Výchova vzorného manžela – díl 8

(… děj opět navazuje na předchozí díly…)

Konečně nastal vytoužený pátek. Měl jsem na tento den od mé Paní přislíben odjezd na společný pobyt v termálech na celý prodloužený víkend. Samozřejmě pouze tehdy, pokud bude se mnou spokojena. Celý týden jsem se choval ke své Paní téměř vzorově. O preventivní večerní výprasky jsem vždy slušně požádal, přinesl jsem ji vždy její oblíbený pásek a ochotně jsem vždy zaujal požadovanou pozici. Poslední dobou si mimochodem velmi oblíbila výprask v pozici, kdy jsem byl ohnutý přes její koleno. Během výprasku jsem ani nehlesnul a ihned po jeho vykonání jsem ji za něj slušně poděkoval. Odměnou byl pro mě její spokojený úsměv.
Ihned, jak jsem se onen pátek vrátil z práce domů, vysvlékl se jako vždy do naha a začal jsem chystat jsem všechny věci pro moji Paní a pro mne do kufru. Samozřejmě jsem přibalil i její oblíbenou krabici s přípravky pro moji převýchovu. Doma jsem uklidil a vše potřebné na cestu přichystal ke dveřím. Moje Paní, která po celou dobu seděla v pohodlné sedačce a četla si svůj oblíbený časopis, mě se zájmem sledovala. Jakmile jsem byl se vším hotov, přistoupil jsem nahý k ní: „Paní, máme vše nachystáno, prosím, bylo vše v pořádku s mojí prací? Můžeme vyrazit na cestu?“ Paní se usmála: „Ano, byl jsi šikovný, viděl jsem to a jsem s tebou zatím spokojená. Vidím, že moje lekce už mají u tebe viditelnou odezvu!“ odvětila. „Ještě malou drobnost, než se půjdeš obléci. Otoč se a předkloň!“ poručila mi s úsměvem. Udělal jsem co mi řekla. Vzápětí jsem ucítil lehký tlak na anální otvor, jak mi do zadku něco zasunula. „Dala jsem ti tam jen takový malý anální kolíček, neboj, nic velkého. To abys cestou nezapomněl na slušné vychování, které chci u tebe vypěstovat!“ vysvětlila mi. Opravdu, kolík byl hodně malý, ani jsem jej skoro necítil. Jen při určitém pohybu se občas ozval. Ale držel uvnitř naprosto pevně. Plnil tedy svoji funkci dokonale. „Tak šup, běž se obléci, ať se nezdržujeme!“ plácla mě po zadku. Snad ve vteřině jsem byl oblečen a už jsem nosil kufry do auta. Otevřel jsem dveře spolujezdce aby mohla Paní nastoupit.
Konečně jsme vyrazili směr Slovensko, termály. Cesta ubíhala, počasí nám přálo. Za pár hodin jsme zastavili u luxusního hotelu. Vystoupil jsem a podržel dveře Paní. Při tom se mi trochu ozval kolík v mém zadku. Asi to na mě bylo v tom okamžiku poznat, protože se na Paní při vystupování z vozidla podívala a pobaveně zeptala: „Copak, kolíček tlačí?“ „Ne, Paní, to je v pořádku, jenom trochu,“ hlesnul jsem a hned jsem se raději ujal kufrů.
Přišli jsme do vstupní haly. Postarší pan recepční u vedlejší přepážky obsluhoval jinou dvojici hostů. Nás se ujala nádherná, mladá slečna. Štíhlá, vysoká, dlouhé vlasy. Moc se mi líbila, ale nějak jsem se před ní podvědomě styděl. Bylo z ní na první pohled cítit, že musí být hodně dominantní. To se nějak dá poznat. „Dobrý den, máme zde zamluvený jeden manželský pokoj,“ ohlásila moje Paní svoji rezervaci a na slečnu se usmála. „Ano, vše souhlasí. Máte pokoj číslo 202“ odvětila slečna recepční a obě se postupně daly do družného hovoru o počasí a podobně. Všimnul jsem si, že moje Paní má na krku řetízek s malým klíčkem od mé klícky. Jak jsem po chvíli zjistil, nebyl jsem sám, kdo si toho všimnul. Řetízek s klíčkem neunikl pozornosti ani slečně. Bylo mi jasné, že vzhledem k její dominantní povaze pochopila, že to není jen tak obyčejný přívěsek. Po chvíli hovoru s mojí Paní se slečna recepční chvíli odmlčela, zadívala se do počítače a pak jakýmsi zvláštním pohledem se na ni podívala a zeptala se jí: „Jestli chcete, měla bych Pro Vás návrh na výměnu pokoje. Namísto dvě stě dvojky je tady volný pokoj s kulatým číslem 300. Jednak je krásný, ale co je hlavní, má velmi zajímavou postel a je úplně nahoře, takže nebudete mít sousedy, kteří by vás rušili.“ A jedním dechem ještě dodala jakoby mimochodem poznámku: “Anebo snad, které byste mohli rušit vy,“ lehce mrkla na mě. „Jak to tak pozoruji, věřím, že oboje ocení především váš manžel. Co vy na to?“ navrhla slečna recepční a přitom významně pohlédla na řetízek mojí Paní a pak na ni. Obě se nenápadně na sebe usmály. „Ano, proč ne? Můj manžel bude určitě spokojen, že ano?“ pohlédla na mě. Zrudnul jsem a přikývl.
