Je květen, pomyslný lásky čas. Slunce zářivě svítí, vše kolem kvete a hraje hřejivými barvami. Jsme nabití energií a vyrážíme na brusle. V tom našem českorajském maloměstě je krásná cyklostezka podél řeky Jizery. Bývá tam během sezóny celkem narváno, ale je už podvečer a většin pochůzkářů již kotví na teráskách místních hospod.
Přícházíme k lavičce u malé vodní elektrárny, na samotném začátku asfaltové cylostezky. Sedáš si na lavičku a nazouváš brusle, letmím pohledem sleduji, jak se ti přitom ohrnují tvé lehounké letní šatičky. Jsou na tobě velice krásné. Mají decentní oranžovo-žlutý vzor a jsou tak lehoučké, ze i ten malý větřík, který se kolem nich právě teď vine, si s nimi hraje, jako by to bylo chmíří.
Vzala jsi si je, protože jsi mi dnes chtěla určitě udělat radost a tu bezesporu mám, neboť právě sleduji, jak se ti šatičky vykasali výš, než je purytánsky slušné a poodhalili mi tak výhled na tvůj vždy hladce oholený klín.
Pohled to byl úžasný a já se na chvilku zasnil. Myslím že jsem nebyl sám, kdo ho zahlédl a na chvilku ztratil pojem o čase. Soudím tak alespoň podle projíždějícího cyklisty, který se právě málem vymlel a skončil v Jizeře, kde by mu ani ochranný prvek v podobě cyklistické přilby nebyl nic platný. Jsme oba připraveni a můžeme vyrazit na cestu. Podávám ti ruku a pomáhám vstát z lavičky. Ztráta rovnováhy na kolečkách s tebou lehce škubne, ale vyrovnávám a jsi v bezpečí. Dávám ti pusu a pomalinku se odpichujeme v poklidném, kochacím se tempu. Držíme se za ruce, kopírujeme Jizeru a zlehnounka se přibližujeme k Dolánkám.
Dolánky jsou něco jako rekreační středisko místních domorodcu. Krom jezu přes řeku, spousty raftů, a rodin s pejsky, jsou zde i obcerstvovací stanice v podobe náleven čepovaného piva. Nic z toho ovšem není naším cílem. Tedy původně bylo, ale to jen do doby, než jsi si oblékla ty tvé, pro mě sváteční, šaty.
Z ničeho nic zastavuješ, těsně tě míjím a otáčím se za tebou. Voláš na mě, abych zastavil a vrátil se. Skoro mám strach že se ti něco stalo. Na půl vystrašeně přijíždím k tobě, když tu si všimnu, že si jednou rukou saháš do třísel?
"Že by se ti ozývalo staré zranění z omsašedesáteho od zásahu granátu, když jsi se vracela z Vietnamu?"
Ba ne, tím to nebylo. Zastavuji těsně před tebou a než stihnu na cokoli zareagovat, mám v puse dva tvé prsty a na jazyku cítím tu tvou medovou chuť. Už mi to došlo ty mrško, zahrála jsi si na Jezinky, strčila si do vrátek dva prstíčky a já si to teď budu muset slíznout za tebe. Schválně jsi mi dala ochutnat ze své křišťálové studánky, kde vykácený je teď les, abych věděl, jakou má právě konzistenci. Chuť je více než skvělá, včerejší dúkladná údržba, kterou jsem celý večer prováděl, se projevila na znamenité chuti.
Než jsem se z té tvé degustace stačil vzpamatovat natolik, abych si od tebe ještě vlastnoručně nabral, už jsi pár metrů předemnou a udáváš tempo. Šaty se ti natřásají vlivem houpavých pohybů a poryvů větru tak, že ti stídavě zakrývají a odhalují tu tvou pevnou a malou prdelku.
