Má kancelář. Teď.
"Chtěl jste mě vidět, pane?"
Helena váhavě zaklepala a naklonila hlavu k otevřeným dveřím. Její šéf, Michal, byl proslulý svými stručnými e-maily, ale tříslovná zpráva, kterou od něj právě dostala, byla i na jeho obvyklé poměry strohá.
"Ano. Pojďte dál. Zavřete dveře. Posaďte se." Jeho přímočaré chování pokračovalo.
Nervózně vstoupila do jeho prostorné, luxusní kanceláře. Najednou jí sukně připadala velmi krátká, když se na ni podíval. Přetáhla si lem přes stehna.
Byl pátek a po čtvrté hodině. Většina lidí už odešla domů. Proč ji chtěl vidět právě v tuto hodinu? Věděla, že má potíže. Posadila se a místo pohovky si vybrala malou vzpřímenou židli.
Chvilku si jí nevšímal a psal u svého stolu e-mail. Pak se otočil na židli, aby se jí podíval do tváře, ale nic neřekl. Podívala se na něj a snažila se zůstat klidná. Dokázala jen krátce udržet kontakt s jeho velkýma tmavě modrýma očima, než odvrátila pohled. Jeho ústa a plné rty působily přísně, ale vyzývavě. Koutky rtů měl kupodivu zakřivené směrem nahoru, což mohlo znamenat, že se často usmíval. Měl silnou linii čelisti a prošedivělé strniště, které se objevovalo a mizelo. Jako obvykle měl na sobě elegantní oblek.
Líbilo se jí, jak se jeho velká ruka dotýká kravaty a pak se otírá o jeho svalnaté stehno až ke kolenu. Byl tak žhavý. A ona se cítila opravdu nadržená, protože strávila posledních patnáct minut svého pracovního dne, čtením erotických příběhů na amatérech. Měla tam jednoho oblíbeného autora, jestlipak vše co popisoval, také zažil?
"Jak dlouho už jsi s námi, Heleno?" Vytrhl ji Michal otázkou z přemýšlení. "Pět měsíců a osm dní, pane," řekla. "To je velmi přesné! Hmm. A celkově je vaše práce dobrá. Líbí se vaše tahle práce?" "Ano, pane." “Bohužel, objevilo se několik problémů." Helen zalapala po dechu. "Problémy, pane?"
"Ano, problémy. Za prvé, je tu vaše používání internetu. Co je to za stránku, Amatéři?"
Do prdele. Do prdele. Jak na to přišel? Vždycky používala anonymní okno. Nebylo to bezpečné? Očividně ne. Nemělo smysl, snažit se zapírat. Musí mít nějaké důkazy. Cítila, jak jí tváře září rozpaky.
"Umm, je to ... místo příběhů, pane." "Zřejmě ano. A jaké příběhy?" Na kraji úst se mu objevil náznak úsměvu. "Tak trochu ... erotické příběhy, pane." "Aha. A mají tyto erotické příběhy nějaký vztah k vaší práci, Heleno?" “No, ne, pane, je mi to líto, už to neudělám, pane.” Podívala se na své boty, jakoby jí teď mohly pomoci s útěkem kamkoliv.
"A pak ještě jedna věc. Slyšel jsem zvěsti. Fámy o nevhodném chování ke kolegům na pracovišti." Do prdele. Adam řekl, že bude držet jazyk za zuby. Ale očividně se minulý týden chlubil kamarádům, jak mu ho vykouřila.
"Kdyby to byly jen fámy, možná bych je mohl ignorovat. Ale pak mi anonymně poslali tuhle zvukovou nahrávku. Poslechněte si ji."
Kliknul na soubor na obrazovce svého počítače. A sakra. Trojnásobný průser. Ten hajzl se s tím jen tak nepochlubil. Musel si to nahrát na telefon.
"Tak tohle je rozhodně tvůj chichot, Heleno, že?" Zavrtěla se na židli. Nemohla to popřít. Věděla, že má velmi výrazný smích. "A co se tam děje? Co je to za skřípavý zvuk?"
