Štěstí přeje (ne)připraveným

Dámy a pánové, rád bych se s Vámi podělil o povídku z kategorie
„to nevymyslíš". Na úvod bych rád nastínil svou situaci.
Jsem poměrně mladý, nedávno jsem oslavil třiatřicátiny, bez přítelkyně, ale s věčně dobrou náladou. Nejsem Casanova ani Brad Pitt, ale Quasimodo mi také neříkají. Ale teď už k mé
neuvěřitelné příhodě z předminulého měsíce. Jako obvykle jsem se po jednom z pravidelných tréninků vydal do nedalekého sportovního centra, kde na rozdíl od toho mého mají i saunu. Když jsem se v půl desáté večer konečně posadil na vyhřátá prkénka a myšlenkami se zabral do plánů na příští
týden, jen okrajově jsem vnímal pár, který tam seděl se mnou.
Ničím výjimeční, mladí, vcelku hezcí lidé, kteří se živě
věnovali šeptané konverzaci. Párkrát jsem na ně mrkl a pousmál se mladíkově ruce, která se tu a tam ocitla nebezpečně vysoko na slečnině stehně. No jo, asi předpokládali, že v tuhle dobu už tam nikdo nebude. Pravděpodobně jsem jim zkazil plány. Trošku sobecky jsem se jal tuhle situaci ignorovat a pokračoval jsem v přemýšlení nad následujícím víkendem, kdy vyrážíme s kolegy na vodu do Rakouska. Po několika dalších minutách už ze mě pot tekl proudem a já se tedy vydal do sprch, které se schovávají za krásně stylizovanou rádoby cihlovou stěnou.
Rychle jsem se svlažil a po chvíli už jsem se válel v rozměrném lehátku v kulaté místnosti s imitací šumu moře a zvuků velryb. Inu, trochu kýče občas neuškodí. Po páru ani stopa, a to do konce otevírací doby zbývala určitě ještě
hodinka. Opustila mě i poslední myšlenka na moje předešlé
saunovací kolegy a vypravil jsem se vstříc druhému turnusu.
Vzhledem k tomu, že jsem byl v sauně sám, neomotal jsem si ručník okolo těla, ale lehl jsem si na něj zcela nahý.
Nepředpokládal jsem, že by v deset hodin večer někdo nový
ještě přišel do sauny. Zavřel jsem oči a počal opět přemítat o všem možném, když mě vyrušilo drobné vrznutí skleněných dveří a dovnitř vešla opět slečna z páru. Koukla na mě a na mou kvapnou snahu uvolnit místo a alespoň částečně se zahalit reagovala vcelku pobaveným úsměvem. „To nemusíte,
stejně jsem už všechno viděla.", mrkla na mě. Přestal jsem tedy zápasit s osuškou, kterou jsem se rychle snažil vydolovat zpod svého těla, ale radši jsem si sedl na boční
lavici nevelké sauny. Slečna se chvilku rozhodovala, kam si sednout, přičemž si nakonec vybrala místo přímo naproti mně,
ale o lavici výše. Na chvíli jsem se opět ponořil do svých myšlenek, když jsem periferně uviděl vcelku zajímavý pohyb.
Naprosto automaticky jsem se podíval oním směrem a teprve potom mi došlo, proč mě ten pohyb tak zaujal. Slečna, jejíž klín byl přibližně ve výši mých očí, ačkoliv 2 metry daleko, totiž
z původního posedu s nohou přes nohu najednou seděla v tureckém sedu a naskytla mi tak úplně přímý pohled na svou nádhernou tajnou komnatu. Nahých slečen jsem viděl spoustu,
ale přeci jen jsem byl trochu v šoku. Vůbec jsem nečekal, že mi cizí slečna zrovna dneska poskytne takový nádherný výhled.
Asi jsem se musel tvářit hrozně, protože milá dáma si nenuceně
odkašlala a s pobaveným výrazem dodala „promiňte, jste v pořádku?" Hrklo ve mně. Vždyť já se jí nepřetržitě
koukám mezi nohy. Urychleně jsem zvedl zrak a snažil se zaostřit na oči. Smála se. Nevím, jestli se smála mně nebo nastalé
situaci, ale musel jsem jí svým šokovaným výrazem a koktáním připadat jako nesmělý panic, který poprvé viděl nahou ženu.
