Další den jsme se v práci oba sešli, jako by se mezi námi nic včera nestalo. Každý se věnoval svému a nějak jsme neměli hned potřebu řešit, jestli se nám to spolu líbilo nebo ne. Moje pocity byly takové dost pozitivní, semeno ze mne teklo proudem, koule mám prázdné a má zadnice byla po včerejším protažení docela v pohodě. Řekl bych, že napoprvé docela příjemný zážitek s chlapem. Sám nemám potřebu se Marcelovi vnucovat a trpělivě vyčkávám, jak se zachová on. Jestli ho náš včerejší intimní úlet uspokojil, tak se určitě zmíní. Bylo už skoro poledne, když jen tak prohodí: „Tak co, kdy zajdeme ke mně domů, abych tě pořádně protáhl?“ Trochu mne zaskočilo, že bych hned dnes měl jít s Marcelem k němu, abych mu znovu podržel. „Tak já nevím…,“ povídám poněkud rozpačitě. Ovšem Marcel jakoby ožil a hned mi nabízí: „Tak třeba dnes odpoledne cestou z práce.“ „Ty jsi nějaký rychlý, dnes to nepůjde, žena by nevěděla, kde jsem, ale třeba zítra…,“ namítám, ale zároveň cítím příjemné šimrání v nitru své zadnice, jako znamení, že v ní zase rád okusím Marcelovo pevné péro. „Beru tě za slovo,“ řekne zvesela Marcel a víc se nepodbízí, jen mohu pozorovat jeho dychtivé pohledy na mne. Druhý den mě ráno v práci vítá větou: „Čau, máš svolení od té tvojí?“ „Řekl jsem jí, že se dnes v práci trochu zdržím,“ odpovím, aby věděl, že dnešní odpoledne asi prožijeme společnými intimními hrátkami. Zbytek našeho dnešního pracovního nasazení se odvíjí v atmosféře, která nás unáší do intenzivních myšlenek, jak si to spolu rozdáváme, než abychom usilovně mysleli na práci. Sám na to, co spolu prožijeme odpoledne, musím myslet tak každé dvě minuty a má tanga vlhnou čím dál víc.
V práci jsme to nakonec nějak úspěšně přežili. Marcel si mě teď vede domů a já ho poslušně následuji jako nějaký svému pánovi oddaný pejsek. Vědomí, že se jeho hezké péro znovu ocitne hluboko v mojí zadnici, mne žene kupředu. Cestou si toho moc neřekneme a každý asi usilovně přemýšlí nad tím, jak dnes dopadnou naše intimní hrátky. Příjemné vzrušení ve mně sílí, začíná procházet celým tělem a v tangách mám úplně mokro, přestože mi péro nestojí. Vlastně se těším, až ucítím Marcelovo péro hluboko v zadnici a pokud dostojí svým slibům, nebude to taková chvilka, jako předvčerejškem ráno. Jen se ocitneme v Marcelově nevelkém bytě, už se objímáme a navzájem si svlékáme těch pár hadříků, co na sobě máme a přitom se ještě hodně vášnivě líbáme. Péro mu hned krásně stojí a já už si myslím, že nebude váhat a okamžitě ho do mě bude chtít zasunout. Marcel mi ale poručí: „Jdi se vyprázdnit.“ Mířím, kam je třeba a kupodivu ze mne i něco vypadne. Z koupelny slyším tekoucí vodu a tak do ní nakouknu. Marcel si dopřává sprchu a já nějak samozřejmě vlezu do sprchy za ním. Na můj vkus je voda příliš horká, ale on mě hned důkladně mydlí, pěny je na nás víc než vody, abychom snad byli co nejčistější a nejvoňavější. Svými hustou pěnou obalenými prsty mi nakonec proniká hluboko do zadnice, aby byla vymydlená i uvnitř a já mu pak na oplátku vymydlím jeho krásně ztopořené péro, které už chci mít sobě. V koupelně je skoro jako v sauně, připadám si takový rozehřátý a vláčný. Mokří vylézáme ze sprchy a já se poohlížím po nějakém ručníku. Než se stačím po koupelně vůbec rozhlédnout, Marcel ke mně přistupuje zezadu, tiskne se na mě a já cítím jeho stojící péro mezi svými půlkami. Lehce mi ho tře o otvor do zadnice, který je takový uvolněný a poddajný. Aby mne ještě více vzrušil, jednou rukou mi tře bradavky a druhou střídavě honí péro nebo téměř drtí koule. Cítím, jak mi v zadnici tepe vzrušením, ostatně stejný pocit mám i ve stojícím péru, které mi tiskne ruka Marcelova. Jeho žalud se otírá o otvor do zadnice stále intenzivněji, až mám pocit, že do mne každou chvíli musí vniknout. Však mi také Marcel šeptne do ucha: „Můžu do tebe jít bez gumy?