Uvědomila si, že Adam měl nejspíš svůj telefon v kapse, jen pár centimetrů od její pusy.
"Absolvovala jste naše online školení o vhodném chování na pracovišti, že ano, Helen?" "Ano, pane."
"Vím, že to nebylo přímo v tom videokurzu, ale myslíte si, že by se kouření kolegovi v jeho kanceláři v pracovní době považovalo za vhodné, nebo nevhodné chování?"
Tváře měla rozpaky jasně červené a cítila, že se začíná potit. Ale bradavky ji brněly při zvuku jeho hlubokého, sexy hlasu, který mluvil o jejím kouření.
“Nevhodné." zamumlala. "Vskutku. Nevhodné."
Nastalo další napjaté ticho.
"Tyhle věci musíme brát velmi vážně Helen. Dnes ráno jsem Adama vyhodil. A obávám se, že nemůžeme riskovat nařčení z dvojího metru. Stejné zásady musí platit jak pro ženy, tak pro muže."
Do prdele. Má si napsat do životopisu, že přišla o práci “jen” kvůli tomu, že si hrála na Amatérech a vykouřila jednoho chlapa v práci.
"Ale ne, já si tu práci opravdu musím udržet, prosím, pane!" vykoktala. "Říkal jste, že jsem pracovala dobře. Mám tu práci ráda. Opravdu mě baví pracovat pod vaším vedením. Budu se snažit ... Prosím, Michale, pane, udělám všechno!" Podívala se na něj, oči doširoka otevřené, zalité slzami, prosebně,
“Cokoli." zopakoval pevně. Pohladil si strniště na bradě a ona sledovala, jak mu ruka sklouzla po kravatě a pak po stehně. Zkoumal ji očima, prohlížel si její přiléhavou bílou halenku, krátkou sukni, holá kolena.
Myslel na to, na co myslela ona? Nebo to byla jen její hříšná mysl, která fantazírovala po přečtení tolika erotických příběhů?
"Ano, pane. Cokoli, abych si udržel práci. Cokoliv si řeknete. Cokoliv, pane." Kousla se do rtu a snažila se ovládnout, ale nemohla si pomoci a mírně roztáhla kolena, aby zkusila přitáhnout jeho pozornost.
"Byla by škoda o tebe přijít. Adam měl namále, už byl varován kvůli předchozímu incidentu. Takže bychom si tě teoreticky mohli nechat. Musíš ovšem ukázat, že budeš dělat, co se ti řekne. A samozřejmě přijmeš svůj trest."
"Děkuji vám, pane! Byla bych vám tak vděčná! Udělám vše, o co mě požádáte. Ale potrestána, pane? Jak?" zeptala se a hlas se jí třásl. Podívala se na jeho velké, silné ruce. Jaké by to bylo, cítit je na svém těle? Věděl snad od Adama, že vanilkový sex není nic pro ni? Mohl znát konkrétní příběhy, na které zaměřovala svou pozornost? Hýždě jí cukaly v očekávání.
“Cokoli." zopakoval znovu. "Sundej si tričko, Heleno."
"Cože! Pane! Ne, já nic takového nemohu udělat, jsem šťastně vdaná žena!" Snažila se skrýt své vzrušení, ale s malým úspěchem. Na chvilku sama pro sebe předstírala, že s Adamem vlastně nic nebylo. Tváře jí zrudly červenou barvou a jazyk jí přelétl přes rty. Zrychlil se jí dech a uvědomila si, že ruce pevně sevřela kolem okraje židle.
Podíval se na ni a na okraji jeho přitažlivých rtů se objevil náznak úsměvu. "Ach, ta dáma příliš protestuje! Dělej, co ti říkám, Heleno. Říkala jsi přece, že uděláš cokoli.” řekl klidným, velitelským tónem.
"Ale pane, ne, prosím, nemyslela jsem si, že jste něco myslel něco takového!” Prsty si váhavě pohrávala s horním knoflíkem blůzy. Mohla by si ji sundat? Měla by? Byla zkoušena? Skončí to tím, nebo bude chtít víc?
