V servisu
Když už tady veřejně v povídkách propírám svůj osobní život, nedá mi, abych se Ti, můj milý čtenáři nesvěřil s příhodou, co se mi stala.
Byl horký srpen. Už měsíc nespadla ani kapka a navíc bylo od rána nesnesitelné dusno. Byla neděle dopoledne a já jsem se vracel z návštěvy známých ze severních Čech. Byl jsem jen tak na lehko – bermudy a triko a i to bych nejradši odhodil. Asi půl hodiny po tom co jsem vyjel tak se setmělo a začalo pršet. Pršet, to je slabé slovo – takový liják jsem snad ještě neviděl. A najednou do toho „rup“ – něco prasklo a mě se uvolnil spojkový pedál. Co teď? Naštěstí jsem zahlédl přes provazy deště kousek přede mnou poutač odkazující na jakýsi servis. Vyskočil jsem z auta do toho nečasu a šel zjistit kontakt na moji záchranu. Za tu chvilku mimo auto jsem promokl na kost, navíc začaly padat kroupy a venku spadla teplota snad o 20 stupňů. Vytočil jsem číslo. Vyzvánění se mi zdálo nekonečné, ale po chvilce se přece jen ozvalo zachrastění a znuděný hlas „Autoservis, prosím?“ v rychlosti jsem sdělil, jaký mám problém. Na druhé straně se ozvalo „No, ale já jsem tu sám – dnes je neděle a já jsem jen vyřizoval nějaké objednávky.“ Na moje prosby a škemrání se nade mnou pán slitoval, a že teda dojede, ale že bude potřebovat pomoct. Sdělil jsem mu, že co se týče aut a techniky jsem panic, protože jsem kuchař, on se jen zasmál a řekl, že už se něco najde, co bych mohl přidržet nebo pomoct.
Po chvilce čekání jsem uviděl, jak ke mně míří blikající auto. Nacouvalo k mému autu a vyskočil z něj chlapík a ukazoval na mě, ať vysednu. Do deště se mi nechtělo, ale co mi zbývalo, stejně jsem byl mokrý. Řekl mi, ať skočím k němu do auta a počkám. Zatím naložil navijákem moje auto a rychle se vrátil za volant. „To je hnusný počasí, kam si se vydal? –teda promiň, můžem si tykat? Já jsem Igor.“ „Honza, těší mě“ odpověděl jsem a tykání jsme zpečetili pevným stiskem rukou. Igor vyrazil směr servis. Při jízdě jsme kecali o všem možném a já si při tom prohlížel mého zachránce. Byl urostlý, s menším bříškem, krátce střižené černé vlasy a vousy, hnědé oči, něco přes 40 let – prostě hezký kluk. Navíc měl na sobě černé montérky s laclem a pod nimi holá široká ramena a přes šle mu vystupoval hustý černý porost. Při letmém pohledu dolů jsem zjistil, že má rozkrok naditý k prasknutí. Při řeči si utíral obličej a hlavu od deště. „Mám jen jeden ručník, ale jestli se neštítíš“ a podal mi svůj ručník. Viděl totiž, jak jsem promočený, a z mých dlouhých vlasů stéká voda a celý jsem se chvěl. Vzal jsem si ručník „díky, neštítím“ a utíral se. Igor na mě sem tam pohlédl jako by si mě přeměřoval. „To se třepeš vzrušením“ zavtipkoval. „Ne, je mi kosa“ odpověděl jsem, ale to už jsme vjížděli do servisu.
Dílna byla menší, uklizená, vonělo to tu benzínem a olejem, a když jsem do toho viděl Igora v těch rajcovných montérkách, začal mi nebezpečně tuhnout rozkrok. „Tady máš deku, ať neumrzneš“ přinášel mi Igor deku a hleděl mi do vybouleného rozkroku. „To je v pohodě, v kufru mám náhradní oblečení, i když není čisté, ale je suché“ odpověděl jsem. Igor se na mě podíval, jaké mám dilema- jestli zůstat v mokrém nebo si dát použité oblečení a řekl „víš co, sem nikdo nepřijde – shoď ty hadry a zabal se do deky a já Ti je dám zatím usušit“ a ukázal mi místnost kam se mám jít převléct. Byla to taková kuchyňka se stolkem a židlemi. Sundal jsem ze sebe oblečení a vtom začala na kuchyňské lince na vařiči pískat konvice. Rozletěly se dveře a v nich Igor jen v trenýrkách, ve kterých se rýsoval jeho pták, protože se taky převlékal do suchého „zapomněl jsem, že Ti vařím čaj na zahřátí“ pronesl a nemohl ze mě strhnout zrak. Rychle jsem sáhl po dece, ale Igor byl rychlejší a objal mě „já Tě můžu taky zahřát, jestli chceš.“ Z jeho těla se linula směsice vůní dílny, deště a živočišnosti a taky pocitu bezpečí. „Hmm, to je příjemné“ poznamenal jsem a začal hicovat, „ale jsem v nevýhodě – máš na sobě moc oblečení“ a dal jsem mu pusu. Začali jsme se líbat a on si stáhnul trenýrky. Jeho klacek vystřelil a trefil mě do koulí. Přestal mě líbat a vzal do rtů mé ušní lalůčky jeden a pak druhý. Až si s nimi dostatečně vyhrál, přesunul se na krk a po té na bradavky, které už se tyčily do prostoru jak štuple od kopaček a začal je lízat a jemně brát do zubů. Pohlédl mi do rozkroku, kde stál můj čurák a odkapával. Poklekl a olíznul – bylo to nádherné. Po pár olíznutích si ho zasunul do pusy a sál. „Dost, nebo se udělám!