Jak byste to řešili vy?

V mém životě se střídají dlouhá období naprosté stability, hraničící s jakousi rutinou, s náhlými překotnými změnami, kterých se většinou nahrne hned několik najednou a převrátí mi poklidné žití naruby. Poslední idylické období, kdy jsem si otevřel soukromou zubařskou praxi v malém městě u Prahy, kde jsme zakoupili domek a žena získala místo na pobočce krajského úřadu, trvalo ovšem rekordně dlouho: stihnul jsem během něj dosáhnout čtyřicítky, vidět své děti jít do školy a zvolna propadnout pocitu, že takhle nějak to bude už napořád. Jenže ouha. Věci se začaly měnit jednoho čtvrtečního rána, když mi má zubní laborantka Dana oznámila, že podává výpověď a stěhuje se za přítelem do Itálie. Zůstal jsem jako opařený; fešná štíhlá blondýnka krátce po škole sice u mě pracovala necelý rok, prokázala ale nejen šikovnost v oboru, ale i schopnost jednat s mými pacienty a velké pochopení pro dny, kdy pan doktor je poněkud z formy, neboť o víkendu byl chlastat s kamarády a hlava mu třeští. Byl jsem zkrátka s Danou velmi spokojen, navíc i jako ženská vypadala k světu, její občasné vtípky trochu jiskřily a udržovaly mě v příjemném napětí. Matně jsem sice vnímal jakési řeči o vášnivém italském příteli, který je část roku tady a část tam, ale jelikož mě to ani za mák nezajímalo, pouštěl jsem to jedním uchem dovnitř a druhým ven. Což byla chyba, jak se teď ukázalo. Rozladěný z nepříjemné noviny, dokončil jsem nasupeně dopolední ordinaci, zkroušenou Danu probodával vražednými pohledy a v poledne vyrazil za svou ženou Lídou vytáhnout ji na oběd a povědět jí tu nemilou zprávu. "Vaše paní tu není, jela domů uvařit dětem.", zašvitořila její kolegyně. Být to v komiksu, objevil by se mi nad hlavou velký otazník, naše dcery totiž byly už skoro týden na vodáckém táboře. Cestu na kraj městečka, kde jsme bydleli, jsem strávil vymýšlením řady důvodů, proč Lída v práci lhala. Když jsem na schodišti našel ležet její halenku a sukni a před dveřmi do obýváku i podprsenku, zatímco z pootevřených dveří se ozývalo dvojité sténání, ještě pořád jsem se snažil sám sebe obelhat nesmyslnou teorií, že si prostě v polední pauze zaskočila domů mkrnout se na porno a trochu si k němu zavzdychat druhý hlas. Teprve když jsem nahlédl dovnitř, musel jsem si přiznat to, čemu Angličané říkají "naked truth".

Vidět svou manželku a matku svých dětí úplně nahou souložit na podlaze rodinného obýváku s jiným mužem je rozhodně zvláštní pohled. Později jsem si uvědomil, že mým prvotním pocitem nebyl vztek nebo žárlivost, ale překvapení; takhle z odstupu jsem vlastně Lídu nikdy předtím při sexu neviděl. S hořkým pousmáním jsem musel konstatovat drobné známky věku na jejím jinak stále velmi přitažlivém zevnějšku, kterých jsem si mohl takto z odstupu všimnout. Na bocích a zadečku byla má choť přece jen trochu oplácanější než po svatbě a namísto jejích výstavních pevných trojek, ze kterých, když si kdysi provokativně sundala na koupáku vršek, všichni