"No tak, sundej si to.” řekl pevně a sledoval její prsty, jak si hrají s knoflíkem. Po několika dalších okamžicích váhání ho rozepla. Jeho oči sledovaly její ruku, jak rozepíná jeden knoflík po druhém. Přikrčila ramena, nechala sklouznout hedvábnou látku z ramen a upustila ji na zem.
"To je hodná holka.” řekl a jeho hlas se ztišil do hlubokého vrčení. "Moc hezké." Jeho oči se zastavily na jejím výstřihu, který se zvedal a klesal v malé bílé podprsence.
"Děkuji vám, pane," řekla, "samozřejmě udělám, o co mě požádáte, v rámci možností.”
Sundal si bundu a položil ji na opěradlo židle, pak přešel ke skříni v rohu kanceláře a odemkl ji. Nervózně sledovala, jak něco vytahuje ze skříně a vrací se k ní.
"Pane, k čemu to je?" "Vstaň. Pojď sem, Helen. Natáhni ruce.” Vstala a se smíšenými pocity očekávání, obav a vzrušení sledovala, jak k ní přichází se dvěma tlustými koženými pouty. "Pane! Co chcete?" zalapala po dechu. "Chci tě. A tvé naprosté podřízení. Dej mi svá zápěstí." Podíval se jí do očí.
Ztuhla, ruce měla spuštěné podél těla. Naprostá podřízenost. Kdyby mu nabídla zápěstí, znamenalo by to,že souhlasí. Souhlas s tím, aby si s ní dělal, co chce. V žádném případě, řekla si v duchu. Nemohla se tak úplně vzdát kontroly. I když byl tak přitažlivý. I když říkala, že udělá cokoli. Tohle by neměla. Byla šťastně vdaná žena, připomněla si znovu. No, docela šťastně vdaná.
Její rozum byl však v rozporu s její pulzující kundičkou. A ta část mozku, na kterou byla její kundička přímo napojená. Ta část jejího mozku, která milovala příběhy na Amatérech, zejména ty z kategorie BDSM. Ta část její mysli, která toužila po takovém zacházení, jakého se jí, jak věděla, od manžela nikdy nedostane, protože to zkrátka nemá v sobě a některé věci člověk prostě nezahraje.
Natáhla k němu zápěstí. Ruce se jí chvěly a kundička se jí svírala a vlhla vzrušením a očekáváním, jak ji potrestá. Nasadil jí černá kožená pouta a pevně spoutal kovovými přezkami. Spojil je nylonovým řemínkem.
Jeho ruce ji uchopily za ramena a přitlačily ji ke zdi. Vytáhl popruh nahoru, zvedl jí ruce nad hlavu a přehodil popruh přes velký hák na stěně za ní. Ten hák, byl tu vždycky? Jakoby ho právě viděla prvně, nebo ji spíš nikdy nenapadlo, že by tu byl právě pro tyhle účely. Umění nesledovala a vlastně ji ani příliš nebavilo.
Stál opodál a usmíval se na ni, svázanou a odhalenou, zrychleně dýchající, s ňadry zvedajícími se a klesajícími v té sexy podprsence, která jí byla o několik čísel menší.
"Tak co se stalo se šťastně vdanou Helen?" zeptal se vítězoslavně a škádlivě.
"Pane, vím, že jsem říkala, že jsem vdaná, ale ... Viděla jsem, jak se na mě díváte. Můj manžel, je skvělý chlap, víte, vždycky, chci říct, občas mám potřeby, které ... a vy přesně víte co chcete, tušíte jak na to, máte to v očích.”
S upřeným pohledem ji poslouchal. Jeho oči byly tím pověstným oknem do duše, ztrácela se v nich a nevnímala svůj hlas a slova, která z ní vycházela. Cítila, že jí rozumí, naprosto.
