Vydařená oslava aneb Probuzení díl 2

Druhý den dopoledne jsem se probudil s kocovinou. Celý rozlámaný, bolel mne snad každý sval v těle. Mám tu smůlu, že mi alkohol nikdy nepůsobí ztrátu paměti, takže jsem se cítil neskutečně trapně kvůli tomu, co se stalo na oslavě a hrozil se odpoledního setkání s kolegyněmi v práci. Těsně před druhou hodinou odpoledne jsem se došoural na odpolední směnu. Byl jsem však příjemně překvapen. Nikdo mou včerejší akci nekomentoval a děvčata byla usměvavá a chovala se, jakoby se vůbec nic nestalo. Super! Zbytek týdne proběhl naprosto v pohodě, tělo mne přestalo bolet a v myšlenkách se mi neustále vracela ta oslava. Před holkama mi bylo trapně, ale nic úžasnějšího jsem dosud nezažil. Stále se mi vracelo, co se mnou Tomáš prováděl. Ty pocity, prožitek... Tomáše jsem od té oslavy neviděl. Nezašel k nám na dílnu a já měl pocit, že se mi záměrně vyhýbá. Po pravdě...i já měl ze setkání trochu strach, ale také mne to trochu mrzelo. Další týden byla ranní směna a já konečně získal odvahu. Rozhodl jsem se promluvit s Erikou o tom, co se dělo na oslavě. Věkově mi byla nejbližší a taky jsem měl pocit, že je na mne od té doby tak nějak milejší. Vlastně byly milejší všechny, ale.. "Víš...?" začal jsem nesměle "Je mi to trapné..." kroutil jsem se jako had a hledal slova. "Chtěl bys mluvit o té oslavě, viď?" vysvobodila mne Erika. "Hele Peťo, vůbec nic ti trapné být nemusí. Nic trapného se nestalo a všem se nám to moc líbilo. Bylo to to nejlepší porno, které jsme zatím viděli. A na živo! Fakt super!" Zářivě se usmívala a pokračovala: "Nechali jsme tě schválně být a nemluvili o tom, protože nám bylo jasný, že je to pro tebe těžký. Takže...Copak tě trápí?" "No víš... Nevíš, co je s Tomášem?" vyhrkl jsem. "Mám pocit, že se mi vyhýbá.." Najednou jsem si uvědomil, jak blbě to zní a začal jsem couvat.. "Ne..jakože by o něco šlo... Jen mne to tak napadlo.. Jestli na mě třeba není naštvanej, nebo tak něco.." Trochu posmutněle se usmála. "Nevím. Fakt ne. Taky jsem s ním od té doby nemluvila. Ale buď v klidu, to bude dobrý. Je to chlap, ti se moc nenaštvávají. Jen se s tím asi taky musí srovnat." "Hmmm. Noooo..."lezlo ze mne "A to jsem teď jako homosexuál???" Začala se smát. "Prdlouš jsi! Líbí se ti holky? Vždycky se ti líbily? Líbí se ti snad teď víc kluci?" Zrudl jsem. "Jo, jasně že se mi líbí holky. Vždyť jsou hezčí než kluci. Ale ten sex se mi líbil strašně moc...a nekteří kluci jsou taky sympťáci..." Pokrčila rameny "No vidíš, tak jsi asi bisexuál.. Nedělej si zbytečně hlavu. Hlavně, že to bylo fajn, ne?" Zamyslel jsem se. "Hmmm. Asi máš pravdu. Díky." Erika si samozřejmě náš rozhovor nenechala pro sebe a holkám všechno vyslepičila, ale byl jsem jí vděčný, protože se mé kolegyňky začali chovat naprosto úžasně. Hned druhý den mne Jiřina se zářivým úsměvem pozdravila: "Ahoj Prdelko! Tak jdem makat, ne?" a plácla mě po zadku. Trochu mne to rozhodilo, ale pak jsem si uvědomil, že je to docela fajn oslovení a že mi to vlastně vůbec nevadí. Děvčata vtipkovala v lechtivých narážkách na oslavu a smála se, když viděla, jak se červenám v rozpacích. Ale musím přiznat, že to bylo vcelku milé a osvěžující. Zbytek týden proběhl v uvolněné atmosféře a už jsem se i zapojoval do vtipkování na můj účet. Další týden byla znovu odpolední a hned v pondělí o svačině se Helča zvedla, odešla a vrátila se s balíčkem ovázaným stuhou. "Máme pro tebe dárek. Přemýšleli jsme a řekli jsme si, že by mohlo být zajímavé, ti něco takového dát..." a balíček mi podala. Rozvázal jsem stuhu a balík začal rozbalovat. Holky seděli a čekaly na mou reakci. Otevřel jsem krabici a v ní našel oblečení. Zarazilo mne to. "Proč mi dávají oblečení?" Začal jsem z balíku tahat první kousek. Šaty! Černé minišaty bez rukávů... Asi na mě bylo hodně vidět, jak jsem zmatený, protože se ujala slova Jiřina: "Promiň Peťo, ale když jsme vás s Tomášem pozorovali, říkali jsme si, že ti to moc sluší a že vypadáš trochu jako holka. I Tomáš si to přece nejdříve myslel... Minulý týden jsme se shodli, že by ti to jako holce určitě slušelo." zmlkla a všechny se na mne s očekáváním dívaly. Vypadal jsem asi hodně zaraženě, protože Erika řekla: "Ale jestli to nechceš...byl to jen takový nápad. Zapomeneme na to, jo?" a začala se