chlapi slintali, natřásaly se jí po dvou odkojených dětech na hrudníku dva svěšené, měkké pytlíky se strijemi po stranách a širokými růžovými dvorci přes celé vrcholky v rytmu, ve kterém s hekáním dosedala na ztopořený ocas svého milence. Když z něj po chvíli přirážení sklouzla a já mu viděl poprvé do tváře, musel jsem poopravit svůj názor o úplně cizím muži - šlo o mladého elektrikáře, který nám před časem opravoval instalace v domě. Lída si klekla na všechny čtyři a nastavila mu svůj zadeček i rozevřenou mušličku. Ochotně přiklekl a začal ji zezadu lízat, až tiše skučela slastí a vrtěla prdelkou. Jen se mi zdálo, že cílem jeho laskání není ani tak pohlaví mé ženy, které si ostatně za chvíli začala sama třít rukou, vsunutou pod břicho, ale spíš její zadní dírka. To mě udivilo, protože za celou dobu našeho intimního života neprojevila Lída v tomhle směru sebemenší zájem. Nebylo ale pochyb: zatímco si prsty potahovala své zrudlé pysky a třela naběhlý klitoris, jeho rty obtahovaly rozetku za jejím poševním vchodem. Když se pak nad ni naklonil a mezi půlky jejího vysazeného zadku namířil svoji bimbající se kládu, Lída se otočila přes rameno dozadu a se skelným pohledem zřetelně zasténala: "Strč mi ho do zadku, dělej...!" Její milenec to přání vzápětí začal vyplňovat, byť se to neobešlo bez jisté námahy a na Lídiných udýchaných tvářích se na chvíli usadil bolestný výraz. Pak se mu zřejmě podařilo do ní vstoupit a začal zvolna přirážet, až bolestně přivírala oči a já se přistihnul, že s každým jeho pohybem proti její zadnici trhnu za ni. Nebylo to ale nutné, protože má ženuška brzy začala uvolněně sténat, prohýbat se a vycházet jeho pohybům vstříc. Svírala prsty obou rukou imitaci kožešiny ledního medvěda, dávnou výhru v jakési tombole, až pod ní po parketách ujela a Lída dolehla na zem. Její milenec ovšem v šukání nepřestal, jen sevřel půlky jejího zadku a prudce jí tam dál vrážel ptáka, až křičela rozkoší do zmačkané kožešiny pod sebou. Sem tam ji dokonce přes zadek docela důrazně plesknul, což byla další věc, kterou normálně nesnášela. Teď si ale své podmanění zezadu do zadečku zřetelně užívala a podle přivřených očí a zrychlujícího se vzdychání jsem poznal, že to na ni jde. Když se s táhlým výkřikem udělala, několikrát trhla pánví, že svého prznitele musela cítit snad až v žaludku, pak zůstala bezvládně ležet a těžce oddychovala. On vytáhnul svůj klacek z její pomilované prdelky a s trochu přihlouplým výrazem si ho nad jejími půlkami začal honit. ´Neboj, do prdele ji nezbouchneš.´, musel jsem se v duchu ušklíbnout, ale to už stříkal na její zadek, stehna a záda v mohutné explozi. Lída se probrala ze slastné malátnosti a s nadrženým výrazem si jeho semeno začala dlaněmi po sobě rozmazávat. Tím mimoděk dohrála svou hlavní roli v epizodě "Po čem jsem tajně snila v sexu, ale s manželem jsme to v posteli nedělali" a u mě se konečně mohla se zpožděním dostavit přirozená reakce na právě shlédnuté představení - tedy šok.