Slečna začala vypisovat potřebné dokumenty. „Sluší Vám to,“ odvážil jsem se zavést se slečnou konverzaci také já. „Děkuji,“ usmála se na mě. „Jak se jmenujete?“ dodal jsem si odvahy, usmál se na ni a pokračoval. Slečně se na mě znovu podívala, mrkla na moji Paní a odpověděla: „Jana. Vy jste také sympatický!“ a znovu mrkla na moji Paní. „Jste velmi ochotná a šikovná,“ pokračoval jsem. Slečna se usmála: „Lichotíte mi! Určitě budete s pokojem nadšený! Vaše paní manželka zvolila dobře!“ Koutkem oka jsem zahlédl, jak se moje Paní na mě s rukama založenýma usmívá. Začala mě tlačit i moje klícka. To nebude dobré, asi jsem tu konverzaci začal přehánět, pomyslil jsem si. Raději jsem dál již nepokračoval.
Mezitím slečna dokončila formality. „Tak tady máte klíče a přeji pěkný pobyt, paní!“ řekla s úsměvem „I vám, milý pane,“ řeka už poněkud jiným hlasem a mrkla na mě. „Děkuji,“ zrudnul jsem. Raději jsem rychle sbalil kufry, vzal klíč a hrnul se k výtahu.
Vystoupili jsme ve třetím patře. Otevřel jsme dveře pokoje a vešli dovnitř. Slečna měla pravdu. Byl prostorný, pěkný, útulný. Při pohledu na postel mi hned bylo jasné, že slečna vše pochopila. Robustní, kovová konstrukce, s velkými vysokými čely, široká. Viditelně byla předurčena pro využití na mnoho způsobů, nejen ke spaní. A věřím tomu, že už i mnohé zažila. Chvíli jsem se rozkoukával. Líbilo se mi tu. Pohlédl jsem na moji Paní. Ta si velkým potěšením právě prohlížela postel. Zkoumala její pevnost, velmi ji zajímalo její kovové robustní čelo i pevné kovové nohy. Všimnul jsem si jejího úsměvu na tváři. „Jak se vám líbí pokoj, Paní?“ zeptal jsem se. „Ano, to víš, že líbí,“ odpověděla. „Neboj, brzy si ho vyzkoušíme. Uvidíš, že i s postelí se důkladně seznámíš. No, musím uznat, že slečna na recepci má dobrý vkus! Ale nejdřív si ještě něco zasloužíš. Jestlipak víš, co“ zeptala již mnohem přísněji. „Ano, Paní, asi tuším. Ta slečna na recepci, že ano?“ řekl jsem skoro neslyšně. „Výborně, vidíš, že víš, jak se máš chovat. Ale před chvílí jsi to zásadně porušil. V převýchově máš přece zakázány jakékoliv důvěrnosti k jiným dámám!“ řekla a posadila se na kraj křesla. „Víš, co tě čeká?“ zeptala se. „Ano, vím,“ hlesnul jsem neslyšně. „Tak šup, zaujmi pozici, ať nemusím dlouho čekat!“ řekla důrazně. Věděl jsem co bude. Přišoural jsem se k ní. Stáhnul jsem si kalhoty i slipy až ke kotníkům, postavil se vedle Paní, kleknul jsem si a ohnul se jí přes koleno. Viděl jsem, že je dost nazlobená. Bylo mi jasné, že to bude tentokrát mnohem horší, než jen preventivní výprask. „Budeš nahlas počítat!