“ Nedostávám se do velkých rozpaků a při představě, že do mne Marcel každou chvilku vnikne a pak mě naplní svým semenem, jen souhlasně povzdechnu: „Och, pojď, pojď do mě.“ Ani to nedořeknu a má zadnice se jakoby na povel otevře a už mi Marcel hluboko do ní zasouvá péro. Rukama se opírám o zeď a pak už jen ochotně držím a sténám, užívajíc si ty chvíle, kdy jsem s chlapem, který mne chce a já chci jeho. Celý se třesu, kolena se mi podlamují, ale ten slastný pocit, kterými přináší Marcelovo péro hluboko v mojí zadnici, vše přebíjí. Marcel mě tak krásně projíždí, ale pak najednou ustane, je ale stále hluboko ve mně a jeho ruka, která stále svírá mé péro, po něm párkrát přejede, stiskne mi žalud a semeno ze mne létá jak za mlada. Je to tak slastný a intenzivní prožitek, že vykřiknu slastí a málem padnu na zem. Ještě se ani z toho silného okamžiku nestačím vzpamatovat a Marcel pokračuje v protahování mé uvolněné zadnice, pak náhle zrychlí a já jen vnímám, jak mu v péru krásně tepe a pak už jen cítím v sobě jeho semeno. Když u něj pomine moment vrcholu a úlevy, mou rozdováděnou zadnici, která by ještě chtěla být dál protahována, jeho péro opouští. Pak mě plácne spokojeně po zadnici a zavelí: „Pojď do postele brouku.“
Ležíme na posteli vedle sebe, Marcel se ke mně přitočí a záhy jeden vášnivý francouzský polibek střídá druhý. Má ruka se snaží dotýkat jeho péra, což se jí daří. Je stále krásně pevné, a když ho společně s koulemi dost intenzivně promnu, vášnivé polibky skončí a Marcel mi poručí: „Klekni si na čtyři.“ Jako poslušný pejsek klečím na posteli na čtyřech a on si klekne za mě. Potom mi zajede svými prsty hluboko do zadnice, aby se přesvědčil, že jsem stále dostatečně uvolněný a pak už se mi tam dere jeho péro. Zajede do mne skutečně jak po másle až po koule. Marcel si mě chytí pevně v bocích a nasazuje docela slušné tempo. Vystrkuji svou zadnici vstříc tomu krásnému Marcelovu nástroji, aby byl ve mně co možná nejhlouběji a já si ho v sobě co nejvíc užil. Po chvíli se do mého těla dostavuje tak intenzivní prožitek, že velmi hlasitě sténám, celý se třesu blahem a přeji si, aby mě dnes ojížděl hodně dlouho. Ale náhle do mě zajede několikrát hodně prudce a za velkého vzdychání prožívá svůj další vrchol a má zadnice přijímá další dávku jeho semene. Můj prožitek je natolik silný, že žadoním: „Och, nepřestávej, och, ještě…“ On mé touhy vyslyší, péro ze zadnice ani nevytáhne a dál mě krásně protahuje. Sténám, chvílemi ani dech nemohu popadnout a jen chci, chci mít Marcelovo péro hluboko v sobě. Ten už ale trochu polevuje a tempo zasouvání jeho péra do nitra hodně zvolnilo, ale neustalo. Jako by si kluk vybíral oddechový čas. Náhle ale nějak opět ožil a mou zadnici si to jeho péro začalo náležitě vychutnávat. Teď jsme začali hlasitě sténat oba, což mohlo být jakýmsi signálem, že se naše dnešní intimní radovánky pravděpodobně chýlí ke svému konci. Chvilku to sice ještě trvá, ale pak se Marcelovy nářky náhle stupňují, párkrát mi ho tam zasune až po koule a konečně to do mě znovu stříkne.
