Žaneta a žluté plavky - pokračování

Hrdá a pyšná jsem se vrátila z procházky domů,šťastná,že jsem se osmělila a překonala stud i konvenční vzorec,hluboko zasunutý v podvědomí už od dětství.
Nikoho jsem nepotkala,ale to nevadí,snad to tak bylo napoprvé i lepší ,spokojená jsem se svlékla,dala sprchu,pustila film a s nedočkavostí dítěte se uložila do postele.
Pláž,Žanetko,zítra tě čeká pláž...na pláži muži,zvědaví muži,chtiví muži,nadržení muži...jak si s nimi poradíš..?
Divoké myšlenky mne uspaly,procitla jsem do nového dne,plná očekávání,nedočkavá nových zážitků a zkušeností.
Snídaně,plavání v bazénu a opalování do oběda,rychlý,lehký lunch,polední odpočinek ve stínu,tak jak to dělají místní a s úderem čtvrté sbalit věci na pláž a hurá do auta,vstříc splnění jednoho snu.
Později odpoledne na pláži skoro nikdo nezůstal ,jen někde opodál se milenci zcela otevřeně věnovali sami sobě ,okolní svět je evidentně nazajímal.
Tohle byl můj čas ,tohle byla moje chvíle.
Z batůžku jsem vytáhla moje nové plavky a celá rozechvělá si je oblékla.
Aaaa...zavzdychala jsem,to byla nádhera,jsem žena,jsem žena na pláži,přístupná,otevřená,odevzdaná,jsem vaše Žanetka,kdo chce ať příjde a může mne mít...
Jásavé nadšení u nepoznaného náhle přerušily mužské hlasy,dost blízko mého ležení.
Zhruba dvacet metrů ode mne, se už krátce po poledni usadili dva muži,podle útržků jejich hovoru jsem pozanala,že jsou ze Slovenska.
Občas,když jsme o sebe zavadili pohledem,zaznamenala jsem zvláště ze strany jednho takový rošťácký úsměv a jiskřičky v očích,občas se naklonil ke svému kamarádovi,něco mu zašeptal a oba se pak krátce zasmáli.
Naše pohledy se setkaly,nevydržela jsem a sklopila oči,sympaťák,usmála jsem se jen tak pro sebe.
Když jsem oči opět zvedla a podívala se jejich směrem,naše pohledy se opět setkaly,stále se na mne díval a zdálo se mně,že snad i zamrkal a z úst povystrčil špičku jazyka.
Rychle jsem opět skryla zraky,muži se znova k sobě naklonili,usmívali se,něco si šeptali.
Ajaj...uvědomila jsem si s leknutím...vždyť oni si mne prohlíží !
Mírně jsem se zachvěla i zastyděla v rozpacích,z druhé strany mně ale jeho zájem polichotil.
Copak asi chce, Žanetko,copak asi může chtít...rezonovalo mně hlavou a ruce se mírně roztřásly.
Co by asi chtěl,když vidí tu tvoji vystavenou žlutou prdel...ošukat tě chce,stříkat do tebe svoje semeno chce...a chce abys mu ho vykouřila,vidíš jak si na něj občas sáhne...jsi vystavená děvka,Žanetko,děvka,do které chtějí chlapi strkat ocasy a vystříkat jí díru...
Nemravné myšlenky a představy na mne útočily silou rozzuřeného býka.cítila jsem zmatek,ale i vzrušení.
Uklidni se,uklidni,okřikoval mne můj vnitřní moralista...máš představy jako nadržená puberťačka !
Chtěla jsi kocoura,tak ho máš...a hned dva najednou...
Nechci dva,nejsem děvka,když už kocoura, tak jenom jednoho...něžného a milého,ne dva nadržené hřebce...
Co když tě budou chtít oba...,co uděláš..? Podržíš jim..? Uspokojíš je oba dva..?
Myšlenky se honily jako závodní auta na okruhu.
Plavky ,oholené nohy,štíhlé tělo,malý a pevný zadeček zřejmě muže přitahovaly jako magnet.