“ přikázala mi. Jedním tahem mi surově, skoro až bezohledně vytrhla kolík ze zadku. Bolestí jsem hlasitě zasténal. Ale to nebylo nic proti tomu, co přišlo hned poté. Bez dlouhého otálení mi přistála holou rukou první rána na můj zadek a to vší silou. Takovou ránu jsem nečekal. Rozhodně mě nešetřila. Syknul jsem bolestí, ale udržel jsem se. „Jedna,“ počítal jsem. Vzápětí dopadla druhá, třetí rána. Ještě jsem stíhal jsem počítat. Ale asi po sedmé ráně byla bolest už natolik velká, že se mi spustily slzy do očí. Začal jsem prosit, aby už přestala. „Vidím, že tvůj výcvik ještě není zdaleka u konce, tak hezky drž!“ okřikla mě moje Paní a nepřestála mě seřezávat holou rukou na zadek. Rány postupně zrychlovaly a k tomu snad ještě s větší intenzitou. „Nechceš mi něco slíbit?“ okřikla mě, aniž by přestávala s výpraskem. „Ano, už to neudělám, prosím, už dost!“ přerývaně jsem vykřikoval mezi jednotlivými ranami. Bylo jich nepočítaně, snad padesát. Ke konci jsem už normálně brečel a jen trvale skučel. Zadek byl v jednom ohni.
Konečně dopadla poslední rána. Svalil jsem se na zem. Normálně jsem brečel. Chvíli jsem nebyl schopen pohybu. „Děkuji, Paní, zasloužil jsem si to, už to neudělám,“ vysoukal jsem ze sebe a políbil ji nohy. „Uvidíme,“ řekla a vstala. „Brzy bude v restauraci večeře, tak se postav, půjdeme se oba umýt a obléknout, ať mi neděláš ostudu. Půjdu se umýt do sprchy,“ oznámila mi a začala se bez sebemenšího ostychu přede mnou vysvlékat do naha. Při pohledu na její nahé tělo mi začala být klícka těsná. Paní si toho všimla: „Copak, potřebuješ vypustit semeno? Už tě to tlačí, chudáčku, že ano? Neboj, něco s tím udělám. Samozřejmě na klasický pohlavní styk zapomeň, v převýchově jsou lepší metody, kterými ti ulevím od zbytečného přetlaku v koulích mnohem lépe!“ usmála se. Vzala si ručník a zmizela ve sprše. Za chvíli jsem slyšel šustot tekoucí vody. Představoval jsem si, jak se sprchuje. To jsem však netušil, že to velmi brzy uvidím na vlastní oči.
Po pár minutách se ze sprchy ozvalo: „Samečku, pojď sem!“ Nečekal jsem to. „Ano, Paní, hned, už jdu!“ zavolal jsem zpět a začal jsem se rychle vysvlékat. Vstoupil jsem do neobvykle prostorné koupelny. Obrovský sprchový kout, jestli se to tak ještě dalo nazvat, zabíral skoro její polovinu. Uviděl jsem moji nahou Paní, jak na sebe nechává ze sprchy proudit vodu. „No tak, pojď blíž, neboj se, chci si tě umýt!“ Vstoupil jsem tedy, poněkud nejistě, do sprchy ke své Paní. Opět jsem si uvědomil, jak je oproti mně vysoká. Měl jsem oproti ní obličej ve výšce jejích prsou, takže mohl bych ji přímo sát bradavky, aniž bych se musel ohýbat. „Chci si tě umýt všude, tak hezky drž!“ vyzvala mě. Sundala si z krku řetízek s klíčkem a odemkla mi klícku. Bez klícky jsem si najednou připadal snad ještě více nahý. Pustila na mě vodu ze sprchy a začala mě mydlit.