”Tak co dál, Helen? Myslím, že sukně." Jeho prsty našly boční zip a rozepnuly ho. Sukně jí byla těsná a potřebovala pevně zatáhnout, než spadla na zem.
"Velmi pěkné. Barevně sladěné kalhotky."
Stála před ním bezmocně a jeho oči si prohlížely křivky jejích boků a stehen. Zdálo se, že jeho pohled do ní proniká už přes její malé bílé kalhotky. Olízl si rty, ale nic neřekl.
Ticho přerušil vyzváněcí tón. "To je tvůj telefon, Helen?" Zvedl ho z podlahy vedle židle, kde ho nechala. "Robert. Kdo je Robert?"
"Je to můj manžel, pane."
"Tvůj manžel!" ušklíbl se, "Tak to by sis s ním měla promluvit, viď, šťastně vdaná Helen! Řekni mu, že se dnes večer možná opozdíš."
"Cože? To ne! Nemůžu takhle mluvit se svým manželem, ve spodním prádle a s rukama svázanýma nad hlavou!" Ale Michal zapnul telefon a levou rukou jí ho přidržel před obličejem.
Pravou rukou jí zajel za záda a začal jí prsty ohmatávat ramínko podprsenky.
“Ahoj zlato. Ano, jsem v pořádku. Možná se dnes večer trochu opozdím, promiň ... No, já jen, že ..." Co mohla říct? Nerada mu lhala. Inspirovala se pouty, která jí držela zápěstí nad hlavou.
"Dneska odpoledne jsem trochu svázaná v práci."
Ozvalo se tiché cvaknutí, jak se háčky na podprsence rozepnuly. Prudce se nadechla, když volná podprsenka sklouzla dopředu a jeho prsty se přesunuly pod krajku. Michalova ruka jí sevřela ňadro, nadzvedla ho, masírovala a mačkala její hebké tělo, zatímco se snažila udržet konverzaci s Pavlem.
"Cože? Ne, jsem v pořádku, opravdu. Jen jsem teď v kanceláři trochu pod tlakem."
Bradavka jí ztuhla v reakci na štípání a škubání, kterému byla vystavena. “Přijedu hned, jak budu hotová."
Nemohla zavěsit, takže musela počkat, až to udělá její manžel. Snažila se potlačit nutkání zasténat v reakci na prsty dráždící a kroutící její bradavky. Bože, to bylo tak příjemné. Kdyby jí to tak dělal Robert.
"Dobře, nebuď tam dlouho. Uvidíme se brzy.” odtušila. Manžel konečně zavěsil a Helen si s úlevou oddechla, což se změnilo v tiché zasténání.
Michal položil telefon. "To se ti líbí, viď. Helen zasténala a trochu zaječela, když hnětl její prsa silněji. Zkusíme to oběma rukama."
“Beru to jako ano. Myslím, že vím, co potřebujeme.” Vrátil se zpět do skříně v rohu a chvilku se v ní přehraboval.
"Co je to, pane?" Nejdřív to vypadalo jako nějaký náhrdelník. Pak si všimla dvou svorek na obou koncích řetízku, potažených černým plastem, s nastavitelným šroubem. "Sakra, pane!" Něco takového už viděla na internetu a přemýšlela, že by ho i pořídila, ale neměla ho kam bezpečně uložit a chtěla se rozhodně vyhnout nepříjemným otázkám.
Přitáhl jí mírně naběhlou bradavku dopředu a připevnil kolem ní svorku, pak pomalu utáhl šroub a sledoval, jak se její ústa otevírají stále víc, jak se tlak zvyšuje. "Je to pro tebe nová zkušenost, Heleno?" zeptal se, když stejnému zacházení podrobil i její druhou bradavku.
"Ano, pane," zalapala po dechu. "Potěšení, nebo bolest?" zeptal se a ještě trochu utáhl svorku. "Od obojího trochu, pane."
Přejel prsty ke středu řetízku, chvíli si s ním pohrával a pak za něj jemně zatáhl. "Ach!" vykřikla, když jí svorky stáhly obě bradavky.
