Bouřka (soutěžní povídka)

„Na tenhle víkend tvoje mušlička nikdy nezapomene.“ Znovu si vzpomněla na vzkaz, který ji dnes ráno přišel do práce spolu s kyticí bílých lilií. Usmála se. Přestane ji její vlastní manžel po tolika letech někdy překvapovat?
Otočila klíčem v klíčové dírce a s jemným zavrzáním otevřela dveře srubu. Jezdili sem s manželem už několik let a vždy se sem těšila. Dřevěný srub stál osamotě uprostřed louky obklopené lesem. Jedinými zvuky, které na tuto samotu doléhaly bylo zurčení nedalekého jezu a štěbetání ptáků.
Vstoupila do obývací místnosti a odhodila tašku do měkoučkého křesla postaveného vedle krbu.
Otevřela okna, aby dovnitř vpustila čerstvý vzduch a zhluboka se nadechla, až její drobná prsa napínala tričko. Ucítila příjemnou vůni a otočila se po jejím směru. Na kuchyňské lince ležela bílá lilie a u ní vzkaz. Šimrání v jejím klíně prozradilo, jak moc se těší, co v něm je. „Už jsi vlhká? Já vím, že ano, jen chci, aby sis to uvědomila taky. Prosím sežeň jahody, večeři a šampaňské přivezu.“
Při představě, jak se v tomhle vedru plahočí do vedlejší vesnice shánět jahody zakoulela očima.
Takhle si nepředstavovala začátek nezapomenutelného víkendu.

Otevřela tašku, vyndala z ní lehké bílé šaty s drobnými kytičkami a zamířila pod sprchu.
Sledovala kapičky studené vody, které dopadaly na její chladem vztyčené bradavky a pomalu klouzaly přes její ploché bříško a mizely v zákoutí jejího klína.
Namydlenými prsty si přejížděla po těle a důkladně omývala každou jeho část. Vzala do ruky sprchu a smývala dolů voňavé bublinky. Zdržela se u prsou a nechala štiplavý proud vody dopadat na bradavky. Zavřela oči, posunula ruku ještě níž a namířila proud vody na svůj již vzrušený a naběhlý klitoris. Představovala si, co jí asi večer čeká a vlny vzrušení neustále zvyšovaly svou intenzitu. Druhou rukou sevřela svoje ňadro a prstem přejela po ztuhlé bradavce, která volala po tom, aby jí někdo vzal do úst a tvrdě sál. Kousla se do rtu, vzrušení už jí celou pohlcovalo. S představu, že místo vody dráždí její kundičku šikovný jazyk vykřikla v orgasmu.

Po půlhodinové cestě v letním dusnu a horku byl v krámku příjemný chlad. Popadla vaničku jahod a jako odměnu si koupila před krámem točenou vanilkovou zmrzlinu od mladého brigádníka, který nemohl spustit oči z výstřihu jejích šatů. Odměnila mladíka úsměvem, vzala si zmrzlinu a vydala se zpátky. Po pár krocích ji na sebe málem vyklopila, když se těsně za ní ozvalo:
„Dobrý den, slečno. Je dobrá?“
Trhla s sebou, prudce se otočila, až jí vysoko vyčesaný culík havraních vlasů plácl přes tvář a pohlédla do známé, rozesmáté tváře. Bílé zuby kontrastovaly s opáleným obličejem, do kterého uličnicky padaly hnědé, nedbale rozcuchané vlasy. Jeho vysoká, štíhlá postava se tyčila těsně před ní, proto musela zvednout hlavu, aby zachytila pohled jeho temně hnědých očí.
Znala ho přes manžela několik let, často se společně potkávali na různých koncertech a akcích. Vždy spolu prohodili pár vět.
„Víš, jak jsi mě vyděsil?“ zlobila se na oko. „Co tady děláš?“ dodala už s překvapeným úsměvem.
„Jsem tu s klukama z kapely, děláme na nový desce, je tu klid na psaní,“ pokrčil rameny s rukama v kapsách odrbaných džín.
„Nová deska? Tak to se těšíme,“ usmála se a lízla si zmrzliny, na kterou si vzpomněla jen proto, že jí začala stékat na prsty.
„Kam máš namířeno?“ zeptal se, ale očima sledoval, jak její jazyk přejíždí po zmrzlině.
„Na louku, máme tam pronajatý srub,“ špitla potichu a doufala, že si nevšiml ruměnce, který se jí hrnul do tváří. Kdyby s tou zmrzlinou bývala praštila o zem hned, udělala by líp. Jeho zvědavé oči jí rozptylovaly.
„Jdu zpátky do kempu za klukama, bude mi ctít smět tě doprovodit,“ ukázal na cestu z vesnice, kterou měli společnou.
Zmohla se jen na přikývnutí a vyrazila jako první, aby si ještě zády k němu stihla v klidu líznout zmrzliny.

