🎯 ŠIPKY - trefa do černého

Dec 1, 2024 · 1,922 views Ela_Ela

Olin by typický amatér a pár kilometrů ode mě. Na co sáhnul, to mu šlo. Co nechtěl říkat, neříkal. Nijak zvlášť jsem si ho nevšímala, blonďáci mě nikdy nebrali. Pak jsme si vyměnili pár receptů na bedly, přidali tipy na výlet a najednou měl svátek. Byla jsem doma na neschopence, skoro nic mi nebylo a nudila jsem se. Udělala jsem mechový dort a doprostřed postavila figurku tenisty z Kinder vajíčka.
"Všechno nejlepší k dnešnímu svátku, nejlepšímu amatérskému tenistovi ve Středočeském kraji, protože s hokejem ti už ujel vlak. Prostě už jsi starej, je to tak."
Odpověď přišla za chvilku, ještě nezačal pracovat.
"Ahoj kočko. Vyhrála jsi. Takový originální a hnusný přání v jednom jsem ještě nedostal."
"A můžu to nějak napravit ? Popřát ti osobně ?"
Věděla jsem, že jako vedoucí nemusí nikomu nic říkat, odpípne si odchod, vlepím mu pusu a dort na vrátnici, pípne si příchod a šéfuje dál a já jedu domu. Jen nahodit udičku a čekat jestli se chytne.
"Ale jo. Když mě vykouříš, odpustím ti."
"Dobře, platí." Za půl hodiny u tebe v práci na parkovišti.
???
"To je tak milý, ty jsi milá, děkuju, to jsem nečekal, já myslel, že ..."
"... že tě vykouřím." přerušila jsem ho a smála se.
"Jo, milý Olinku, to bys tu kuřbu musel vyhrát."
Nechápavě se na mě podíval. Pokračovala jsem:
"Ve sportu tě neporazím, ale co šipky ? Vyhraješ a výhra je tvoje. Vykouřím tě."
"A když vyhraješ ty ?" zvědavě se zeptal.
"To ještě nevím, ale časem na něco přijdu. Souhlasíš, ať to bude cokoli ? pronesla jsem sebevědomě a podali jsme si na to ruce.

Doma jsem ze sklepa vytáhla terč a utřela z něj prach. Šipky byly polámané a tak jsem objednala nové. Do půlnoci objednáš, ráno v Alza boxu máš, zaskřehotal na mě zelený mužíček.
Denodenně jsem poctivě trénovala. V botách na vysokém podpatku, abych viděla a mířila střed. Přímo do černého. Rychle naházet nejvyšší počet bodů a pak to docmrndávat.

Blížila se neděle den Dé.
"Houstone, máme problém." napsal.
"Co se děje ? Zraněná ruka ? Nestojí ?" zeptala jsem se plna účasti.
"Ty jsi ale potvora. Ne, jsem v pořádku, ale chtěl jsem dražší brzdový destičky a nestihlo se to v pátek. Auto je rozdělaný přes víkend v zavřeném servisu." vysvětlil.
"Snad se nebojíš sednout si ke mně do auta ? Vyzvednu tě, to není problém. Stejně je ta hospoda u vás." divila jsem se a pak mi to došlo. Nechce abych věděla kde bydlí.
"Jestli nechceš abych věděla, kde bydlíš, přijedu k tobě se zavázanýma očima." snažila jsem se o vtip.
"Ty jsi vážně střelená." smál se. "O to vůbec nejde, chtěla jsem tě vyzvednout já, jak se sluší a patří."
"Olinku, ale to není rande. Nezapomínej na to. To je zápas s dohrou." uvedla jsem věci na patřičnou míru.
Oplatil mi to: "Dobře, uhodla jsi to. Nechtěl jsem ti dát adresu, protože až si se mnou zašukáš, nebudeš už chtít nic a nikoho jinýho a já nestojím o to, aby si mi kňučela za plotem jak háravá fena."
TICHO.
Pak se začal smát.
No, počkej, to ti nedaruju.

V neděli večer jsem si dala záležet, aby nebylo poznat jak se těším. Vzala jsem si obyč oblečení a vlasy svázala do culíku. Pak jsem si uvědomila, že je první adventní neděle a zase to svlékla. Sukně a dírkaté punčocháče a na krk vánočního párty motýlka, bude to pravé. Zkontrolovala jsem šipky v pouzdru a vyrazila k němu domů. Zazvoním na zvonek u branky, ale to už se otevírají dveře a tak volám, úplně křičím, aby to k nim dolehlo:
"Zdravím. Tady eskort servis pro starší a pokročilé ! Pan Olin ?"
Ale ve dveřích nestojí Olin, ale starší dáma, která opatrně sešla dva schůdky a jde směrem k brance, tudíž ke mně. Olin stojí ve dveřích a směje se.
Paní se otočí a zamává mu. "Ahoj mami." rozloučí se taky zamáváním.
A do prdele.
"Dobrý den, já jsem ... my jsme ..." nevím co říct.
Paní mi poplácá po hřbetu ruky a mile povídá: "Já vím, děvenko. Dobře se bavte, děti."
Tak dobrý. Jsem děvenka, ne děvka. "Na shledanou !" ještě stihnu říct a paní míří do domu naproti.
To už má Olin na sobě bundu a zamyká dveře.
"Dobrý večer, paní řidičko. Prosím odvézt do zábavného restauračního zařízení U Rendy, kde si to rozdám a to do slova s jednou malou, držkatou, vlasatou ..." nedopoví a dá mi pusu.
"Mám dneska culík." je jediný, na co se vzmůžu.