Vyklopýtal jsem z naší vilky, odolal pokušení vyhodit ji do povětří i s proradnou zrádkyní a jejím milencem dynamitem, který jsem beztak neměl, a ve směsici vzteku a ponížení jsem řídil zpátky do své ordinace. Čtvrteční odpoledne jsem měl vyhrazené pro administrativu, a tak jsem za svým stolem donekonečna přemítal nad postupně se vršícími otázkami proč, proč s ním a proč zrovna takhle. Pokus zapít šok panákem slivovice od jednoho z pacientů jsem několikrát zopakoval a moje uvažování, zjitřené prožívaným zklamáním i vypitým alkoholem, začalo zvolna dávat dílky skládačky do sebe. Zpětně jsem musel uznat, že náznaky, ke kterým jsem byl slepý, tu byly už dlouho. Z našeho vztahu dávno vyvanula vášeň, s níž jsme se kdysi na sebe vrhali po překročení prahu domu i leckde jinde. Nahradila ji kvalitní sehranost, tu pak postupně spíš rutina a převládající nuda. Nic až tak neobvyklého po patnácti letech manželství, pomyslel jsem si hořce, když jsem tam poslal další štamprli. Trávili jsme spolu míň a míň času, manželský sex se odehrával s frekvencí v řádu týdnů spíš než dní. Pomalu jsem si vybavoval, že Lída v poslední době nápadně často dělala v úřadě přesčas, vracela se do kanceláře i o sobotách, posílala mě s dcerami i na celý víkend na výlety, začala po večerech chodit běhat a cvičit jógu... Z těch sebetrýznících úvah mě vyrušilo zaklepání na dveře ordinace a vzápětí vešla Dana. "Dobrý večer pane doktore. Viděla jsem světlo, tak jsem se chtěla podívat, jestli něco nepotřebujete." V džínové minisukni a krátkém topíku, který odhaloval její pupík s modrým kamínkem a dost výmluvně také absenci podprsenky, vypadala, že vyráží někam na diskotéku. Nějak jsem si neuvědomil, že odpoledne se zvolna přehouplo ve večer. "Kdepak, jsem v pořádku. Vy Dano, Vy jste mě ostatně taky zradila!", zadeklamoval jsem, takže hned pokývala hlavou a vědoucím pohledem zkontrolovala lahev na mém stole. "Vy jste pil, viďte.", spíš konstatovala, než by se ptala. "A jak to, že já taky zradila? Kdo ještě?" Několika zmatenými větami jsem jí vylíčil, že jsem dnes přistihnul svou manželku při nevěře. "To je mi líto!", zatvářila se účastně a posadila se. Nabídnul jsem jí gestem slivovici, ale zavrtěla hlavou. "Já tvrdej nerada, to spíš víno." Rychle jsem z ledničky vylovil láhev bílého, schovávanou pro různé příležitosti a celkem zbytečně se zeptal, jestli někam spěchá. Povzdychla si, pokrčila rameny a konstatovala, že sice měla někam namířeno, ale na skleničku se zdržet může. Rozhodl jsem se být pro dnešek trochu sobecký a s povděkem její společnost přijal.

"A ta nevěra Vaší paní, pane doktore, není ono to nějaké nedorozumění?", vyptávala se Dana přičinlivě, když se napila vína. Rázně jsem zavrtěl hlavou a dal jsem se do líčení toho, co jsem dnes odpoledne u nás doma viděl, až prudce zamávala rukou a přerušila mě. "Počkejte, to stačí, to nemusíte tak do detailů, já se budu červenat!". "Už jste velká holka, Dano, snad jste o takových věcech zaslechla.", rozesmál jsem ji a dodal: "Nešlo by to bez toho vykání? Když mě beztak opouštíte..." Usmála se, upila ze skleničky a pomalu zavrtěla hlavou. "Jestli se neurazíte, já bych to nechala tak. Já Vám tím dávám najevo, že si Vás vážím, že Vás uznávám, že mi imponujete, že se mi...