„Pořád jsi mi neřekla, jestli je dobrá,“ popoběhl, aby srovnal ztrátu a kráčel vedle ní.
„Cože?“ zmateně se zastavila a podívala se na něj nechápavě, čehož hned vzápětí litovala. Kromě pochopení otázky totiž pochopila i to, co se chystá udělat a znovu ji zachvátila panika. Nebo to bylo vzrušení?
S úsměvem a zábleskem v očích udělal krok ještě blíž k ní a chytil ji za zápěstí. S pohledem do jejích vyplašených očí přibližoval její ruku držící zmrzlinu ke svým ústům. Když přejížděl jazykem po zmrzlině (vážně přitom olízl i její prst, po kterém znovu stékala zmrzlina?) očima stále držel její pohled a nemohl mu uniknout její tichý vzdech, který se jí vydral z úst.
Prvních pár dešťových kapek začalo dopadat na zem. Bylo to jako vysvobození, které jí vytrhlo z transu.
„Prší, to abychom přidali do kroku,“ řekla rozhodně a rychlejším krokem se znovu vydala směrem ke srubu. Když pomyslela na to, jak dalekou cestu ještě mají před sebou, proklínala jahody i manžela.

Pokračovali tiše v chůzi a z oblohy se snášel čím dál hustší déšť. Před chvílí jasná letní obloha se rychle měnila do temné, šedé barvy. To nevypadá dobře. Bouřky jí děsily i z tepla postele, natož na otevřené polní cestě, kterou obklopovaly jen louky. Její prosby, ať bouřka počká, než stihne dojít zpátky přerušilo zahřmění blesku následované hlasitým hromem. S leknutím nadskočila a málem začala propadat panice. Přišla ale záchrana.
„Poběž, vím, kam se schovat,“ chytil ji za ruku a rozběhl se přes louku směrem k lesu.
Stiskla jeho ruku silněji (bouřka byla v této chvíli větší a nebezpečnější nepřítel) a běžela s ním.
Než přeběhli louku, přes hustý déšť už téměř neviděla před sebe. Proto jí překvapilo, když se před nimi najednou objevil malý seník. Postrčil jí dovnitř a zavřel za nimi dveře.
„Děkuju,“ hlesla vyčerpaně se zrychleným dechem, ale s uklidněním, že už je v bezpečí.
Její díky zůstalo bez odpovědi a tak se rozhlédla kolem. Seník nebyl zrovna velký, ale bylo v něm sucho a teplo. Seno bylo pečlivě vyskládáno v zadní části boudy. O dveře byl opřený její zachránce s pohledem nestydatě upřeným na její mokré tělo. Když si všiml, že je přistižen, narovnal se, odkašlal a povídá:
„Měla by sis sundat ty mokrý šaty, nebo nastydneš,“ a odvrátil zrak.
„Díky za tvou péči, ale já to zvládnu, neboj,“ uraženě pohodila hlavou.
To tak, aby se před ním svlékala, zbláznil se? To raději bude ležet pár dní v posteli s rýmou.
„Říkám to pro tvoje dobro, tak se nerozčiluj a shoď ty šaty. Já se otočím a podívám se, jestli tu není nějaká deka, nebo něco suchého, co bys přes sebe mohla hodit,“ řekl rázně a začal prohledávat seník.
„A já ti říkám, že je to v pohodě. Jen co přestane bouřka, doběhnu do srubu i v dešti a tam se převléknu,“ dodala rozhodně.
Chlap jeden paličatej. Je tu sice šero, ale aby se před někým, koho trochu zná svlékala? Směšná představa a on je blázen. Že si on svlékl mokré tričko a pobíhá tu jen v džínách fakt neznamená, že mu to musí oplácet. Nahlas se zasmála té absurdní situaci.
Najednou jí zezadu pevně stihly jeho ruce, postrčily pár kroků ke stěně seníku, prudce otočily a zády přitiskly na hrubé dřevo.
„Co ti sakra přijde k smíchu?“ zavrčel a jeho zamračené oči byly ještě víc vzrušující, než když se smál.
„Všechno! A nejvíc tvoje sekýrování!“ bojovně se narovnala, jeho rukama stále vězněná u stěny.
„Všechno? Tak se podívej, jak vypadáš,“ řekl a ustoupil o krok zpátky.
Pohlédla na svoje celé promočené šaty, které už dávno nebyly bílé, ale průsvitné. Jemná látka se jí lepila na tělo. Její malá, kulatá prsa, stojící bradavky, ploché bříško a proužek chloupků těsně nad její jinak celou oholenou mušličkou byly tak rozeznatelné, jako by před ním stála nahá. Znovu udělal krok ní a přitiskl ji ke stěně.
„Už se nesměješ? Můžeš mi říct, proč nenosíš spodní prádlo?“ zaúpěl skoro zoufale.