"Jen jsem kontroloval, jestli jsou dobře připevněné. Posílí tvůj orgasmus, když se za ně v rozhodující chvíli zatáhne.” zašeptal jí do ucha způsobem, který rozhodně napovídal, že ví přesně co dělá.
Ještě několikrát ji poškádlil tím, za řetízek zatáhl. "Tak mi řekni, jaké máš doma hračky, Heleno?"
"Umm, malá vibrační kulička a vibrátor, pane." "A kde je schováváš?" “Vibrátor je schovaný v šuplíku, pane. Kuličku mám obvykle v kabelce."
"V kabelce? A tvá kabelka je ... ve tvé kanceláři, hned podél chodby? Myslím, že to budu muset zkontrolovat a podívat se."
"Ne, pane, prosím!" Představa, že ji tu nechá svázanou a bude se jí přehrabovat v kabelce, ji děsila. Proč mu tak upřímně odpovídala?
Otevřel dveře své kanceláře a vyšel na chodbu. A co hůř, ani pořádně nezavřel, takže kdokoli, kdo šel kolem, ji mohl spatřit svázanou a téměř úplně nahou.
Vrátil se a zamával jí vibrátorem v ruce. K její úlevě za sebou nejen zavřel dveře, ale také je zamknul.
"Jak to funguje. Ach, ano!" Našel spínač a nastavil ho na bzučení. Klekl si před ni, položil jí ruku na jedno stehno a pomalu posunul vibrátor na druhé a sledoval, jak se jí chvějí svaly. Zasténala a zalapala po dechu, když se hračka plazila výš a nakonec se usadila tam, kde ji potřebovala, až u kalhotek.
Občas dovolila manželovi, aby na ni použil vibrace, ale vždycky ho vedla rukou, nikdy ne takhle s rukama spoutanýma nad hlavou. Nedostatek kontroly pro ni představoval nové vzrušení. Po všem tom dráždění, trýznění a dráždění bradavek předtím už byla celá mokrá. Tohle nebude trvat dlouho.
"Ano, pane, to je to správné místo," zalapala po dechu a přitlačila klitoris na vibrující přístroj.
Druhou rukou jí zajel mezi nohy a přes tenkou, mokrou látku kalhotek jí sevřel kundičku.
"Ach ano, to je tak příjemné, udělám se, pane, ano, ano, nepřestávejte!" Cítila, jak se hluboko v ní pomalu stupňuje tlak blížícího se orgasmu.
Sundal z ní vibrátor a vytáhl ruku zpoza jejích stehen. "Ne, ještě ne. Alespoň zatím ne. Jsi tu, abys byla potrestána, pamatuješ?"
"Ne!" kvílela, když se hrbila dopředu do vzduchu a hledala další stimulaci, když cítila, jak slast slábne a vyvrcholení, které tak zoufale potřebovala, mizí za obzorem. Pokusila se stáhnout jednu ruku dolů, aby se mohla dotýkat sama sebe, ale kožená pouta držela pevně.
"Abych tě mohl pořádně potrestat, musím ti sundat tyhle kalhotky." Zahákl prsty za horní lem a stáhl je ke kotníkům. Zvedla jednu nohu a pak druhou, aby je sundal úplně, a on je zvedl, přidržel si je u obličeje a očichal je.
"Hmm, miluju vůni ženského vzrušení. Teď se otoč čelem ke zdi."
Byla ohromena jeho sebeovládáním. Její hladké přirození bez kalhotek bylo mokré a obnažené a ona viděla, že mu v kalhotách stojí, ale nezdálo se, že by ji chtěl ošukat, nebo se jí tam dokonce dotýkat, alespoň zatím ne. Udělala, co jí řekl, a otočila se čelem ke zdi, čímž se řemeny, které jí držely ruce, zkroutily a napjaly. Cítila, jak jí dýchá na krk. Jeho ruce jí sjížděly po holých zádech, pak se jí protáhly kolem pasu a nahmataly křivky jejích boků. Pravou ruku stáhl, zatímco levou ji pevně držel u zdi. Věděla, co přijde, dýchala rychle a krátce, čekala.