že mi...", zakoktala se a ztichla. Najednou jsme proti sobě stáli, ticho by se dalo krájet, Daně se leskly oči, tváře jí hořely a přes látku obtaženého topíku se jí zdvihaly a pohlesávaly dva bochánky s trčícími anténkami na vrcholcích. Zkusil jsem ji zlehka políbit a když neuhnula, vášnivě jsem se přisál k jejím rtům. Pak jako by jí došlo, co se děje, začala protestovat. "Počkejte, pane doktore, to bysme neměli...to ne...to jsem nemyslela...", šeptala poděšeně. Jenže já citil na svém hrudníku teplo jejího poprsí a dva tlačící hroty bradavek, pod rukama vnímal pevnost jejíh kulatého zadečku a vypitý alkohol mi posunul zábrany někam do daleka. Dana sice ke slovní protestům přidala i fyzické projevy lehkého odporu, snažila se mi vytrhnout a odtahovala mé ruce ze svého těla, ale to už se spustila reakce, kterou nemohla zastavit. Vyhrnul jsem jí minisukni nahoru, rukou dychtivě hnětl půlky jejího zadečku, skoro nahé ve vykrojených tangách, zatímco druhou jsem se jí dobýval pod látku topu a tlačil ji k zubařskému křeslu. "Neblázněte, to nejde...to ne..!", šeptala Dana, pak ale vyjekla, když moje ruka stiskla bochánek jejího prsa a napružená bradavka vyklouzla mezi mými prsty, které ji vzápětí potáhly. Zkoušel jsem ji líbat na pusu, abych umlčel její protesty, zatímco jsem jí obnažil obě nahá prsa a drtil je dlaněmi. "Prosím, nedělejte to...ne, nee...", vzdychala mi do ucha, ale zároveň jako by se už podvolila, rozevřela stehna a nechala mě přitisknout jí svůj vzrušený penis přes kalhoty a její tanga do rozkroku. Jakmile jsem ucítil měkké obliny jejího podbřišku, definitivně jsem se přestal ovládat a strhnul ty minikalhotky prudce ke straně. Přísahal bych, že to ale byla Dana, kdo vyprostil moje vztyčené péro z poklopce kalhot. Několikrát jsem nešikovně přirazil na její nahé, dohladka vyholené stydké pysky, než jsem se trefil žaludem do šukací dírky a vzápětí ho tak vrazil. Dlouze vydechla, zaryla mi nehty do obou ramen a nechala mě zběsile přirážet a projíždět její vláčně horkou štěrbinku, zatímco jsem dychtivě sál střídavě obě obnažené trčící bradavky. Měla prsa malá, hrotitá a nádherně pevná, toužil jsem nacpat si je celá do pusy a vycucat je, zatímco můj pták klouzal její krásně úzkou pochvou. Můj mozek neodvratně sestoupil do podbřišku a povzbuzen tím, že Dana po chvíli trpného mlčení začala hlouběji dýchat a postupně slabě vzdychat, zrychlil jsem. To už neležela pode mnou úplně bez života, ale objala svýma dlouhýma nohama moje boky a cítil jsem, že její kočička pulzuje stupňující se rozkoší. Oči měla pevně zavřené, ale vzdychala čím dál hlasitěji a nakonec několikrát přerývaně vykřikla. Už jsem nedokázal oddalovat dál nevyhnutelné a v náhlém záchvěvu zodpovědnosti vytáhnul své péro z Daniny kundičky těsně před tím, než jsem jí začal na bříško, na sukni i na promáčené kalhotky chrlit cákance semene. S každou další dávkou jsem se vracel do reality a pod její tíhou rychle střízlivěl z alkoholového opojení i sexuální vášně. Zůstal jsem ležet jsem na Daně, v duchu si uvědomoval, co jsem právě udělal a jen jsem se modlil, aby nebrečela. To se naštěstí nestalo. Po chvilce se jen vyprostila z mého objetí, vstala a začala se mlčky upravovat. Otřela si papírovými ubrousky mé semeno z břicha, stehen a kundičky, upravila si kalhotky a sukni, stáhla na své místo pomačkaný top. "Já radši půjdu.", spíš zašeptala než řekla a očima se pečlivě vyhnula pohledu na mě. Zvednul jsem ruku a chtěl něco říct, ale vlastně jsem nevěděl co, a tak jsem jen zůstal zaseknutý v němém gestu, zatímco Dana se smutně usmála, zavrtěla hlavou a vyšla z ordinace.

