Dovolená s Lukášema: Panictví

Užívali jsme si už hezkých pár dnů dovolenou v luxusním hotelu v Itálii. Já, moji dva spolubydlící Lukášové a pan Adolf, kvůli kterému jsme tento hotel navštívili a měli skoro grátis tento VIP pokoj. Pan Adolf, ač herero si zvykl na naše časté vyšukávání, kterému nevěnoval větší pozornost. Raději si cosi datlil v COBOLU na svém stařičkém Pentiu II laptopu, který musel mít neustále připojený do zásuvky.

Probudil jsem se ve tři ráno. Ale tentokrát to nebyl Adolfův laptop, ale jeho zařezávání, když šel konečně spát.

Z předsíně jsem uslyšel podivný šramot, až jsem si myslel, že se k nám někdo vloupává.
"Proboha, co tu vyvádíš?" Okřikl jsem polohlasem mladšího Lukáše, který seděl na botníku. Všiml jsem si tenisky na jeho postaveném péru. Byla moje!
"Co to tu blbneš s mojí botou?" Zeptal jsem se mnujíc si oči.
"Víš přece, že jsem i na boty!" Odpověděl mladší Lukáš.

"No, to ne!" Řekl jsem.
"Hele, mrdej si tu botu, ale svoji!" Okřikl jsem ho. V tom mi k nohám přistál proud bílé tekutiny. "Uff, to bylo něco. Ty Conversky jsi koupil kde?" Snažil se převést řeč jinam.
"U Vietnamců. Nejsou to žádné Conversky!" Řekl jsem a ulepenou botu mu vytrhl.
"Já si ale představoval, že jsou..." Vstal a šel do kuchyně.

Tam se začal cpát šlehačkou ve spreji. Syčení šlehačky prolínalo místnost.
"Necpi se tím, jsou tři ráno!" Okřikl jsem Lukáše, ale ten pokračoval.
Otevřeli jsme si nějaký alkohol, protože se nám nechtělo spát.

"Hele, viděl si Dina?" Řekl Lukáš s plnou pusou šlehačky, po chvíli střídavého popíjení z flašky.
Myslel tím pana Adolfa, kterému se v noci stavělo péro v trenkách. Jako třeba teď. A jelikož je měl starý socialisticky spartakiádně modré, tak mu z mezery koukal žalud.
"Tak na to ani nepomysli! On je přece hetero!" Okřikoval jsem Lukáše, zatímco Dinovi nanášel vrstvu šlehačky na žalud.
"Ups!" Řekl jenom Lukáš, no co teď? Zamyslel se a než jsem ho stihl zarazit, tak šlehačku slízl.
"Tyjo, to je rajc!" Řekl Lukáš. "Víš, že Dino je panic?" Dodal. Zatímco panu Adolfovi se penis o něco víc postavil.
"Nemá ho moc velkýho, co?" Řekl Lukáš, a já ho už ani nezarážel v tom, co dělal. Čas od času nanesl šlehačku a slíznul ji.

"Huh, oh! Co to děláte?" Vydal ze sebe pan Adolf zvuk. Zatímco Lukáš se zarazil a přestal se slovy "Ehm, pardon!".

"No ne, pokračuj!" Řekl pan Adolf. "Ohhh, já si říkal, co na tom pořád vidíte!" Dodal. "Ohhh, no páni to je něco!" Řekl a poručil si, aby Lukáš šel hlouběji. Ten ale spustil jeho jazykové tornádo.
"Uhhh, joho!" Vzdychal Dino, zatímco mu začalo cukat v péru.

"Óoo, né, teď jsem buzík taky!" Zasténal skoro plačtivě Dino. Lukáš mezitím ke mně přišel a začal se se mnou líbat! Přičemž to bez varování měl stále v puse a chuť byla hrozná. Poté, co mně Lukáš políbil, začal uklidňovat Dina, že buzík přece není jen proto, že se mu tohle náhodou zalíbilo. A že je maximálně bi. Načež si zase začal pohrávat s jeho pérem, zatímco Adolf zase začal něco datlovat do laptopu...