Nakupování nalehko

S manželkou jsme spolu už 25 let a dobře už ví, co mi udělá radost. Děti byly klasika u babičky na víkend, tak jsme vyrazili do nákupáku ve vedlejším městě na nákup. "Potřebuji nové boty" je přesně to, co normálně fakt nepotřebuji slyšet. Vlezli jsme do prvního obchodu, 5 minut vybírá boty, snažím se tvářit mile - "mám si zkusit tyhle, nebo raději tamty?" ... klidně všechny, říkám si v duchu... "tak já si zkusím oboje" odpoví si sama. Sedne si, sundá si jednu botu. "Ty se zase tváříš kysele..." utrousí, podívá se doleva, doprava, a mrštně si stáhne kalhotky a podá mi je. Ani nevím, kdy se stihla oholit, pomyslím si, ale evidentně věděla dopředu, že na nákupy budu potřebovat trochu motivace. Zkoušenou lodičku ani čas už jsem ani nevnímal, a oči jsem měl zabořené v jejím rozkroku, který mi v džínové minisukni ochotně ukazovala. Vyzkoušela si ještě dvoje boty, já měl bouli na poklopci a úsměv na tváři. Pořídila si dvoje nové boty, zkoušela je snad hodinu, ale já byl spokojený.

Poslušně jsem nesl velkou tašku s botama, její tanga jsem měl v kapse a pyšně jsem si ji vedl za ruku. Mířila neomylně do oděvů, snad největších v kraji. Zavedla mě do sekce s halenkami ,tričky a tílky, vybrala 3-4 kousky, samé průsvitné. Byla neděle ráno, a u kabinek nikdo nebyl, vlezla si do kabinky až vzadu. V kabince si sundala vršek i s podprdou, a oblékla si do prvního poloprůsvitného topu. Čekal jsem v uličce a pozoroval ji závěsem, který za sebou pořádně nezatáhla. Sedla si na stoličku v kabince, prsa se jí rýsovala pod lehkou látkou, nohy roztažené, a začala vybalovat nové boty, že si je jako vyzkouší. No, nevydržel jsem to a vstoupil jsem do kabinky, zatáhnul závěs a chvíli jsem jen tak stál před ní a koukal, jak bohuje s pásečkem na nových botách. Koukla mi do očí, pak na poklopec, nechala boty botama a rozepnula mi pásek a poklopec, a vyndala moje napumpovaný péro. Seděla tam na stoličce, a já v zrcadle pozoroval, jak mi ho labužnicky kouří.

Snažil jsem se být co nejvíc potichu, ale i tak poznala, že už to nebude na dlouho, tak vstala, otočila se zády ke mně a bezeslova si vyhrnula sukni a vrazila si ho do úplně mokré dírky až po koule. Měla ji horkou a vlhkou, až ji stékala šťáva po stehnech. Stačilo pár minut a byli jsme oba hotoví, ještě chvíli jsme se na sebe chvíli dívali v zrcadle, otřela se do ubrousku, převlékla se zpět, tentokrát už bez podprdy a vyrazili jsne ven z kabinek. Před nimi už stála mladá brigádníce a potutelně se usmívala. "Všechno v pořádku?" zeptala se. "Naprosto!" odpověděla manželka.

Zaplatili jsme, a vyrazili na oběd. Cestou mi jen zašeptala "vytékáš ze mně po stehnech, není to vidět?" Je, ale to nevadi, pomyslel jsem si a vyrazili jsne do restaurace...