Tohle je pro mě jako červený praporek pro býka v koridě a začínám zrychlovat abych tě mohl co nejdří dojet a nabrat. Koordinace v tom spěchu a vzrušení je tak špatná a jsem tim červeným praporem tako hypnotizovaný, že málem sjíždím ze stezky a dávám si přes držku. Schválně mi ujízdíš a mé zvířecí instinkty ještě víc umocňuješ ledabylým nadzvedáváním šatů až nad zadeček. Sleduji jak se krásně hýbe a přehupuje ze strany na stranu, je to opravdu přenádherný pohled a ten býk v mém nitru je čím dál zuřivější.
Dojíždím tě a jedu vedle tebe. Pravou ruku ti dávám opatrně pod šaty a jemně v ruce teď svírám tvou prdelku. Nenecháváš to bez odezvi a na svém rozkroku, který bych teď nejvýstižěji popsal jako natlakovaný papiňák, cítím tvou ruku. Musíš právě teď velice dobře cítit, jak mi to tam celé pulzuje.
Tohle už vážne nejde vydržet a za jízdy si tě předsouvám před sebe, mírně, tak abych mohl vyndat svou napumpovanou chloubu, si stahuji kraťasy a druhou rukou, kterou jsem si lehce naslinil, ti prohrabuji žlábek v tříslech. Ne že by to potřeboval, protože tvá touha z něj už doslova kape na asfalt. Pysky se ti teď rozevřeli tak akorát, abych mohl nabíječe zasunout do zásuvky. Lehce přikrčuji kolena a zapojuji se do sítě. Necháváme se unášet setrvačností a přitom se do tebe pomalinku zasouvám a vysouvám. Jsem na pokraji blaha a toužím se tě už na dobro zmocnit.
Myslím že z protějšího břehu nás zahlédl pejskař, těžko by pohvizdoval na svého psa, kterého má na vodítku. Ale je nám to úplně jedno, jsme teď v úplně jiném světě. Nedá se to již vydržet, sjíždíme z cesty a pohotově, ještě téměř za jízdy schazuji batoh a vyndávám deku, kterou okamžitě po zastavení házím na louku. Bezohledně tě čapnu a pohodím na deku prdelkou vzhůru a pohotově tě zalehávám. Jsme maximálně nadržený, vstupuji do tebe a ve zvyšující se frekvenci čím dál tvrději přirážím.
Cítím, jak mi na zadek svítí slunce, miluji to živočišné milování v přírodě. Cítím to povědomé škubání ve svých slabinách, jak se ve mě všechno svírá v orgastické křeči. Koule se mi stahují a je hotovo. Celá moje dávka vnitřní lásky a touhy ti přistává na prdelce a ztéká ti přes boky a po stehnech. Je toho hrozně moc, byl jsem úplně plný. S pocitem obrovské úlevy se na tebe svaluji, ale ty se zvedáš, stavíš se na nohy, po kterých ti teď všechno to sperma pomalinku teče až ke kotníčkům. zvedáš mě ze země, deku mi házíš do batohu a šup šup už zase pokračujeme na bruslích, teď už v opravdu kochacím a uvloněném tempu do Dolánek na terásku pro jedno chlazené, točené Svijanské pivo...
Similar stories
-
There are nights when the noise of the world simply fades away, and everything narrows down to a few inches of distance. Saturday morning had been nothing but a prelude: a chance encounter, a glance…
19 hours ago 0 8 0 -
[May 25, 2026 - Vienna] I just met up with a guy who just tied me up, tickled me, and edged me. He smelled good. He subdued me. He wasn't great at teasing, but he tried. Honestly, he was there for…
6 days ago 0 11 0 -
The afternoon sun streamed through the large windows of the cottage, casting long shadows across the old wooden floors. The old house, rather mansion than cottage, had seen better days but was ideal…
7 days ago 0 21 2 -
I’m not sure if there’s such a thing as a "typical" story, but this is the one that redefined my life. In my early twenties, life was steady. I had a girlfriend I loved, and we were happy—or so I…
22 days ago 2 224 4 -
You read that right, I fell in love with my boss. What began with intense glances and flirtatious banter in the conference room soon developed into a full-blown affair—the company's managing director…
1 month ago 2 343 21