Při další Tamarčině návštěvě u mě jsme už o focení ani nemluvili. Ani předtím, ani když přišla. Rovnou jsem už nechal v atelieru zhasnuto a v obýváku zatemněno, ale nakonec jsme stejně šli do toho aťasu.
Jako minule Tamarka nepozorovaně proklouzla dveřmi a na to, že už ji tu mám, mě upozornilo jenom tiché klapnutí vchodových dveří. Seděl jsem v obýváku na sedačce, jen v boxerkách a tričku. Dívenka tiše přišla, bosé nožky nebyly prakticky slyšet.
„Ahoj, Marku“, usmála se na mě. Usmál jsem se taky a jako odpověď k ní napřáhl ruce. Dvěma kroky byla u mě a mohl jsem ji obejmout. „Já se sem k tobě tak těšila!“ Lhal bych, kdybych tvrdil, že u mě to bylo jinak.
Hladil a laskal jsem si to krásné útlé dívčí tělíčko zatím oblečené, Tamarka se ke mně tiskla a snažila se mi sednout do klína.
„Počkej, nedivoč, nejsi nějak zbytečně moc oblečená?“, zlobil jsem ji.
„A ty?“, zatáhla mě za tričko.
„No já to shodím raz dva!“
„Tak schválně, kdo bude dřív!“ odstartovala Tamarka „závod“ ve svlékání, který jsem nemohl prohrát. Serval jsem přes hlavu tričko a fofrem shodil boxerky. Tvrdý ocas vystřelil vzhůru, konečně dostal volnost. A Tamarka si teprve stahovala kalhotky. Potom se na mě podívala a usmála se.
„Hop!“, rozeběhla se ke mně a skočila mi do náruče. Nohama mě objala kolem boků a najednou v pohybu ztuhla. Ucítila totiž, že můj čurák si našel cestu kousek, zatím fakt jen malý kousek do její pochvičky. Přidržel jsem si ji oběma dlaněmi za zadeček.
„Marku, když já nevím… ještě… já…“ Umlčel jsem ji polibkem.
„Holčičko moje krásná, všechno je a bude jen a jen na tobě. Chci tě, strašně moc tě chci, ale taky to nechci ani malinko ublížit. Nesnesl bych, kdyby tě mělo něco bolet. Všechno si budeš řídit a dělat sama, ano?“ Se zavřenýma očima přikývla.
„Mám tě ráda, Marku.“
„Mám tě rád, Tamarko.“ Polibek. Další. Intenzívní. Špička ocasu pořád na okraji pochvičky, která už je úplně promočená. Lehce pohybuje zadečkem a užívá si klouzání dovnitř a ven. Pořád mi na čuráku sedí panenka. Odnesl jsem si holčičku na gauč a dostávám doslova ďábelský nápad. Nebudu to já, kdo dívenku odpaní. Udělá si to ona sama, jak bude chtít. I kdyby to mělo trvat měsíc! (No, to jsem drobátko přeťápnul, to asi nedám, takovou dobu čekat).
Vsedě na gauči s Tamarkou na klíně jsem dobře cítil, jak do její hladké, holé kundičky proniká špička mého ocasu. Cítila to i ona, lehce se nadzvedávala a snažila se po něm klouzat, což ale moc nešlo, když mířil přímo do kundičky.
„Srovnáme ho?“, chci sáhnout mezi naše těla.
„Ne, nech ho, jak je…“ zlehka nasedá a vrtí prdelkou. Jen ztěžka odháním představu, jak ji oběma rukama chytnu za zadeček a narazím si ji na sebe, až se o tu růžovou prdelku opřou moje plné koule. Ale řekl jsem si, co jsem si řekl, a je to potřeba dodržet.
Naklání se ke mně a líbáme se. Už jí to jde, laskání jazýčkem bude její oblíbená disciplína, to je vidět už teď. Hladím dlaněmi krásně hebké půlečky prdelky a zajíždím až k rozetce. Když na ni položím prst, je cítit, jak pulsuje. Jakmile ale naznačím prstem pronikání, stáhne se. Je vidět, že ještě není připravená, alespoň ne na šukání do prdelky.
