SNÍDANĚ V TRÁVĚ

Mar 21, 2016 · 4,472 views floppy235

Je sobotní ráno, příroda se už dávno probudila, ale nás musel vzbudit až opakovaný budík na telefonu, který svůj uhrančivý a úpěnlivý tón, jež nás probral z komatu, málem ani nepřežil. Noc byla velice náročná, řekl bych až pracovní. Makalo se na fyzičce se zaměřením na výdrž. Prospěl jsem, souděje alespoň dle výrazu slečny Áji, která mě div nepřizabila, když jsem spal, mezitím co budík jsem absolutně nevnímal.

Plán "A" bylo užít si ráno, válet se v posteli a poklidně rozjímat po náročné noci. Jenže doby, kdy po ránu bylo ještě chladno, jsou ta tam a nás spíš než budík z postele donutilo vylézt až horko přes okno dopadajících slunečních paprsků. Vuhledem k našemu stavu bylo až přespříliš světla a tepla.

Museli jsme zaimprovizovat a na řadu tak přišel plán s pracovním označením "B". Rozhodli jsme se jít ven a posnídat formou pikniku stylově někde venku.

No, vzhledem k tomu kolik již bylo hodin, šlo spíš než o snidani o oběd. K našemu účelu jsme se rozhodli zvolit poměrně netradiční místo pro tento zpusob poledni konzumace. Cíl našho společného plánu "B" se vyskytoval asi osm kiloetrů jižně od Turnova pod azimutem 283 stupňů u rybníka zvaného Písečák.

Ve skutečnosti jsou to dva rybníky, velký a malý. Na velky Písečák chodí predevším notoričtí rybáři chlemtající teplou láhvovou Svijanskou desítku rádoby vychlazenou v rybníce, jehož teplota atakuje hranici 30 stupňů celsiových. Druhy rybník, předzdívaný malý Písečák je teď během sezóny centrem před horkem utíkajících socek, co nemají na koupaliště, takže ideální místo pro nás. Tento rybník má jednu zvláštnost, v jeho zadní části se už léta vyskytuje naturistická pláž, česky řečeno, pláž pro socky, co nemají nejen na koupaliště, ale ani na plavky. Pro nás ještě ideálnější varianta, než ta první, tady budeme jako doma. Rozhlížíme se kolem, všude samej naháč, obecenstvo složené ze samců s na sluníčku se pohupujícími varlaty se na nás upřeně a hladově dívá. Při pohledu na partnerku si vduchu zcela evidentně říkají: "Hmmmm, nový matroš, tu jsem tu ještě neviděl" a jejich pohupující se chlouby dostávají pevnejší konzistenci.

Do baťůžku jsem neopomněl vzít nejaké dobroty na zub: hroznové víno z akce v Tescu, cherry rajčátka, salátovou okurku a obloženou houstičku. Obcházíme kolem rybníka hledajíc ideální flek, když tu vidíme jeden jako stvořený právě pro nás. Je oddělen od těch ostatních keřem, jehož krycí vlastnosti jsou čistě spekulativní a teoretické, ale už pro ten pocit ho hned na první pohled berem.Rozkladáme deku, odhazujeme svršky a až v tuto chvili pořádně cítíme sílu slunečních paprsku, které se teď opírají o každý milimetr našich těl. Cítíme lehký vánek ,který jemně a velice příjemně olizuje i ty nejintimnější a v běžném životě skrytá zakoutí našich těl.

Leháme si na deku, rozdělávám baťůžek a vyndávám z něj první chod v podobě střapce hroznového vína. S hladovým výrazem ve tváři si trháš jeden jeho plod a už už si jej chceš mlsně a nedočkavě strčit do úst a bezcitně zkousnout, když tu tě musím zarazit...

"Ale, ale Ájo, ty snad neznáš základy slušného stolování!" vyhrknu na tebe a hrozen ti vytrhávám z na poslední chvíli už těsně před ústy.

Udiveně se na mě díváš nechapajícím pohledem. Střídáš pohled stídavě na mě a na hrozen jež nyní svýrám v ruce. Usměju se na tebe a hrozen i s mojí rukou hbytě mizí kdesi... Kde že to mízí? Hrkne v tobě a pořádně se podíváš směrem za mou rukou, ale v ten moment už cítíš chlad onoho plodu na své rozpalené lasturce, která je již vlivem slunečních paprsků rozpálená natolik, že by se na ni dala udělat míchaná vajíčka i se středne propečenou slaninou.

Hroznem ti pomalinku a citlivě jezdim po rozparku, ze kterého se již řinou první kapičky tvé milostné šťávičky, které hrozen po celém jeho obvodu obaluji. Krasně se ted bliští. 4ím dál víc ti mezi pisky klouže a úměrně s tím se ti tvá témeř bezedná studánka touhy rozevírá.