„Pro-promiňte, moc se omlouvám. Nechtěl jsem...hm...na Vás takhle čumět...Zamyslel jsem se a než jsem si uvědomil, co dělám,
už bylo pozdě." Naprosto beze stop nějaké zloby se slečna opět upřímně zasmála a vysvětlila mi, že je to naprosto v pořádku, jelikož je nudistka a je tak zvyklá, že na ni leckdo kouká. A zároveň dodala, že jí imponuje, když chlapy vzruší už jen svou přítomností. Chvilku jsem přemýšlel, co tím myslí, než jsem si s hrůzou uvědomil, že mi stojí jak sám voják v poli. Málem jsem se hanbou propadl. Jak se situace rychle seběhla, vůbec jsem si neuvědomil, že se mi postavil. Měl jsem sto chutí ihned odejít, ale stoupnout si v tomhle stavu by nebyl nejlepší nápad. Zkusil jsem si narvat nohu přes nohu a zachránit alespoň trochu své cti. Mlčel jsem a byl celý rudý, ale rozhodně ne kvůli sauně. Koukal jsem pokud možno kamkoliv jinam, ale i tak jsem zahlédl další pohyby,
tentokráte mnohem výraznější. Slečna se zvedala a vypadalo to,
že se chystá k odchodu. „No konečně." Řekl jsem si v duchu. Sice se mi líbila, ale z ostudy jsem si už uřízl pořádný kabát. Slečna se sice zvedla, ale nezamířila pryč ze dveří, ale přímo ke mně. „Můžu?" Zeptala se. „A-ano",
zakoktal jsem opět a nevěděl, na co se mě to vlastně ptá. Bylo mi divné, že se ptá, zda si může přesednout z jedné
strany sauny na druhou. Neptala. Jakmile jsem vykoktal svůj souhlas,
přistála mi její ruka na mém kamarádovi, kterého jsem se stále snažil věznit mezi sevřenými stehny. „Tak ale trochu povol,
nebo si ho uškrtíš", smála se opět slečna a vypadalo to,
že se celkem dobře baví. Vůbec jsem nepřemýšlel o tom, co dělám a sedl jsem si zase normálně. Slečna mě začala nejdříve jednou a pak oběma rukama hladit po mém kamarádovi a já nevěděl,
čí jsem a co se to vlastně děje. Neusnul jsem? Ne. Neusnul,
jelikož jsem uviděl otevírající se dveře a jejího přítele!!,
který zrovna vcházel dovnitř. Ihned jsem se odsunul stranou a hledal nejlepší únikovou cestu, jelikož na konfrontaci jsem v tuhle chvíli neměl sílu ani náladu. Jestli mě ale dneska něco opravdu překvapilo, byla to jeho reakce. Sedl si na její
původní místo a jenom na nás koukal. To už jsem nechápal vůbec nic. Ano, vím, kdo je to kandaulista, ale nikdy mě nenapadlo, že jednoho z nich i s jeho pěknou přítelkyní potkám v sauně. Čuměl jsem na ně oba střídavě jak péro z gauče a rozhodně nedělal reklamu svému jinak vcelku dobrému vystupování. „Uklidni se, nic ti neuděláme.", řekl mi klidným tónem a s lehkým úsměvem mladík a dál koukal, jak mi jeho přítelkyně masíruje má nejcitlivější místa. Poprvé
mi došlo, jak to dělá skvěle a jak je to příjemné. „Ale proč...Co...", zase jsem nesrozumitelně koktal. Asi už se mnou slečna ztrácela trpělivost, protože v tu chvíli mi stiskla koule a třemi rychlými a dlouhými tahy mě překvapila takovým způsobem, že dávka, kterou jsem ji pokropil, rozhodně
předčila množství potu, který jsem do té doby vypotil. A to nepřeháním. Snad v životě jsem se takhle mohutně neudělal.
To už na mě bylo moc. Sedl jsem si zpátky na zadek ze své mohutné
orgastické křeče a nevěřícně na ně koukal. „Petr a Martina,
ahoj", potřásl mi Petr rukou. „Snad nevadí, že jsme si na tebe tady tak počkali", dodala Martina. „Ne, vůbec ne",
vydoloval jsem se ze sebe a připadal si jak v nějakém pornu s ne moc povedeným scénářem a především strašným hercem v hlavní roli. Nicméně celá situace se vysvětlila. Petr a
Martina si prostě užívají života a hledají kamaráda na společnou zábavu ve třech. Po krátké konverzaci, kdy jsem si konečně rozvázal jazyk, jsme zjistili, že si i máme co říct.
Od té doby jsme se sešli zatím jen dvakrát, ale už to bylo mnohem zajímavější a věřte mi, ruce nejsou její nejsilnější
stránka, viď Marťo....