Záleží na přístupu

Pohlavní pud nás vede k sexu, jehož cílem je vyvrcholení muže a oplodnění vajíčka. Sex je ale také o umění milovat, těšit se a vzrušovat sebe i toho druhého. Je to podobné jako s uměním - do určité míry závisí na talentu, ale bez dovednosti opravdového řemesla může být nadání k ničemu.

Žena, která má větší rozsah projevování emocí, případně svůj rozsah citlivosti vědomě rozvíjí, může být mnohem lepší milenkou i prožívat mnohem bohatší zážitky.
Velmi dobrý je první sex v úvodu vztahu; co dobrý, super sex! Většinu kouzel, biochemie a hormonální polívku nadrženosti za nás zajišťuje příroda. V tu chvíli je vše skvělé, protože jsme mnohem otevřenější, všechno funguje samo a to, co umíme, zapojujeme díky stavu zamilovanosti naplno. De facto si do obchodu "skvělý sex" chodíme nakoupit to, co nám dělá dobře. Neuvědomujeme si, že obchod "skvělý sex" je pojízdná prodejna, kterou pro nás vytvořila příroda, a že někdy odjede.
Přijde druhá fáze. Regály našeho oblíbeného supermarketu se najednou začínají vyprazdňovat. Netušíme ale, že teď je řada na nás, abychom převzali zodpovědnost za to, co příroda zasela, abychom to kultivovali vědomě dál. A také je třeba vzít naše přirozené zdroje vzrušení, začít je zodpovědně přinášet do malého obchůdku "dobrého partnerského či manželského sexu" a postupně rozšiřovat sortiment. Tyto dovednosti bychom měli společně rozvíjet.

Žena by se měla učit jak své ženství zakomponovat do praxe tak, aby dala prostor i sobě a aby zároveň umožnila muži prožívat jeho způsob rychlejšího sexuálního zapojení. Měla by umět vytvořit touhu a dobře zacházet se svým i s partnerovým vzrušením. Přitom je klíčově důležité znát rozdíly mezi vzrušením obou pohlaví a umět to respektovat.
Pro muže je přirozený a srozumitelný jen takový způsob sexu, který ho přivede k orgasmu, jehož součástí je ideálně výstřik. Tak je muž biologicky naprogramován, tak to od něj příroda po statisíce let potřebovala. Bez výstřiku a tudíž bez možnosti oplodnit ženu by byl pro něj sex zbytečné chování, byť by se mu to 100x líbilo.

U žen je to jiné. Žena chce hlavně čas, užívat si cestu, ne jen dosáhnout orgasmu. A pak také ženský způsob prožívání vzrušení, kdy jsou prsa, klitoris, pochva a další erotogenní zóny ženského těla stimulovány tak, jak je jim to příjemné, a tak dlouho, jak je to baví, nikoli tak dlouho, dokud vydrží erekce muže. Absence erekce muže či jeho orgasmu by v dobře fungujícím vztahu neměla bránit ženě v pokračování cesty za svým vzrušením, ideálně s partnerem sdílejícím po boku či zapojeným i jinak než tvrdým penisem.

Naučit se toho v sexu jde mnohem víc, než si vůbec dokáže většina z nás představit. Jde tu hlavně o odvahu a ochotu dát erotice trochu prostoru navíc. Dobrý sex je totiž umění, nikoli řemeslo. Malíř obrazů sice musí mít základní znalosti držení štětce, vědomosti o práci s barvami, zkrátka techniku musí mít „v ruce“. Ale kdyby bylo jen toto a nic víc, pak by to nebyl umělec, ale zručný natěrač či malíř pokojů. Ten, kdo ví, jak a kam sáhnout a pod jakým úhlem zasunout, může být dobrý řemeslník. Někdy to stačí, ale pro bohatou a eroticky rozkošatělou ženskou duši to může být málo, ona chce víc.
To máte jako s jídlem – můžete utišit hlad tím, že si koupíte párek v rohlíku a sníte ho cestou na autobus. Ukojili jste biologickou potřebu, nic víc, ani jste od toho víc nečekali. Anebo můžete přijmout pozvání na hostinu s přáteli, u příležitosti oslavy narozenin, při svíčkách a na míšeňském porcelánu. Víte, že se tam dobře najíte, ale nejdete tam jen kvůli jídlu. A podobný přístup může mít člověk i k sexu a milování – ukojit pud, nebo si z toho udělat malou slavnost.
Záleží na přístupu.