Žaneto,ty mrcho...na co hned nemyslíš,musela jsem se v duchu pousmát nad směrem svých myšlenek.
Po chvilce jeden z nic otevřel plážovou ledničku , něco z ní vyndal a s úsměvem zamířil mým směrem.
Ahoj,promiň,ale vidím, že se tu na pláži pečeš jako ryba na poušti,bude tě bolet hlava,když nebudeš mít příjem tekutin...
Nátahl ruku a nabídl mi plechovku studeného pivka.
V jeho očích jsem opět zaznamenala ty rozpustilé a šibalské jiskřičky.
Ahoj...a děkuji,dnes to opravdu pálí hodně,ještě že už bude za chvílku večer a sluníčko zapadne za obzor...
Napili jsme se...byla jsem trochu v rozpacích,sama na pláži s velkým,cizím mužem,který si mne ještě před chvilou se zalíbením prohlížel,v dámských plavkách,o kterých by si mohl myslet,že jsou pánské jenom slepec nebo idiot.
Já jsem Jaro,přerušil muž mlčení, a tam ten povaleč ,co momentálně chrápe, je můj kamarád Vlado, jsme tady na dovolené a jsme z Košic.
Co ty..? Dovolenka ke konci sezony..? Taky to mám rád,mluvil,jakoby se nechumelilo,není už tolik lidí ,počasí je pořád fajn a moře je stále krásně vyhřáté...
Ležela jsem na bříšku,nožky mírně od sebe a nemohla si nevšimnout Jarova soustředěného pohledu přesně do místa,krytého plavkami.
On mne snad balí,flirtuje se mnou..! Žanetko pomooc.. !
Jaro i Vlado,dle mého odhadu,byli chlapi mezi 45-50 roky,dobře stavění,takoví,jak se říká na Slovensku,chalani.
Jaro byl větší a trochu s bříškem,Vlado štíhlejší,atletický,šlachovitý typ.
Já..já jsem Petr a jsem z Děčína,řekla jsem nejistě jméno města,které se mně zdálo od Košic co nejdál, a s chutí se napila studeného pivka.
Pěkné plavky,pochválil Jaro ten provokativně zářící hadřík,kryjící malou část mé prdelky,to jsou tvoje..?
A..ano,vykoktala jsem ze sebe a cítila,že mi tvář zalévá silný ruměnec.
Ozaj,ozaj...přikyvoval si Jaro jakoby sám pro sebe a tohle téma naštěstí už dál nezozvíjel.
Najednou jsem si připadala nejistě a podřízeně,jako v džungli ztracená samička,lapená v pasti mezi dvěmi samci,kteří si trpělivě,ale nezvratně,připravují porcování kořisti.
Navíc ve vyzývavých, dámských plavkách,kterými jakobych dávala najevo svoji sexualitu a vstřícnost vůči mužským lovcům.
Mezitím se slunce opět o něco víc posunulo k západu a také se probudil Vlado.
Haló Jaro,kde jsi..?
Tady..., co bys čekal, užívám si tu,když ty prochrápeš celý den ! Zober pivko a pojď za námi,je tu Peťo, dobrý chalan až z Děčína,tiež je tu na dovolenke.
Vlado se postavil,protáhl a rozhlédl se po pláži.
A kde sú ludia..? Veď už je tu prázdno,nikdo tu není...však potrebujem kávu,poďme všeci,dokud nezavřou bar.
Dobrý nápad,zavolal zpátky Jaro,ideme hned...rychle se zvedl a nabídl mi ruku...pojď Peťa tiež,pozývám tě !
Přijala jsem nabízenou oporu a vstala,Jaro si mne nyní prohlížel i zepředu a svým výrazem,očima,úsměvem i řečí těla dával nepokrytě najevo,že se mu líbím.
V plážovém baru jsme byli jediní , role hostitele se ujal Vlado...tři kávy,pro každého kolu...a tiež něco na přípitek s naším novým kamarádem...,vitaj Peťa,já jsem Vlado,ale to už ti určitě povedal Jaro...a bůhví ,co ti o mně napovídal dalšího..!,rozesmál se hlubokým smíchem.