“ přestal tedy s kouřením, vstal a dal mi pusu. Otočil si mě zády a řekl, ať se opřu o linku. Roztáhl mi půlky a projel mezi nimi prstem, kterým začal zlehka masírovat moji nenasytnou díru. Když trochu povolila, nastoupil k dobývání jazykem. Nejdřív jen tak lízal, ale po chvilce začal jazykem tlačit na otvor, který povoloval. Najednou vstal, vzal mě za ruku, do druhé vzal deku a vedl mě do dílny. Tady to bude pohodlnější a roztáhl deku na desku a pokynul, abych si lehl na záda. Když jsem se uvelebil, vzal mi nohy a jednu po druhé zasunul do řetězů, které visely ze stropu na kladkách. „Teď se nelekni“ šeptnul mi do ucha a zmáčkl ovládání a já povyjel nahoru, tak, že jsem měl roztažený rozkrok ve výšce jeho hlavy. On to byl nějaký zvedák, na který mě položil. Teď měl všechno krásně před sebou, přelíznul mi péro i s koulema a zasunul prst do mé povolené díry. Vzrušení se stupňovalo, nejradši bych aby mě hned ošukal, ale on si hrál s mým tělem a nemohl se nabažit. Až si řádně pohrál, vzal do ruky ovladač a spustil mě níž – až se naše rozkroky setkaly. Obešel zvedák a dal mi pusu, pak vzal svoji kládu do ruky a nastavil ji proti mně. Nemusel mě dvakrát pobízet a já ho začal kouřit. Byl takový akorát dlouhý, ale spíš silnější do šířky. Při kouření ještě zmohutněl a byl tvrdý jako skála. Vytáhnul ho a přešel zpět k mému rozkroku. Přiložil žalud na dírku a zaklepal na ni. Vtipně jsem poznamenal „oni nejsou doma“ zasmáli jsme se tomu a Igor pokračoval – zatlačil žaludem na dírku a zajel dovnitř. Když viděl, jak si to užívám a líbí se mi to, začal mě mrdat. Bylo to něco nového se zavěšenými nohami, nad námi zvonily řetězy, oba jsme vzdychali a hekali, čurák v díře čvachtal a koule mu pleskaly o můj zadek. Byla to taková symfonie vzrušujících zvuků, která přispěla k mému výstřiku. Nestihnul jsem ani upozornit, že už budu a moje mrdka ze mě stříkala jak z fontány. Když mě viděl, jak se svíjím v extázi, vytáhnul ze mě svého čuráka a postříkal mě od koulí až k bradě. Odvázal mi nohy, abych si odpočinul, a oba jsme oddychovali.
Až jsme posbírali síly odvedl mě do sprchy. Byla malá, ale aspoň jsme měli k sobě blízko. Naše těla pokrytá semenem a sprcháčem se o sebe třela a naše jazyky k sobě znovu našly cestu. Pořádně jsem mu umyl čuráka a on mi na oplátku prdel. Navzájem jsme se osušili, a jelikož venku zase vylezlo slunko a teplota opět stoupla, oblekli jsme si na ostro oba montérky (měl tam totiž víc náhradních) a šel se mi podívat na tu poruchu. Já mezitím rozvěsil mokré oblečení, které se stále válelo po zemi a dovařil ty čaje. Nesl jsem mu čaj k autu. Ležel po pás pod autem. Když jsem se blížil, zavadil jsem o dveře a trochu horkého čaje mu prsklo na montérky do rozkroku. Zařval bolestí. Odložil jsem čaj a začal se omlouvat. „To je v pohodě, já se jen lekl“ zlehčil celou věc a pokračoval v ohledávání závady. „No, já myslím, že to bude chtít skontrovat“ a rozepnul jsem mu montérky. Vytáhl jsem ho i s koulema a začal lízat. Ve chvilce mu kláda zase začala tvrdnout. Zasunul jsem si ho špičkou až na mandle, ale začal se dávit, takže jsem kouřil jen tam, kam mi to reflex dovolil. Kouřil jsem a sál a přitom si pohrával s jeho koulema a druhou rukou masíroval jeho tuhé bradavky, které vykukovaly z jeho krásného porostu. Vzdychal z pod auta čím dál hlasitěji a já cítil v jeho žaludu cukání. Vtom se vzepjal a napustil mi plnou pusu horké šťávy. Něco jsem spolykal, ale měla vynikající chuť a já se chtěl podělit. Nikdy jsem to nedělal, ale chtěl jsem to vyzkoušet, proto jsem Igora vytáhnul z pod auta a začal ho líbat. Sperma bylo všude, ale asi se mu to líbilo, protože neucukl.
Po zběžném ohledání auta zjistil, že závada se dá lehce odstranit, tak že po vypití čaje a zhodnocení naší vzrušující akce auto opravil a já mohl vyjet. Prádlo už bylo suché, ale mě se najednou nějak nechtělo domů. Musel jsem. Na rozloučenou mimo objetí a vřelých polibků mi Igor slíbil, že co nevidět za mnou přijede a uděláme si hezký víkend. Jeho krásné oči by nelhaly – tak že se těším, že přijede.