Najednou cítíš lehký tlak, podíváš se do svého údolí a vidíš, jak se v tobě hrozne pomalu, ale více než jistě ztrácí, až do tebe nakonec vlouzne celý. Jako kdyz se potápí loď, nad kterou se v okamžiku potopení bleskurychle uzavře vodní hladina, tak stejným způsobem loď nahrazující hrozen, byl pohlcen nitrem tvé už opravdu hladové kundičky.

V tvých očích vzrušení vytřídal strach a zděšení nad tím, co jsem právě provedl s naší snídaní. "Nic se neboj zlatičko, šel dovnitř, pujde ven, to je zákon fyziky!" usměju se a pusou ti pomalu směřuji do klína. "Teď trošku zatlač, jako když chceš čůrat" říkam a zároveň své rty jemně pokládám na kundičku. Cítíš jak se mé rty o ni lehounce opírají, cítíš ten zvláštní tlak hroznu uvnitř sebe a lehce zatlačíš.

Hrozen se pomalinku souká ven, je celý ulepeny tvou šťávou a pomalinku mi skouzává ke rtům. Jemně přisaju, abych ti to ulehčil a už ho a labužnickým výrazem na tváři převaluji po jazyku. vychutnávám tu 100% přírodní chuť be "Éček" a konzervantů a když už není po šťávě ani pamatky, pomalu ho rozkusuju a polykam.

Stejný postup provádíme už asi po dvacáté, jen s tím rozdílem, ze víno si tam ochotně a lačně sázíš sama a střílíš mi ho do pusy s kadencí těsně se přibližující kadenci samopalu vzor 24. Ale nejsem hamoun a občas ti hrozen z mé pusinky pošlu do té tvé, přeci jen je to společná snídaně, nemohu tě nechat o hladu. Hrozen sem a hrozen tam a střapec je už zcela holý. "Došla mu munice" říkáš si sama pro sebe, ale to je omyl má zlatá. Vytahuji chod číslo dva, cherry rajčátka, ta už jsou o něco větší.

Plním ti zásobník a ty si z mé pusinky děláš pohyblivý terč. V puse mi pristává jedno rajčátko za druhy a já je ani nestíhám pozřít.

"Tak přesně takhle bych se klidně nechal zastřelit", pomyslím se s líbezným úsměvem na tváři.

No ale to nejhorší nás teprve čeká moje milá! a z batohu vytahuji slupek zbavenou salátovou okurku. Salátové okurky já tuze moc rád. V horku vždy příjemně osvěží a dnes je opravdu hodně velké horko. To už jsi ale při pohledu na její muskulaturu v očích poměrně vyděšená, ale máš smůlu, než stihneš cokoli říct, cokoli udělat nebo mě snad zastavit, okurka už se ti pomalu ztrácí v tvém nitru. Nevejde se celá, vybral jsem pořádně macatou, vsadil bych se že snad i geneticky modifikovanou, aby jsi si přišla na sve a užila si každý její kousek. Nevejde se cela, ale není se čemu divit, je opravdu velká a asi o pět centimetrů přečuhuje ven. Je to krásný pohled, nejednomu gastronomovi by při pohledu na mé servírování srdce zaplesalo. Je to vážně krásný pohled, mám ze svého díla radost a na tobě bylo vidět, že instalaci okurky jsi si velice užívala. Vyčnívající kus okurky ukousavám a rychle ho hltám, aby si mohl vychutnat zbytek.

Teď přišla na řadu ta nejlepší část, tvá kundička, ta tvá fontána lásky doslova tryská tu tvou pro mě milovanou sladkou šťávu a ve spojeni s tou okurkou to bude opravdocé pošušňáníčko. Naznačím ti aby jsi přitlačila, beru do ruky namazanou housku s máslem a oblozenou deitní kuřecí šunkou. Lehce ti přitlačím na podbřišek a okurka o kousek povyleze. Opět si kousnu, ovšem tentokrát už té správně ochucené části. labužnicky se do ní zakousnu a přikusuju oblouzenou housku. Je to výborné, zdravé a obrovsky chutné! Nikdy jsem nepapal nic lepšího!

Až zase bude Láďa Hruška dělůat kuchařku, s tímhle receptem vyhrajeme a dostaneme jednu zdarma! Ideální dárek pro mamku pod stromek, bude z ni mít obrovskou radost!

Mám plné bříško, spokojeně si broukám, dávám ti pusu a vyndaváš si svoji část snídaně. S ulevujícím nadechem se podívám na hladinu rybníka a jsem doslova v šoku. Asi tucet naháčů různorodě rozmístěných po rybníce na nás čumí s otevřenou pusou.... Nevim co jim asi je, ale třeba si konečne uvědomili, že pořádná a zdravá snídaně je prostě ZÁKLAD!