Paranoia (soutěžní)

Trochu se mi motá hlava. Je tu těžký vzduch nasycený rozličnými parfémy a živočišnými pachy, které se mísí a otupují mou mysl. S postupujícím večerem začíná převládat pach potu nad růží, vůně pičulí nad pačulí a aroma spermatu nad santalem a bergamotem. Už to ani nevnímám, jen tu únavu, zastřenou mysl a nedostatek kyslíku. Opírám se o stěnu a pozoruju dění v místnosti, zatímco se mě někdo snaží rozohonit. Ani už mě nezajímá, jestli je to žena nebo muž. Je to příjemné. Se sklenkou vinného střiku v ruce poklidně pozoruju svou ženu a obdivuju její fyzičku. Na dnešním setkání se objevilo mnohem víc chlapů než obvykle, tak si je užívá. Teď tam má jen jednoho, ale vpíjí se do něj očima, zatímco se on vpýjí do ní. Kruci, nějak moc se jí to líbí. Myslím, že mi o něm říkala. Není to ten její bývalý spolužák, do kterého byla na střední zamilovaná? Nebo ten lektor, se kterým laškovala na terénní exkurzi na vysoké? Ani nevím proč, ale najednou mnou proudil hněv, odložil jsem sklenici a začal násilně přirážet polotvrdé péro do pusy tomu dole. Podvědomě jsem synchronizoval své přírazy s mužem, který mrdal mou ženu, až jsem ho měl zase jako ze železa. Nebylo to ode mě taktní, ale když jsem viděl, jak se má žena kroutí slastí pod nadlidským bušením toho borce a jak jí několika mocnými přírazy plní semenem, začal jsem bez varování plnit kouřícímu pusu svou mrdkou. Bylo mi to v ten moment úplně jedno. Navázal jsem krátký oční kontakt s mou láskou, usmála se na mě a mlčky artikulovala „miluju tě“. Vypuštěním páry a spermatu jsem začal uvažovat nad tím, proč tak vyšiluju. Jsme tu, abychom si oba užili, nemáme si co vyčítat. Sáhl jsem po sklenici odloženého střiku. Při pohledu dolů jsem měl konečně jasno – mrdal ji náš kominík, její středoškolská láska právě polykala mou mrdku a olizovala mi koule. Lektor zrovna hobloval mladou prodavačku ze sámošky na gauči.