Znaveně se sklátím na postel a oddychuji. Mám pocit, že už je má zadnice dostatečně protažená, ale Marcel jakoby stále neměl dost. Pokládá se na mne, nešetří vášnivými polibky a jeho prsty se znovu derou do nitra mé zadnice. Připadám si jako má žena, když jsem na ní kdysi býval i čtyřikrát za den a to už mě vždycky odmítala slovy: „ Ach miláčku, dnes už ne, nech si to na jindy…“ Marné byly její prosby a mé chtivé péro do ní nakonec stejně vniklo a držela mi tak dlouho, dokud se do mého rozkroku neostavilo slastné cukání a péro pustilo posledních pár kapek semene, které ve mně ještě zbyly. Ty doby jsou ale kdesi v nenávratnu. Já se Marcelovu chtíči ale bránit nehodlám, přestože mám pocit, že je má zadnice dnes už protažená dost. Na jeho pokyn zvedám nohy, aby mi svými prsty s patřičným nánosem lubrikačního gelu znovu začal dráždit otvor do zadnice. Marcelovy prsty do mě vnikají možná až dost drsně, ale po chvilce cítím, jak se uvolňuji a rozevírám. Snad ani mnoho nechybí, aby mi do nitra zadnice zajela celá jeho ruka. Tu v mžiku nahradí Marcelovo tvrdé péro, které do mě zasune až po koule. Zvedne a roztáhne mi nohy, zapře si je o své lokty, položí se na mě a pak už jen vnímám, jak mi jeho péro vniká v pravidelném tempu hluboko do zadnice. Och, jaká to slast pro nás oba. Marcel si mou díru řádně vychutnává, občas moje sténání přeruší jeho polibek a já mu oddaně držím, aby si tu mou zadnici pořádně užil. Čím déle mě Marcel ojíždí, tím více se vžívám pocitů mojí ženy, kterou jsem kdysi protahoval dlouhé minuty jenom proto, aby mi nakonec v péru jednou nebo dvakrát škublo a ukápla trocha semene. A teď tu ležím a držím chlapovi, který do mě bude vrážet své péro tak dlouho, dokud se mu z něj alespoň trocha semene nevydere ven. Přestávám to dávat, mé stárnoucí zvednuté nohy se začínají ozývat a já nevím, jestli jsou moje nářky způsobeny slastí v zadnici nebo oněmi znavenými nohami. Marcel na mě neúnavně cvičí jako nějaký zdatný atlet, a když konečně pociťuje blízkost nějakého svého vrcholu, je z něj divoký samec, který nakonec vykřikne slastí, po té na mne padne, jeho péro mi vyjede ze zadnice a on jakoby s posledních sil řekne: „Uf, to jsem opravdu nečekal, že mi ta tvoje prdel tak prožene péro.“ Já nic neříkám, ale musím si přiznat, že moje zadnice dnes dostala opravdu zabrat.
Poleháváme na posteli a ani jeden nemáme sílu na nějaké řeči plné chvály, jak jsme si to dnes spolu krásně rozdali. Moje nadšení z toho, že je má zadnice protahována krásným pérem nyní střídají možná až nepříjemné pocity v jejím nitru. Dlouhé ticho přeruší Marcelova otázka: „Tak co ta tvá rozpíchaná prdel, jak to zvládla, nenatrhl jsem ti ji?“ Těžko nehledám ta správná slova, abych vyjádřil pocity, které v sobě mám. „Bude se z toho muset holka vzpamatovat, mám pocit, že jsi pořád ve mně,“ povídám. „To bude dobrý, to znám, z toho si nic nedělej, příště zase ojedeš ty mě,“ konejší mě Marcel. Vím, že má erekce už je taková nic moc, a když už se dostaví, brzy vystříknu a péro mi pak jako na povel hned ochabuje. „To asi pravda nebude, chlape, pár let zpátky bych to asi dal, ale dnes už těžko,“ krotím jeho představy. „Neměj strach, to se nějak udělá,“ řekne a já dost dobře nechápu, jak to myslí. Dochází mi ale, že Marcel má asi s muži dost zkušeností a i v jeho svalnaté zadnici už pravděpodobně nejedno péro bylo a stejně tak určitě pár chlapům protáhl zadnici tím pérem svým a já jsem teď jen dalším v řadě, koho dostal do postele pro své potěšení. V tomto rozpoložení jen prohodím: „Abys nebyl zklamaný, nějaký mladší nadržený chlap s pevně stojícím pérem by tě určitě protáhl líp než já.“ Marcel si jen povzdechne a řekne: „Ale no tak brouku…“ Je pozdní odpoledne a já už musím domů za svou ženou, aby nehubovala, kde jsem tak dlouho. Proto mu naznačím, že už nastal čas, abych se vzdálil. On ale jako by mě ani nechtěl pustit domů. Následuje pár vášnivých polibků, ještě si navzájem promneme svá pokleslá péra a já pak na rozloučenou povím strohé: „Uvidíme,“ jako takový nejistý příslib Marcelovi, že s ním znovu rád vlezu do postele, pokud se ovšem má zadnice dá po dnešku dohromady.