Ležel jsem na svém zubařském křesle ještě snad půl hodiny, zíral do stropu a snažil jsem vstřebat ten fakt, že jsem pod vlivem alkoholu v podstatě znásilnil svou laborantku. Její šeptaná "ne" a "já nechci" jako by se ještě vznášela v místnosti a i když se postupně mému tlaku poddala, nebylo pochyb o tom, že milovat se se mnou původně rozhodně nechtěla. Přemítal jsem, jaká sazba je za znásilnění, co tomu řeknou děti, žena, pacienti, především jsem si ale bolestně uvědomoval, že jsem ublížil Daně. Ticho v ordinaci přerušil až zvuk sms zprávy; Lída měla starost, kdy dorazím domů. Tím se mi jen potvrzovala doměnka, že o mé polední návstěvě naší vilky a svém prozrazení zřejmě nic neví. Bezmyšlenkovitě jsem naťukal odpověď, že jsem se zdržel v práci papírováním a asi tu přespím. Neznělo to moc uvěřitelně, ale rodinné záležitosti jsem teď řešit rozhodně nechtěl. Přemýšlel jsem, jestli Dana celou věc nahlásí, až mě únava ze stresu a zážitků rušného dne spolu s vypitým alkoholem a podvědomým čekáním na policejní majáky přemohly a já usnul přímo na zubařském křesle. Strávil jsem v něm podle všeho celou noc, protože až ráno mě probudilo světlo, vůně kávy a Dana. Skláněla se nade mnou a já ve v první chvíli lekl, že se chystá mi podříznout krk za ten včerejšek. Byla už převlečená do uniformy a musel jsem si v duchu přiznat, že jí to strašně sluší. "Dano, prosím Vás, já se musím hrozně moc omluvit, já jsem prostě..." Tirádu, kterou jsem si ještě před usnutím snad stokrát zopakoval, umlčela Dana během vteřiny zašeptaným "Pšššššt!" a prstem, který mi položila na ústa. Pak se k mému zdějšení vyhoupla obkročmo nade mě na křeslo a s očima upřenýma do mých si začala pomalu rozepínat knoflíčky své uniformy. Ve výstřihu se objevila krásná krajková podprsenka, jejíž černé košíčky ostře kontrastovaly s bělostí halenky, pak se ukázal i pupík s rozverným modrým kamínkem a vršek stejně svůdných krajkových kalhotek... Dana vyklouzla z uniformy jako motýl z kukly a v nádherném spodním prádle se několikrát klínem otřela o můj rozkrok. Pak si elegantně rozepnula podprsenku mezi košíčky, nechala ji spadnout jako oponu, nabídla mi pohled na svá nahá, zahrocená ňadra a pak se sklonila, takže se jimi otřela o mé tváře. Její pružné prso se zabořilo přímo na mých ústech a když jsem je otevřel, vklouznul jeho vrcholek mezi mé rty. Cítil jsem krásně tvrdou bradavku, jak v mých ústech jakoby pulzuje, a ňadro, které jsem včera neurvale majetnicky hnětl, jsem teď jemně sál a pomalu dráždil jeho cecík. Dana si vychutávala mé laskání, zvolna se zakláněla, aby se celé prso, pevně zachycené bradavkou v mých ústech, krásně propínalo, a vlnila se přitom na mně obkročmo boky, takže ve chvilce musela cítit mé vzrušení. Když se na chvíli sesmekla dolů, aby si bleskově stáhla kalhotky coby poslední kousek oblečení, který jí ještě zbýval, neodvážil jsem se ani pohnout. Dana se, teď už úplně nahá, nade mnou znovu vztyčila, tentokrát ale kousek popošla a rozevřela svá nádherně opálená stehna nad mým obličejem. Když opatrně dosedala a přímo před mýma očima rozevírala svou nádherně hladkou růžovou mušličku, jen jsem jí vyšel vstříc jazykem. Nechala mě lízat jí celou mušli, věnovat se nabíhajícímu poštěváčku i stále více rozevřené dírce, jemně ji obtahovat špičkou jazyka a pronikat do ní, zprvu jen nesměle a na krajíček, postupně však stále hloub a důrazněji, až si nakonec oběma rukama tlačila mou hlavu do podbřišku, který mi dychtivě tiskla na kmitající jazyk a sající rty. Cítil jsem horko její pružné pičky a spoustu šťávy a činil se, abych se třeba tím nektarem udusil, ale hlavně uspokojil její kundičku.

