“

„Jste připravena si i nechat postříkat zadeček a pak si obkročmo sednout na něj a otřít si ho do jeho kalhot?“

„Miláčku promiň, ale snad se ti bude líbit, když to tady svému šéfovi slíbím. A jaká je ta třetí podmínka?“

„Počkejte. To ještě není všechno. Budu chtít, abyste se pak oblékla, já se taky obleču, a až ho rozvážeme, bude muset dokázat, jak se mu to celé líbilo a vyhonit si ho před námi.“

„To je snad spíš otázka na něj, ne?“

„Není. Pokud mu to nepůjde, bude na vás mu s tím pomoct. Ale bez svlékání a bez doteků. Můžete jen mluvit, hýbat svým tělem a podporovat lascivními pohledy.“

„Myslíte jako tvářit se svůdně?“

„Něco takového. Dokážete to?“

„Jinak mě nepřijmete?“

„To už budeme mít smlouvu podepsanou a zkušební lhůta bude probíhat. Nicméně může to ovlinit mé finální rozhodování.

„Dobře, jdu do toho.“

„No a třetí podmínka je, aby po nějaké době, kdy nám to spolu už bude fungovat, zvážil pro mě pracovat i váš muž.“

„Cože?“

„Chci, aby přišel na pohovor, a vy jste nám u něj už jako moje asistentka asistovala. Budeme se tvářit, že se vy dva neznáte, a pěkně si ho vychutnáme.“

„To pro něj teda bude pěkné překvapení.“

„Zase tak velké ne. Slyší nás a vidí nás. Ale nemějte obavu, nějaké překvapení si na něj ještě vymyslím.“

„Nic jiného bych od vás ani nečekala. Budete po něm také chtít něco navíc?“

„Ne, nejsem na chlapy. Ale rád si s nimi hraju pomocí myšlenek a jejich žen.“

„Aha.“

„Také chci, aby u mě normálně pracoval. Bude tak blíž našim hrátkám. Občas i hodně blízko. Pokud o nás půjdou klepy u kolegů, nebude vědět, kdo co přesně ví.“

„Nejsem si jistá, zda mu to bude příjemné.“

„Proto říkám, že bych chtěl, aby to zvážil.“

„Co s tím mám společného já?“

„Pokud do toho půjdeme, budu chtít, aby mezi vámi doma nebyl naprosto žádný sexuální kontakt. Bude probíhat jen v zaměstnání, přede mnou, a tak jak já dovolím.“

„Jakože mě nebude moct ani...“

„Přesně tak. Jen přede mnou.“

„To si musím rozmyslet.“

„Máte na to celou zkušební lhůtu.“

„A co on?“

„Ten už s tím souhlasil tím, že vás sem přivezl a nechal se zavřít vedle.“

„Opravdu je tam zamčený?“

„Je.“

„Zajímalo by mě, jestli ho celý náš pohovor vzrušuje.“

„Můžete se ho pak doma zeptat.“

„Proč až doma?“

„Protože vám, až tu skončíme, zavolám taxíka. A jeho tu nechám o pár desítek minut déle trochu vychladnout. Navíc s ním taky potřebuju něco probrat.“

„Miláčku, moc tě miluju. Jsem strašně zvědavá, jestli sis to užil stejně jako já. I když jsi zamčený. Doma ti to vynahradím.“

„Tak pojďte. Ukážu vám, kde mám tu sprchu. Kalhotky tady nechte.“