„No promiň, ale to je snad moje věc!“ znovu jí nabudil jeho výpad.
„Vážně? Víš vůbec, co tou tvojí věcí způsobuješ?“ řekl skoro výhrůžně a přitiskl celé své tělo na ní.
Na tváři cítila každý jeho výdech, na jeho krku, který měla v úrovni očí mohla vidět jeho zrychlený tep. Svým tělem drtil její prsa, která byla extrémně citlivá. A co bylo nejhorší, jeho tvrdý penis tlačil přes džíny na její mušličku, což jí tak vzrušilo, že se celá zachvěla a hlasitě vzdychla.
„Pro boha, co to děláš?“ zaúpěl, když uslyšel její vzdech. „Ani si nedovedeš představit, kolik sebekontroly mě tohle stojí, takže já se ti teď půjdu podívat po něčem, co si můžeš vzít na sebe a ty si sundáš ty promočený šaty, rozumíš?“ řekl zadýchaně.
Podívala se mu do očí, vzrušením neschopná jediného slova jen pomalu přikývla.
Když se tělo, které jí drželo přimáčknutou začalo oddalovat, byla tak slabá, že se jí vlastní nohy chystaly zradit. Aby se nesesunula k zemi, oběma rukama chytila jeho boky a přimáčkla ho zpátky k sobě. Jeho penis opět narazil na její citlivé místo a znovu se neubránila vzdychnutí. Když si to uvědomila, se strachem se mu podívala do očí. Jeho vysoké tělo se nad ní tyčilo a on vypadal jako býk. Rychle a hluboce dýchal, divoké oči měl plné touhy. Touhy po ní, po jejím roztřeseném, vzrušeném těle. Uvědomovala si, jak hrozně je mokrá a že s deštěm to nemá nic společného.
Bouřka nezuřila jen venku, ale i v jeho očích, ve kterých jako by létaly blesky, když k ní skláněl své rty a divoce jí políbil. Drtil její ústa svými a jazykem laskal ten její.
Tlačila jeho boky stále víc a víc do svého roztouženého klína. Když přikryl dlaněmi její prsa, prohnula se v zádech. Hladil a mačkal její prsa čím dál zuřivěji a jeho kalhoty hrozily, že každou chvíli prasknou.
Rozepnula knoflík a zip u jeho kalhot a nechala je volně spadnout na zem. Vzala do ruky jeho velké, tvrdé péro a začala pohybovat rukou. Hladila ho po celé délce, čím dál rychleji a nechtěla už čekat ani vteřinu. Chtěla ho cítit v sobě. Otočila se čelem ke stěně, vyhrnula si šaty a vyšpulila na něj zadeček.
Rukou sjel po jejím zadečku až k mušličce. Pohladil jí a dvěma prsty vklouzl dovnitř. Byla tak neuvěřitelně měkká, mokrá a horká, že už to nemohl vydržet. Chytil jí za boky a přitáhl blíž. Jemně a pomalu do ní vstoupil a začal se pohybovat a zrychlovat. S každým přírazem byla hlasitější a chtěla od něj chtěla víc a víc.
Hladil jí po zádech, vrážel do ní svoje velký, tvrdý péro a ona cítila, jak ztrácí kontrolu nad tím, co přijde. Její kundička tekla jako zmrzlina na sluníčku. Jeho penis se v ní neustále zvětšoval a klepal na dveře k její slasti. Položila si prostředníček na svůj vzrušený a naběhlý klitoris a začala s ním kroužit. Vlna vzrušení rychle nabírala na intenzitě a stala se z ní tsunami, naprosto divoká a nezkrotná síla. S hlasitými vzdechy se blížila k vrcholu.
„Vystříkej mě! Chci cítit, jak se uděláš!“ stihla ještě říct, než se s hlasitým výkřikem rozpadla v síle nezastavitelného orgasmu.
Tolik ho to vzrušilo, že stačil jediný příraz a splnil její přání.

Leželi vedle sebe a oba vstřebávali ten nádherný zážitek tiše, beze slov. Když se loučili, objala ho, políbila a řekla:
„Děkuju“
„To já děkuju tobě,“ usmál se hříšně.

Když dorazila do srubu, šaty už měla znovu suché. Už z předsíně ucítila příjemnou vůni špaget, které v kuchyni připravoval její manžel.
„Ahoj miláčku, posaď se, hned to bude,“ řekl a už začínal nosit na stůl. „Jak bylo?“
„Neuvěřitelně“, vzdychla unaveně, ale spokojeně. „Nebudeš věřit, koho jsem potkala.“
„Budu, napadlo mě, že by jste na sebe mohli narazit,“ usmál se a rozléval šampaňské.
„JAHODY!“ vykřikla, ale musela se začít smát.
„A taky jsem věděl, že když nedoneseš jahody, byl to přesně ten víkend, na který tvoje mušlička nikdy nezapomene,“ smáli se už oba.