Stál jsem a trochu jsem se styděl. Voda byla příjemná, snad jen trochu chladná. Jak jsem stál pod sprchou, po chvíli se mi najednou začalo chtít močit. „Promiňte, Paní, potřeboval bych si odskočit, mohu?“ požádal jsem. „Potřebuješ čůrat?“ zeptala se. „Ano, prosím, hned bud zpátky,“ ujistil jsem ji. „A v čem vidíš problém? Čůrat budeš tady. Otoč se ke mně zády a já ti ho podržím!“ řekla, jako by to nic nebylo. Věděl jsem že nemá smysl odporovat. Sklopil jsem oči a otočil jsem se tedy k mé Paní zády. Ta ke mně zezadu přistoupila, těsně se na mě přitiskla a rukou mi zajela mezi nohy. Zlehka uchopila můj penis mezi dva prsty a vyzvala mě: “Můžeš začít!“ Její prsty na mém penisu však měly bohužel opačný účinek. Přestože jsem se snažil potlačit vzrušení, začal jsem mít erekci. Penis, který byl uvolněn z klícky a navíc zlehka svírán prsty mojí Paní během zlomku vteřiny dosáhl v její ruce maximálních rozměrů. „Co to má znamenat? Jak to, že se ti postavil? To jsem ti nedovolila! Řekla jsem, že se máš hezky vyčůrat a ne vzrušit!“ rozzlobila se moje Paní. „Promiňte, já se snažím,“ odpověděl jsem provinile. „No, vidím, že to sám ještě nezvládneš, tak ti od té erekce musím pomoct sama,“ oznámila mi. Pevně mě přitiskla k sobě a řekla: „Teď drž a necukej se. Trochu to zabolí, ale erekce tě přejde!“ Jednou rukou mi pevně stiskla penis. Malíčkem druhé ruky na něm vepředu nahmátla dírku. Namířila jej přímo proti penisu a snad celou špičku ukazováčku mi silou zarazila co nejhlouběji dovnitř. Zakřičel jsem bolestí. Vyhrkly mi slzy do očí. Začal jsem se kroutit, ale Paní mě držela pevně přitisknutého k sobě. „Nono, už je to dobré, už to máš skoro za sebou! Vidíš, erekce už povoluje!“ řekla spokojeně a pomalu mi malíček vytáhla z dírky ven. Ještě chvíli mě však musela držet, než jsem se přestal bolestí cukat. Postupně jsem se uklidnil. Erekce skutečně ustoupila. Její sevření povolilo. „No vidíš, už je to dobré. Byl jsi statečný. Jak se říká za to, že jsem ti takto pomohla?“ zeptala se významně. „Děkuji Paní, sám bych to nezvládl,“ poděkoval jsem s potlačováním doznívající bolestí v penise. „To je v pořádku. Ale vidím, že jsi na špičku penisu dost citlivý. Toto budeme muset co nejdříve potrénovat, tak se na to připrav. Ale teď budeme pokračovat v tom močení.“ přikázala a opět mi zlehka uchopila penis mezi prsty. Tentokrát se už erekce naštěstí nedostavila.
Ačkoliv se mi už zase moc chtělo močit, nešlo to. „Copak, samečku, snad se nestydíš? Doma před Monikou a Katkou jsi se normálně vymočil do kelímku, jak si určitě vzpomínáš. Takže už to umíš. Hezky se uvolni a ať už vidím, jak to z tebe vytéká! Ať nemusím použít jiné metody, které ti budou mnohem nepříjemnější!“ A významně mi prsty zahýbala s penisem, který stále svírala. Bylo mi jasné, že pokud se nevymočím sám, může mě vycévkovat anebo tlačit přes anál na močovou trubici. Oboje jsem nechtěl, je to bolestivé a hlavně ponižující. Dělal jsem tedy vše pro to, abych začal močit. Konečně se povedlo. Tenký proud moči začal vytékat. „No vidíš, jsi šikovný, pokračuj!“ vyzvala mě Paní a lehce poklepala prsty na penis. Strašně jsem se styděl, ale vyčůrat se mi nakonec podařilo. „Hotovo?“ zeptala se mě. „Ano, Paní,“ poníženě jsem přitakal. „Vidíš, že to šlo. Pojď ke mně,“ řekla a otočila si mě k sobě. Přitiskla si mě obličejem mez prsa, využila své výškové převahy, aby mě opět ponížila. Po chvíli mě rukou pozvedla bradu. Zvednul jsem hlavu a podíval jsem se na Paní. „Teď tě čeká velká zkouška, ty můj samečku. V převýchově jsi už docela dlouho, takže na ni nastal čas. Prověřím si, jak moc si mě vážíš jako své Paní a jak moc jsi mi podřízen. Uvidíme, jak daleko jsi postoupil ve svém výcviku! Jsi připraven udělat, co ti řeknu?“ zeptala se mě. Nevěděl jsem co mě čeká. Jen mi bylo jasné, že to bude něco, co mi ještě nedělala. Moc možností jsem neměl, takže jsem odpověděl: „Ano, Paní, zkuste si mě otestovat. Snažím se být učenlivý, abyste byla se mnou spokojená. Udělám, co mi řeknete.“ odpověděl jsem polohlasně.