"Chystáte se mě teď potrestat, pane?" vydechla úzkostlivě.
"Zlobila jsi, Heleno," zavrčel jí do ucha a plácl ji po měkkém, chvějícím se těle.
"Ach!" vykřikla, když ji první úder jeho ruky zasáhl na zadku a rozechvěl ji. "Ano, pane, jsem velmi zlobivá." Choval se k ní docela jemně. Chtěla víc.
"Potrestejte mě, pane, tvrději, prosím.”
Začal ji důrazněji plácat těma silnýma rukama, o kterých tolik fantazírovala. S každým úderem jí tělem projel vzrušující příval až ke ztuhlým, sevřeným bradavkám a její kundička tekla jako divoká řeka vylévající se ze břehů.
Zatímco ji plácl pravou rukou, slyšela a cítila, jak si rozepíná pásek, kalhoty a levou rukou je shazuje na zem. Jeho ústa byla na jejím krku, nejprve ji líbal na tom citlivém místě těsně pod uchem, pak ji dráždil zuby, okusoval a téměř kousal do krku a do ramene.
Pak to ucítila. Horký, tvrdý a silný, tlačil se jí k zadku a tiskl ji ke zdi. Chtěla se ho dotknout, zmáčknout ho, cítit, jak se jí prohýbá v ruce. Bylo tak frustrující, že to nedokázala. Odtlačila se od něj a dala najevo svou potřebu. "Ach ano, pane, prosím," zasténala.
"Co prosím, Helen?" Chtěl ji slyšet, jak o to prosí.
"Prosím, prosím, pane, chci vašeho ptáka, prosím, šukejte mě, pane!"
"Chceš, abych tě ošukal, Helen? Myslím, že bych neměl. Jsi šťastně vdaná žena, nezapomeň.”škádlil ji a rytmicky přirážel penisem k měkkému, poddajnému zadečku.
Otočil ji zpět čelem k sobě a přitisknul se k ní. Jedna z jeho velkých rukou se jí obtočila kolem krku, zatlačila ji dozadu a natlačila ke zdi. Cítila, jak se jí proti jeho prstům zrychleně a tvrdě rozbušil tep. Druhou rukou jí sevřel kundičku.
Pohrával si s ní. Hladil ji prsty nahoru a dolů, jeden prst na každém z naběhlých pysků a druhý vklouzl do kluzké mezery mezi nimi. Jeho ruka se posunula dolů a prostředníček se zahnul nahoru, jeho špička do ní právě pronikla. Tlačila se k němu, chtěla víc. Další prst do ní vstoupil, sondoval hlouběji a hladil ji, přitahoval ji k sobě vábivým pohybem, zatímco jeho palec klouzal nahoru a masíroval jí klitoris.
Sténala a lapala po dechu při intenzivní stimulaci jeho prstů. Ale když opět vycítil, že se bude, vytáhl z ní prsty a nechal ji prázdnou a toužící. Olízl z jednoho prstu její šťávu a druhý jí vložil do úst, aby ho sama ochutnala.
Jeho ruce ji uchopily za boky a zvedly ji z podlahy. Nohy se jí rozkmitaly a instinktivně se kolem něj obtočily, cítila jeho pevný zadek na lýtkách, když jí jeho penis vklouzl mezi stehna. Mohla se pohnout jen natolik, aby dostala jeho žalud tam, kde ho chtěla mít, přímo u svého vlhkého, chvějícího se vchodu. Ale jeho ruce ji držely nahoře, takže ho do sebe nemohla dostat.
"Chci tě v sobě," zalapala po dechu. Jeho ústa byla opět u jejího ucha, když zašeptal: "Kam to chceš?” Co ještě chtěl, aby mu řekla? "Do mé lasturky! Prosím, pane, hned!” "Chceš mého ptáka? Do kundičky? Do tvé šťastně vdané kundičky? Hned teď?"