Co máš rád..?,podíval se mi zpříma do očí,nemohla jsem si nevšimnout ,že ty šibalské jiskřičky,jako má Jaro,má v očích i on.
Vlado byl velmi mužný,štíhlý a přitom na pohled silný, hrudník porostlý chlupy,paže s vystupujícími žílami,velké ruce se silnými prsty.
Jako muž se mi líbil určitě víc než Jaro,ale na rozdíl od něho,nedával mému tělu najevo žádný zájem ani sympatie.
Já...já...já skoro nepiju...ale když je to teda přípitek na kamarádství,tak asi whisky,zažbluňkala jsem nesměle.
Číšník splnil rychle objednávku a naznačil,že by byl rád,kdybychm se přesunili na venkovní lehátka,aby mohl zavřít prázdný podnik
Vlado přikývl,objednal další pití, zdvořilý číšník nám všechno odnesl na stolek k lehátkům,vyhrazeným pouze barovým hostům.
Po zaplecení i s tučným spropitným číšník zmizel v baru,během chvilky pozhasínal světla,zavřel a zmizel v přicházející tmě.
Tak chalani,plavky dole,zavelel vesele Jaro,nebudem sa dusit v plavkách ,když tu kromě nás nikdo není !
Na nic nečekal a takřka okamžitě byl nahý,stejně tak i Vlado.
Měsíc skoro v úplňku, zaléval pláž stříbřitým světlem, z jasného nebe svítily miliony hvězd jako reflektory ,moře se třpytilo tisícem lesklých démantů,tančících pod večerním nebem.
Zatajila jsem dech a polkla naprázdno překvapením i vzrušením.
Proti třpytícímu se moři vystupovala z profilu Vladova silueta,a z ní čněl vpřed mohutný,i když nyní na pohled klidný,masivní Vladův penis.
Roztřásly se mně kolena,zimnice projela břišní krajinou,schoulila jsem se a oněměla.
Paralyzována mým novým pánem a vlácem,který se tu znenadání zjevil ,bůh i ďábel,můj osud,trest i potěšení,byla jsem fascinována, jako je králík fasinován kobrou, těsně před tím,než se stane její obětí.
Maně jsem sklopila hlavu,v gestu úcty a pokory svému pánovi,tady jsem pane,tvá oddaná služka,kdykoliv a kdekoliv, pro tvoje potěšení a uspokojení těla.
Nevím,jak dlouho trvalo tohle okouzlení,ale naštěstí byla tma a nikdo si mého skoro až kolapsového stavu, nevšiml.
A čo ty Peťka,ty se nezlečeš..? hlaholil vesele Jaro, čo si...celý den v plavkách,i keď v takých malučkých aké máš..,šak si urob pohodlie ako my.
Vypité panáky už zaúčínkovaly...proč by ne..hned...a než se kdo nadál,byla jsem i já nahá.
Idem se vykoupat,prohodil směrem k nám Vlado a aniž by čekal na odpověď,rozběhl se k vlnám.
Usmívala jsem se, mírně opilá,pozorovala noční oblohu.
Poznáš hvezdy a sůhvezdia--?,zeptal se Jaro.
No, kdysi jsem našel malý a velký vůz,ale dnes...to už nedokážu říct,jestli bych je našel.
Počkaj...ukážu ti to,není to těžké...ukaž...vem to lehátko,dáme je k sobě a já ti budu ukazovat,co se kde na obloze nachází.
Byla jsem v rozpacích...mám si nahá lehnout vedle velkého nahého muže,kterému se evidentně líbím,a který kdyby mne chtěl,nedokážu se mu ubránit..?
Nevěděla jsem,ovšem Jaro ihned situaci vyřešil za oba.
No tak Peťka,lahaj...pozri hore,tam je velký vůz...a pozri tam,kúsek od něho...ano,tam je malý...
Ležela jsem těsně vedle něj,s hlavu na jeho rameni,dívala se omámeně na zářící jižní oblohu a moje nově probuzené ženství bojovalo s touhou plně se propjevit,nebo ještě počkat,dokud se muž neosmělí a neprojeví svoje přání sám.