Tamarka nasedá a nasedá, a cítím, že tlačí čím dál víc; vstup do pochvičky se už uvolnil a roztáhl, a teď cítím, že se špičkou dotýkám blanky. Dívenka sbírá odvahu, je na ní vidět, jak se soustředí, ale chce to, to je jasné. Asi dnes budu ten první. Nechávám to na ní.
Po chvíli se položím na záda, a Tamarka si lehá na mě. Je tak lehoučká, že ji skoro necítím. Přesto mám plnou náruč …náctileté krásy a něhy. Její hebké tělíčko mě hřeje, a touha vniknout do něj se téměř nedá vydržet. Hladí, ji všude, kam dosáhnu. Náhle si Tamarka na mě sedá, musí přitom opravdu hodně roztáhnout nožky, aby mi jimi objala boky. Má zavřené oči a lehce vrtí zadečkem. Jsem v ní, ale pořád jen malinký kousíček. Vše je v jejích rukou.
Náhle povoluje a sedá si trochu víc. Cítím, že zajíždím do pochvičky. Dívenka má stále pevně zavřené oči, a s pootevřenou pusinkou se soustředí jen na pocit ve své kundičce. Potom náhle povolí úplně, sjede po mém čuráku až dolů, a jen lehce sykne bolestí, když protrhávám blanku. Zřejmě ji neměla nijak zvlášť pevnou, protože se naráží až na doraz, a potom se chvilku nehýbe. Otevře oči a vykulí je. Potom je uvolněně zavře a zkoumá dosud neznámý pocit zaplněné pochvičky.
Nedá mi to, musím se na ni usmát. Pohladím ji po tvářičce a sjedu na prsíčka.
„No vidíš, teď už jsi fakt velká holka. A sama!“
Sám pro sebe se snažím odvést pozornost od toho faktu, že poprvé s Tamarkou souložím. Je to nesmírně vzrušující pocit, a vím, že bych se co nejdřív vystříkal. Proto se i bráním zvednout víc hlavu a podívat se, jak zajíždím do té holé kundičky.
Tamarka se pomalu začne pohybovat. Nemusí se to nikde učit, je to asi vrozené, nebo jedná intuitivně, v každém případě nejdřív lehce krouží zadečkem, a po chvíli začíná nadsedávat. Kundička se už přizpůsobila, a přijímá mě do svého vlhkého hebkého objetí bez problémů. Konečně můžu Tamarce položit obě dlaně na boky a trochu si její pohyby řídit.
„Markuuu…“, ozve se z jejích krásných úst zasténání slasti, a já vím, že dívenka spěje vstříc svému prvnímu orgasmu při skutečné souloži. Vší silou od toho odvádím svoji pozornost, ale když sebou zaškube a položí – co položí, doslova se na mě zhroutí, cítím i já, že nemám daleko ke konci. Překulím překvapenou dívenku pod sebe, a několika rychlejšími přírazy se dodělávám. Na poslední chvíli doslova vytrhávám ztopořence z hebkého objetí a stříkám Tamarce několik kaskád horkého semene na rozevřenou kundičku, bříško i drobná prsíčka.
Z posledních sil se svalím vedle, abych drobnou dívku nezalehl, a srdce mi bije jako po maratonu. Přitom zkušeností mám – myslím – už celkem dost, tak by mě nemělo něco takového překvapit. Jenže – překvapilo. Ale příjemně.
Tamarka se po chvíli osočí na bok a obejme mě paží před hrudník.
„Mám tě ráda, medvěde.“, prohrabuje se srstí na prsou. Otočím k ní hlavu a políbím ji do vlásků.
„Já tebe taky, holčičko moje.“
Oběma nám je nevýslovně krásně.
-----------------------------------------------------------------------------------
Slušné komentáře potěší. Stejně jako nápady na další vývoj - co byste ještě chtěli číst, co by se mohlo odehrát?