V hospodě je poloprázdno, přesně jak Olin předpokládal. Několik štamgastů, co si dá pár piv, aby se nepletli doma u pečení vánočního cukroví a nebyli nařčeni, že nic nedělají a jen překážejí. Mladí se chodí bavit jinam. Manželský pár dohrává kulečník, protože jim nesou večeři a šipky a půlka hospody je naše. Pijeme Radegast, já taky, protože jsem domluvená, že pojedu taxíkem. Je to kousek, ale pěšky 12 km domů serpentýnama v lese, to ani náhodou.
Jsem přezutá do letních sandálků s vysokým podpatkem, měřím teď tak 175 cm a hážu přesně středy. Olin má asi 190 cm, míří níž, aby se nehrbil a neháže vůbec špatně.
Hrajeme 501 a každý musí vyhrát 3x. Ve 23 hod jsme tam sami a podnapilý Renda dává Olinovi klíče, aby potom zamkl. Potom. Poslední hra. Je to nerozhodně. Mám v sobě 4 malý dvanáctky, Olin vypil asi šest piv. Nemůžu se zbavit dojmu, že chce, abych vyhrála. Buď je gentleman a chce mít kuřbu až já budu chtít anebo je zvědavý, co jsem si vymyslela. No co asi. Potřebuju protáhnout.

"Dáme pauzu. Bolí mě záda." oznámím a sundavám si boty. Počkám až si sedne.
"Můžu k tobě ?" nečekám na odpovéď a sedám si na něj nohama k sobě. Obličej pokládám do měkkého, voňavého svetru.
Jsem nadržená jak dlouho ne. Hlavou lítá jedna myšlenka za druhou. Vyhraju a řeknu si o sex ? To je blbý. Ne, je to přímo patetický. A mně nepodobný. Stydím se už jen tady se po něm válet. Proč nemůže udělat první krok ?
Z myšlenek mě vytrhne jemný dotek zezadu na krku. Jeho prsty rozepnou mého motýlka. Vezme šipku, omotá ho kolem ní, trochu se zakloní, aby viděl a pošle ho tam. Přesně mířenou střelou. Borec na konec. Trefil nulu.
"Prohrál jsem." řekne věcně a koutky mu cukají.
Nejsem schopna nic říct a jen se na něj dívám.

Olin se zvedne a i se mnou, s rukama pod zadkem mě posadí na kulečník.
"Co si vymyslela za výhru ?" ptá se.
"Žádnou." lžu.
Udělej mi to, říkají oči.
"Ty s takovou fantazií ? Tomu nevěřím." hraje tu hru taky.
Pokrčím rameny. "Všechny povídky jsou vymyšlený." a lehám si na kulečníkový stůl.
Sáhnu po dvou koulích a začnu si s nimi kroužit na prsou.
"Je na čase, jednu z nich proměnit ve skutečnost", prohlásí a začne mi rozepínat sukni. Stáhne je. Potom punčocháče. Potom kalhotky. S těmi zatočí na prstu ve vzduchu až odletí.
Začne vyhrnovat triko, ruce s koulemi dám podél těla. Skloní se nade mnou a nosem začne jezdit po krajce na lemu košíčků od podprsenky. Zajiždí i dovnitř. Jeho vlasy mě šimrají a jak to dělá pomalu, je to víc vzrušující. Zubama sundal jeden košíček a věnuje se bradavce. To samé udělal i s druhým prsem. Najednou přestal a rychle mi rozepnul podprsenku, přetáhl jí s trikem přes hlavu a věnoval se plně uvolněnému hrudníku oběma rukama. Bylo to k nevydržení. V klínu mi hoří a jen doufám, že to neteče na plátno. Konečně to nemůže vydržet ani Olin. Posune mě k sobě blíž a aniž by si na ni sáhnul, aniž by ho tam navedl, ...ne proč taky, mistr ví co kde je a kam to chce, ...najednou ho mám v sobě až vyjeknu jak je to intenzivní a naplňující a ...a ano, přesně tohle jsem potřebovala. Protáhnout komín a rozhodně ne od dědka s panděrem s vousy a červenou čepicí ani od kominíka, který možná přináší štěstí, ale tohle je ... už je to tady. Intenzívní mrdání, že pouštím koule z ruky a poposkakujeme i se stolem. Jsem na vrcholu blaha. Jsem na vrcholu.

Většinou se vypnu a pár minut nereaguju, ale teď je to jiné. Moje kamarádka tam dole je sice uspokojená, ale stále nenasytná. Svírá Olinova čůráka v křečích a při tom posledním jí vyklouzne. Olin ho vezme do ruky a chce opět zasunout, ale dotkne se druhé dírky a oba se na sebe podíváme.
Zeptá se kývnutím hlavy.
"Už tam měl být !" zasměju se.
Olin ho trochu omatlá v mokré šťavičce a pomalu ho tam strčí. Jde tam jako po másle. Análek na zádech je stejně nejlepší. Nejen, že nemusím nic dělat, ale i ta stabilita je super a víc si to užívám. Olin a jeho kámoš evidentně taky. Zase se posunujeme i se stolem. Vypadá to na finále. Zrychluje se mu dech i přírazy, až narazíme do zdi. Stůl se zachvěje. Ze zdi mi spadne na hlavu vánoční ozdoba v podobě jakého si jehličnatého věnečku. Olin mně plný zadek a cítím jak končí.
"Vánoce ti sluši, El" směje se.
...
..
.
Přeji Vám klidný advent, kouzelné vánoce, 🎄úspěšné zakončení tohoto roku a v tom příštím 2025, si dělejte co chcete a dobře se u toho bavte.
🍀

Similar stories