po krabici natahovat. "Když já nevím. To je divný, ne?" vykoktal jsem ze sebe. Hlavou se mi honilo, co říkaly a přemýšlel jsem nad tím, že když to zkusím, tak se nic nestane "Vždyť já ani nevím, jak se to oblíká.." "Zkusíš to?" Holkám se rozsvítili oči. "Neboj. My ti pomůžeme." Vrhly se na krabici a začali z ní vytahovat další hadříky. "Tak šup! Svlíkej se!" Čučel jsem jak puk. "Tady? Teď?" Jiřka zavelela: "Ale prosím tebe. Naděláš! Nahýho už jsme tě všechny viděly. Jak ti máme asi pomoci, když tady nebudeš. Tak dělej a nezdržuj!" Tak jsem se prostě začal svlékat. Asi na mne zapůsobila Jiřčina přirozená rozhodnost. Holky mezitím vytahaly z krabice všechny věci a začaly mne dirigovat a podávat jednotlivé svršky. Všechno v černé barvě. "Tak! Nejdřív kalhotky. Tím širším dopředu." řekla Helena, když viděla, jak ten krajkový kousek bezradně převracím v prstech. Natáhl jsem si kalhotky přesně tak, jak řekla a šňůrka tang mi zajela mezi půlky. "Teď podprsenku! Ukaž! Tu ti nasadím já! Ruce dopředu!" a Jiřina mi začala navlékat podprsenku, kterou pak na zádech zapnula. "Punčochy! Jsou to samodržky." Vůbec jsem nevěděl o čem to Renata mluví. "Víš co? Natáhnu ti je sama. Ty by jsi je určitě roztrhl. Sedni se a nastav nohu!" Poslechl jsem. Ona si nasoukala celou tu silonku na prsty a jedním dlouhým tahem mi ji natáhla až skoro k rozkroku. Stejně pak nasadila i tu druhou. "A teď ty šaty! Stoupni si do nich!" Erika udělala z šatů na zemi kroužek a já do něj vstoupil. Chytila je za ramínka a táhla je nahoru po mém těle. "Ruce! A je to!" uhladila šaty a srovnala ramínka. "Super! Ještě si sundej tu gumičku z vlasů, Peťko!" a všechny odstoupili. "Hmmm. Ještě tomu něco chybí" pronesla Helena. Odběhla a vrátila se se semišovými lodičkami na zip. "Obuj si to!" opět jsem poslechl. Obul jsem si botky, narovnal se a začal obhlížet, jak teda vlastně vypadám. Zdálo se, že holky jsou spokojené s tím co vidí a já hodnotil, že mám v silonkách a na podpadku docela sexy nohy a že černá mi fakt sluší. "Chce to makeup." Zhodnotila Renata. Posadila mne na židli, z kabelky vytáhla šminky a pustila se do díla. Poslouchal jsem její instrukce a dělal přesně to, co řekla: "Zavři oči! Otevři! Podívej se nahoru! Teď nemrkej! Pootevři pusu! Zavři! Udělej tohle!" Helena mi mezitím rozčesávala vlasy a vytvářela z nic něco, co mi zatím zůstávalo skryto. "Taaaak a je to." Odstoupila Renata a prohlížela si své umělecké dílo. Helena už byla také hotová s účesem. Seděl jsem tam dál jak pako a nevěděl, co mám dělat. "Ty vole! Tak tohle je pecka! Stoupni si!" to pronesla Erika. Holky stály kolem mne a prohlíželi si, co stvořily. "Myslím, že ti budeme říkat Petro. Tak se pojď na sebe podívat." řekla Jiřina a společně mne odváděly na šatnu, kde bylo na zdi velké zrcadlo. Stoupl jsem si před něj a tentokrát spadla brada mě. Stála tam nádherná, sexy, štíhlá holka. Šaty jí těsně obepínaly tělo, dlouhé nohy na podpadcích vystupovaly zpod kraťoučké sukýnky. Natočil jsem se a ona také, zvedl jsem ruku a ona můj pohyb opakovala. Úžasné! Otočili jsme se k sobě zády a sledovali se vzájemně přes rameno. Ta prdelka! Předklon a sukýnka se vyhrnula až k zadečku v tangách. Fakt sexy. Ta holka v zrcadle sjela rukou po boku, zachytila okraj šatů a táhla ho pomalu nahoru v tom dráždivém pohybu, který odhaloval z jejího zadečku větší a větší kus. Nemohl jsem od ní odtrhnout oči. Sexice v černém se ze zrcadla usmála a poslala mi polibek rudými rty. Pak sklopila oči, a společně jsme se rozhlédli po místnosti. Holky tam tiše stály, pozorovaly nás, usmívaly se a v tom úsměvu a jejich pohledech jsem viděla, jak jsou spokojené. Ony mne našly a probudily. Viděly mne už na té oslavě. Cítily už tehdy, že tam uvnitř jsem a já si to uvědomila až teď, když jsem se podívala sama sobě do očí. Vrátili se mi vzpomínky z dětství. Viděla jsem se v máminých lodičkách před zrcadlem, s namalovanou pusou a obrovskýma klipsnama na uších. Vzpoměla si na své sny, které jsem si nechávala zdát ve školce při odpoledním spaní. Pak, když jsem šla do školy, jsem Petru přinutila usnout. Zdály se jí sny. Hlavně v pubertě. O sexu v ženské roli, o těle, které nemám. Celé roky jsem si myslela, že jsou to jen sny a fantazie. Že to tak má každý. Ten den se probudila Hekate.