Jelikož Dana svírala svými stehny moji hlavu tak, že mi zakrývala uši, netušil jsem, že nahlas sténá, dokud její sevření náhle nepominulo. Sesmekla se ze mě a klekla si vedle psacího stolu. "Jak že jste mi to včera popisoval?", vydechla udýchaně a oběma rukama si rozevřela půlky svého zadečku. Došlo mi, že na mě teď nešpulí chtivě jen právě vylízanou kočičku, ale i svou druhou dírku, a zmocnilo se mě silné vzrušení. Dosud jsem nic z toho, co jsem s Danou dělal, nebral jako nějakou odplatu Lídě, teď mě ale Dančina pobídka k análnímu milování neskutečně inspirovala. Problémem byla jen má nulová zkušenost s tímhle druhem sexu, v podstatě jsem musel vycházet jen z logické úvahy a pár pornofilmů. Když jsem daně nasadil žalud na zadní dírku, otočila se na mě a vzdychla: "Tam je to pro mě poprvé..." Radši jsem ani nepřiznával, že i pro mě, jen jsem zlehka stupňoval tlak, až se mému ptáku rozevřela a postupně ho pojala do sebe. Zažíval jsem úplně nové pocity, postupoval nejistě, zvolna, ale s čím dál rostoucí chutí. Dana zpočátku sykala, kousala si rty, ale pokaždé se na mě otočila a jen přikývla, že ano, že to pořád chce právě takhle, že to dělám dobře a že rozhodně nemám přestávat. Měl jsem pocit, že naše mohutné finále proběhlo nakonec společně a minimálně část jsem ho prožil stále hluboko v ní. Až po dlouhé chvíli se jemně vymanila zpod mého těla, stejně jako večer se poutírala mlčky papírovými ubrousky, pak se ale otočila přímo na mě a zeširoka se usmála. "Kafe a loupáky jsou na stole. Než přijdou pacenti, ještě stihnete posnídat". Jako zmámený jsem se oblékl a pustil se do jídla. Dana si sedla, už opět cudně zahalená svou jen maliličko pomačkanou uniformou, naproti mně, zhluboka se napila své kávy a s úsměvem pravila: "O tomhle jsem pane doktore snila ode dne, co jsem k Vám nastoupila. Teda ne přesně takhle, to jste mě spíš včera trochu inspiroval..", dodala nejistě a trochu se začervenala, než s novou sebejistotou pokračovala. "Chtěla jsem to i včera, jen jsem byla husa hloupá a styděla jsem se. To ale mezi námi nic dalšího neznamená, pane doktore. Já tu jsem dneska naposledy a tohle se už opakovat fakt nebude!" Rázným gestem přerušila moje otázky a pokračovala: "Místo mě nastoupí moje spolužačka Jana, určitě s ní budete spokojený. V pondělí se Vám přijede ukázat. Na včerejšek a dnešek oba zapomeneme a Vy to zkusíte urovnat s Vaší paní, protože...", na chvilku se zarazila a věnovala mi dlouhý, tajemný pohled. "Protože by byla hloupá, kdyby přišla o takového úžasného chlapa, jako jste Vy. A jezte rychle, na půl devátou tam máte ten můstek pana Mrázka." S těmi slovy dopila kafe a posadila se za svůj počítač. "Dano, a vážně byste...", začal jsem nejistě větu, o které jsem ani nevěděl, jak by měla pokračovat. Vyhlédla zpoza monitoru a zamračila se tak, že jsem hned poplašeně vstal a zakoktal: "No jasně, ten můstek, máte pravdu. Tak se do toho pustíme." A radši jsem sám vyšel do čekárny pozvat prvního pacienta. Ve dveřích jsem se málem srazil s Lídou. "Prosím tě, kdes byl, proč jsi nepřišel domů?", vychrlila na mě a nahrnula se do ordinace. "Dobré ráno, Dano. Přiznejte se, že jste ho tu ráno našla ?!" Setrvával jsem v taktickém mlčení, zatímco Lída, když myslela, že se dívám jinam, vykulila na Danu oči v němé otázce. Má loajální sestra ovšem jen stejně němě zavrtěla hlavou, že jako vážně netuší, co se stalo. Pak obě pokrčily rameny a usmály se na sebe.