Začínala si myslet, že ji chce potrestat tím, že ji bude takhle dráždit a pak ji odmítne ošukat. Najednou však uvolnil sevření jejích boků a její tělo kleslo a nabodlo se na jeho penis. Vykřikla intenzitou rychlého a hlubokého průniku. Byl tvrdý a silný, roztahoval ji víc než její manžel. Tlačila se k němu, jak jen to šlo, a narážela klitorisem na jeho pevný kořen.
Držel její zadek pevně v rukou a začal ji tvrdě šukat, přirážel hluboko a pak zase málo, téměř ji natlačil ke zdi, těžce dýchal a při každém přírazu sténal. Chtěla ho chytit za ramena, aby si ho přitáhla blíž, ale nemohla, protože měla ruce stále svázané nad hlavou. Mohla však kolem něj pevněji omotat nohy a snažila se udržet toho úžasného ptáka hluboko v sobě.
Zadek měla od výprasku a nárazů o zeď zčervenalý, ale bylo jí to jedno. Razantní šukání bylo mnohem lepší než jemné šťouchání, kterého se jí dostávalo od manžela jednou měsíčně. Sténala a kousala se do rtů, marně se snažila ovládat. Cítila, jak se orgasmus, který jí dvakrát zmařil, začíná znovu dostavovat, jak se jí svaly na nohou a naběhlá kundička kolem něj stahovaly.
"Ach, ano, ano, ano!" zalapala po dechu a vydechovala slova v rytmu přírazů jeho penisu a tření svého klitorisu proti němu. I on už byl blízko, ústy jí dýchal na ucho, svaly mu proti ní tvrdly a jeho penis se v ní začínal škubat a prohýbat.
"Teď se uděláš, Heleno.” zašeptal jí do ucha a ona věděla, že se konečně dočká uvolnění, po kterém tak dlouho toužila. Vrazil do ní celý svůj penis a přirazil ji ke stěně. Jeho pravá ruka ji znovu silně plácla přes zadek, až v ní přeskočily jiskry. Současně jeho levá ruka zatáhla za zlatý řetízek, přitáhla svorky, tahala a roztahovala její bradavky, čímž se její vyvrcholení navyšovalo přesně tak, jak říkal. Otevřenými ústy se přitiskl na její krk a jazykem přejížděl po kůži, která jako by byla propojena s její kundičkou. Celé její tělo se zmítalo v křečích, když začala vyvrcholovat, chvěla se a křičela, procházely jí intenzivní vlny extáze.
Její kundička se pevně sevřela na jeho penisu, a jak se kolem něj svíjela, cítila, jak jí hluboko uvnitř pulzuje. Prohnula se v zádech a hlavou se opřela o stěnu, oči měla zavřené a ústa dokořán. Jezdila na něm, jak její orgasmus proudil dál a dál a dál, dojila z něj semeno a cítila každý jeho silný výron.
Když pomalu klesala z výšky, vymotala se z jeho boků a položila nohy na podlahu. Zůstal v ní a držel ji přitisknutou ke zdi, ale odvázal jí zápěstí z pout. Její ruce se konečně mohly volně pohybovat po jeho ramenou a zádech až k jeho štíhlému, svalnatému zadku. Držela ho u sebe a chtěla, aby v ní zůstal co nejdéle. Uvolnil svorky z jejích bradavek, čímž jí způsobil další nával, jak se zvětšovaly a tuhly.
Najednou se od ní odtáhl. Její třesoucí se nohy se podlomily a ona se zhroutila na podlahu jeho kanceláře, bolavá, vyčerpaná a sotva při vědomí. Srdce jí stále divoce bušilo a nedostávalo se jí dechu.
Když po několika minutách znovu otevřela oči, byl oblečený a seděl u svého stolu, jako by se nic nestalo. Vyškrábala se pro odložené šaty a rozpačitě si je natáhla.
Otočil se a usmál se na ni. "Přijď za mnou zase příští týden ve stejnou dobu, Heleno. Víš, myslím, že bys měla dostat přidáno."