„Výborně, uvidíme, jak si povedeš!“ usmála se. „Jestli však budeš odporovat, seřežu ti zadek ještě víc, než před chvílí, že se ani neposadíš!“ upozornila mě. „Ano, budu poslušný,“ ujistil jsem ji. Bál jsem se však, co bude.
„Klekni si!“ vyzvala mě. Trochu nervózně jsem si ve sprše před Paní poklekl. Paní se ke mně přiblížila. Měl jsem obličej v úrovni její pičky. Paní uchopila malou plastovou stoličku, která byla vedle sprchy. Jednu nohu si na ni položila a druhou nechala na zemi. Roztáhla nohy široce od sebe. Vyholenou pičkou se přiblížila k mému obličeji. Oběma rukama si roztáhla její pysky, takže jsem měl krásný výhled na pičku a to skoro až dovnitř. V tu chvíli jsem začal jsem tušit, co přijde. Teď už nešlo couvnout. Netrvalo dlouho a z pičky jí vytryskl krátký, ale docela silný proud moči přímo mě do obličeje. Trochu jsem ucuknul. Vzápětí následoval ještě jeden krátký výstřik. Byl to vzrušující, ale současně ponižující, doposud neznámý zážitek. Trochu jsem zaprotestoval: „Prosím, už ne, Paní!“ „Ale copak, samečku, něco se ti nelíbí? Ponižuje tě to?“ zeptala se mě Paní jakoby s údivem. „Ano, ale nevím, nedokážu to,“ chtěl jsem se z toho vyvléci. „No vidím, že ještě nejsi správně vychovaný!“ řekla jakoby zklamaně. „Takže bude výprask?“ dotázala se. „Ne ne! To prosím ne! Udělám to, výprask ne,“ žadonil jsem. „Dobrá, takže pokračujeme!“ usmála se spokojeně moje Paní. „To nebylo všechno! To je jen začátek, aby sis zvyknul. Teď teprve přijde to hlavní, co prokáže tvoji oddanost vůči mně! Chceš? Anebo snad ne? Chceš být přece vychovaný manžel, nebo snad ne?“ „Ano, Paní, chci. Vyzkoušejte si mě, uvidíte, že jsem šikovný!“ odvětil jsem pokorně. „To ráda slyším, tak pojď!“ usmála se. „Otevři pořádně pusu!“ přikázala mi. „Ne, tohle nedokážu, prosím, zkuste na mě cokoliv, ale tohle nedokážu!“ prosil jsem skoro s brekem. Ale nebylo mi to už nic platné. Paní mě chytla hlavu, přinutila mě otevřít pusu a přitiskla mi ji natolik těsně k její pičce, že nemohla uniknout ani kapka. Cosi jsem huhlal, ale to už nebylo nic platné. Měl jsem pusu natlačenou na pysky pičky. Už jsem věděl, co bude následovat, ale netušil jsem jaké to bude. Nikdy jsem to do té doby nezažil. S vypětím sil jsem s otevřenou pusou, přitisknutou k její pičce, čekal první výstřik moči. Nedal na sebe dlouho čekat. Krátký, silný výstřik zaplnil moji pusu. S výstřikem si mě paní v tom okamžiku ještě více přitiskla k pičce. Zahuhlal jsem. Nezbylo mi ale nic jiného, než polknout. Udělal jsem to. Poprvé v životě jsem polknul moč své Paní. Byl jsem však docela překvapen. Kupodivu jsem necítil nic nepříjemného. Bylo to teplé, ale zdaleka ne nechutné. Vědomí, že je to moč od mé Paní, mi dodávalo odvahu přijmout i druhý výstřik. Ten následoval vzápětí. Opět jsem polknul. Řekl bych, že mi to začalo být snad i příjemné. Nikdy bych si nemyslel, že mohu takto přijmout moč mé Paní. Následovaly další její výstřiky, některé delší, jiné kratší. Polykal jsem je již zcela bez problémů. Vše, co mi paní vystříkala do pusy, jsem důkladně vypil. Ostatně, nešlo ani jinak, protože si mě držela k pičce přitisknutého velmi pevně. Jakmile se do mě zcela vymočila, uvolnila mě a já zůstal před ní klečet, zcela ponížen.
