🛁 Zatím co jsi spal 🚿

Nebudu se ti omlouvat, prostě se to stalo. Mělo ? Nemělo ? Je to jedno. Máš na to bydlet sám a pronajímáš si byt, kde je spolubydlící. Čekat až vypadne z kuchyně, abych mohla vylézt z koupelny a jen zamotaná v osušce hupsnout k tobě do postýlky ... no, tak tě neměly bolet zuby. Já za to nemůžu. Prostě se to stalo, zatím co jsi spal.

Odemykám dveře a vidím, že je v chodbě rozsvíceno. Do prdele, Marek je doma. No jo, už vylejzá ze "svého" pokoje.
"Ahoj." povídá překvapeně, když mě vidí, vlasatec jeden rozcuchanej. Češe se ten kluk vůbec někdy ?
"Ahoj. Home office ?" ptám se.
"Jo." odpovídá.
To mám radost, povídám si pro sebe. Zouvám se, nevšímám si ho a jdu rovnou do koupelny. Otevírám naši skříňku, vytahuju holení, ručník a ten nádherně voňavý sprcháč od tebe, limitovaná edice Konvalinky. Vlezu do vany a chvíli na sebe ve stoje pouštím horkou vodu. Proud vody stéká po vlasech přes obličej na prsa, na břicho, pootáčím hlavici dozadu na záda a špulím zadek. Už jsem vzrušená. Sedám si, pokládám hadici a hladím si prsa. Zakláním hlavu a užívám si ten pocit, že za chvíli mi je budeš cumlat. Lehám si na záda, šátrám po sprchové hadici a zamířím s ní do rozkroku. Vždy na hranici orgasmu ucuknu a zase a zase a zase. Jejda, málem jsem to nestihla a udělala se. Nene, to je tvoje výsada. Pomalu jazýčkem, pak rychle prstíčkem a střídat to až stříkám. Jůů, už se těšim. Přestanu si hrát, rychle se oholím a neutřená se zabalím do osušky a jdu za tebou.

Otevírám potichu dveře do pokoje, kde je podezřelé ticho a zatažené závěsy. V 11 hod dopoledne, když nesvítí sluníčko a víš, že přijdu ? Na posteli je hromada z peřiny a ani nejsi vidět. Co se to děje ?
"Byl u zubaře a trochu ho to vzalo." ozve se za mnou a já se tak leknu, že sotva na sobě udržím ten ručník.
Otočím se a nasraně chci něco říct, ale Markův pohled mi v tom zabrání.
Zavírám dveře. Je nepříjemný být před ním jen v osušce a tak si sedám.
"To bych nedělal. Je taky už rozbitá. Tu druhou jsme předevčírem vyhodili." baví se.
Blbečku. "Udělám si kafe, sednu na linku a pak už se snad vzbudí." zamumlám a napustím vodu do konvice, zapnu a vyskočím na linku vedle dřezu, aby si moc nemyslel. Přece tady na mě nebude čumět. Zaleze do pokoje, musí pracovat. Měl by.

Přistoupil ke mně a pohladil mokré vlasy. Vzrušením ani nedýchám. Líbí se mi. Vůbec o sebe nedbá a přitom je sexy. Kdyby neměl blbý kecy a já neměla ...
"Ty ses neutřela ?" vytrhl mě z mých úvah.
"Ne. Mám to tak ráda." chci dodat ještě Být vlhká, ale radši to neřeknu.
Konvice cvakla. Oba se na sebe díváme. On dýchá. Já ne. Cítím opravdu velké vzrušení a chci, aby se mě ještě dotýkal.
Uhne pohledem, slyším jak napouští do sklenice vodu.
Ježiš. "Co to ..." nedořeknu. On mě tou studenou vodou polévá ?! Otevírám překvapením pusu a začne mě divoce líbat. Pak přestane a rozevírá osušku a vodu pomalu pomalinku lije na prsa. Holky se těší na akci, bradavky jsou tvrdý a já strašně nadržená. Uplně mně v ní škube. Nevydržím to, začnu ho taky líbat a nohama obejmu v pase. Pokládá skleničku, jednou rukou mi za vlasy odtáhne od svýho obličeje a druhou mačká kozy.

"Chceš to ? Řekni chceš to ?!" šeptá.
"Chci. Ano, chci to !" křičím.
Pustím mě, stáhne trenýrky dolů, nevím asi, protože z něj nespouštím oči. Líbá mě a honí, cítím ten pohyb, že dělá rukou.
A pak, pak ... ach bože ... vezme mě za nohu a zajede do mě.
"Jo" zařvu znova. "Joo !"
Já nohy do praku, Marek divoce přiráží a přitom mě teď už pomalu líbá. Jak to dělá, že takhle obráceně zkoordinuje pohyby ? Proboha přestaň nad tím přemýšlet a šukej ! Chtěla si mrdat, jeden chrápe, druhej tě chce, tak šukej !
Jednou rukou se držím kuchyňský desky a druhou vodovodní baterie a nadrženými pohyby mu vycházím vstříc. Začínám hodně nahlas vzdychat, takže líbání se nám už nedaří.
Marek mě drží za boky a ještě víc zrychlí. Miluju tohle rychlý přirážení. Zbožňuju tohle zběsilý šukání. Udělám se, tělo se mi rozklepe a já se pomalu pouštím. Nemám sílu se už držet. Cítím jak zpomaluje a za pár vteřin to do mě pumpuje. Chytí mě za hlavu a líbá. Božsky líbá.
Otevírají se dveře tvého pokoje a ty tam rozespalý stojíš a nevěříš vlastním očím.
Já taky ne. Tohle jsem nikdy neudělala. Ani tobě ani nikomu jinýmu.
Ale jedno vím jistě. Příště půjdu do vedlejších dveří.