„Vstaň!“ přikázala mi. Vstal jsem. Opět mi pozvedla bradu nahoru, abych se na ni podíval. Uviděl jsem na ni radost z mého ponížení a současně spokojenost. „Líbilo se ti to? Chutnala jsem ti?“ zeptala se pobaveně. „Ano, Paní, udělal jsem to pro Vás rád, chutnáte mi!“ odpověděl jsem. „Chci tě pochválit! Přijal jsi moč od své Paní, pokročil jsi ve výchově. Vím, že to bylo pro tebe ponižující, ale je to součást tvé převýchovy, aby sis uvědomil své postavení. Toto budu od teď občas na tobě praktikovat, aby sis utvrdil návyk. Dnes jsem ti to udělala v koupelně, kdyby ses náhodou cukal nebo ti to nešlo, tak abys nezaneřádil obývák. Ale byl jsi šikovný, takže příště si to vyzkoušíme i mimo koupelnu. A ne, že zaneřádíš koberec!“ řekla. „Ostatně, Katka mi řekla, ať ji příště pošlu video, že se ráda podívá, jak ti to jde! Její manžel to zvládá bez problémů, tak ať se nenecháš zahanbit!“ dodala. To mě šokovalo. Nebylo to tedy naposledy a ještě mě u toho chce natáčet! Než mi to celé došlo, řekla: „Tak samečku, jsi umytý, nastav penis a šup do klícky!“ Vzala kroužek s návlekem a než jsem se nadál, tak několika zkušenými pohyby mi opět zamkla penis do klece. „A teď hezky zmiz ven, jdu se utřít, tak ať mě tady neokukuješ. Je to pro tvé dobro. Aspoň nebudeš mít tam dole zbytečný tlak. Vím, že bys už potřeboval vyprázdnit semeno ven, ale ještě to musíš chvíli vydržet, pak ti ulevím,“ oznámila mi. Rychle jsem se osušil a odešel nahý z koupelny.
Paní vyšla chvíli po mě. Již oblečená, upravená. Zeptala se mě klidným, přátelským hlasem, jako by se před chvílí nic zvláštního nestalo: „Půjdeme na večeři, už máš hlad? Já ano.“ „Ano, jestli chcete, můžeme,“ odpověděl jsem. „Tak se rychle oblékni, nepůjdeš přeci nahý,“ zasmála se. „Ano, užuž se oblékám!“ ujistil jsem ji. „Jo, a ještě než si vezmeš slipy, pojď sem ke mně,“ řekla mimochodem. Přistoupil jsem k ní. Byla už komplet připravená na odchod, silonky, krátkou sukni a tričko. Už měla i lodičky, takže byla ještě o to vyšší. Usmála se, když si toho výškového rozdílu všimla. „No tak, pojď blíž, až ke mně, chci ti před ochodem něco dát, ale nechce se mi k tobě ohýbat. Tak si na mě vyskoč!“ řekla vesele. Cítil jsem se před ní poníženě, bylo mi to trapné, ale musel jsem to udělat. Vztáhl jsem ruce, položil ji je okolo krku, přitáhnul jsme se k ní, zvednul nohy a objal jí jimi v pase. Paní mi vložila obě ruce pod můj zadek a přidržela si mě jimi. Studem bych se propadnul. Celého si mě takto v podstatě nesla. „Těšíš se na večeři?“ zeptala se jakoby nic. „Ano, Paní, jen se teď trochu takto v téhle pozici stydím,“ odpověděl jsem. „Neboj, hned půjdeme, jen ti dám něco dozadu, abys v restauraci nezapomněl na slušné vychování!“ oznámila mi, přičemž jsem ucítil, jak mi něco, nepříliš velkého, prstem zatlačila hluboko do análu. Kolík to ale nebyl. Jakmile prst vytáhla ven, laškovně mě po zadku popleskala, pustila mě a řekla: „Tak, to je vše, oblíkni se a jdeme!“ Věděl, jsem, že v análu něco mám, ale ani to netlačilo, tak jsem tomu po chvíli přestal věnovat pozornost. Obléknul jsem se, otevřel dveře pokoje a následoval svoji Paní do restaurace v přízemí.
---------------------------------------

... a co bylo dál?...
Zajímá vás, co proběhlo v restauraci? A co bylo po příchodu zpět na pokoj?
Děkuji všem za ohlasy, které jste připojili pod tento příběh. Jsou-li tak pozitivní, jako doposud, autora vždy potěší…