Sedm životů - Gisela

Gisela si odemkla, otevřela dveře a do chodby zavolala „Ahoj“, přestože už věděla, že v bytě nikdo není. Sundala si kabát, pověsila ho na věšák, boty postavila pod něj. Šla rovnou do koupelny.

Teplá sprcha byla po celodenním maratonu příjemná. Vzala svůj holicí strojek a dovedla ranní dílo znovu k dokonalosti. Prsty si přejela přes Venušin pahorek, na kterém zůstal malý trojúhelníček černých chloupků. Takhle to měla ráda – klitoris připravený k lízání, cucání, sání a nad ním důkaz její zralé dospělosti.

Když se natírala tělovým mlékem, cítila topořící se bradavky, přestože její prsty roztíraly mléčnou tekutinu od trapézů ke krku. Už se těšila, až se jí dotkne on, až ucítí jeho zhrublou kůži prstů kdekoliv na svém těle.

Jen v županu, který měl v koupelně své stálé místo, přešla do obýváku spojeného s kuchyni. Než se jí uvařila voda na čaj, naservírovala na talíře šunkové chlebíčky, které měli oba rádi a u toho si prohlížela fotky na stěnách. Viděla Zbyňka s vnučkou Valentýnkou, s dcerou Andreou i s oběma dohromady. Viděla ho v závodní Tatře, kterou tak rád řídil. Potom se její oči zastavily na jejich společné fotografii. Zbyněk jí držel kolem ramen a zamilovaně se na ní díval. V tom pohledu bylo hodně. Vzpomněla si, jak ho poprvé potkala na poradě, když se stala sekretářkou svého současného šéfa.

Gisela měla chlapy ráda a chlapi měli rádi jí. Dokázala vysílat energii a nebylo těžké uhodnout, že v posteli bude stejná dračice jako na kurtu nebo na svahu. Nepotřebovala k tomu modelkovské míry ani dokonalý make-up. Byla živočišná, veselá, vtipná a sexy tím nejpřirozenějším způsobem.

„Krátké vlasy, krátké nohy a krátké nehty, které umí škrábnout – ber nebo nech být!“ To bylo její oblíbené heslo a většina mužů v jejím okolí by to brala.

Nebyla svatá a měla za sebou dost zkušeností. Některé chlapy zastavila přede dveřmi, jiné nechala vejít do předsíně a pár jich skončilo i v ložnici. Vybírala si. Ne podle vzhledu, prostě potřebovala, aby „přeskočila jiskra“. Byla ve vztazích trochu chlap – nechtěla ublížit, ale ani se moc vázat.

Se Zbyňkem žádná jiskra nepřeskočila, od začátku jí štval. O hodně starší, věčně zamračený pecivál – její pravý opak. Nesnažil se jí balit, neměl vtipné poznámky, držel se stranou….A samozřejmě – nakonec, po pár měsících – zjistili, že si skvěle rozumí. Napřed v běžných otázkách a po jednom firemním večírku i v posteli.

Pasovali k sobě. On už nebyl žádný divočák, ale těch zažila Gisela dost. Líbily se jí jeho velké tlapy, do kterých se krásně vešly všechny její faldíky. Jeho břicho, které se opíralo o to její, když se po orgasmu, který si na něm vyjezdila, zhroutila celá na něj. Jeho chlupatá záda, po kterých ho škrábala, když do ní měkce přirážel v misionářské poloze. Jeho šedivá bradka, která jí šimrala na hrázi, když jí lízal.

Tohle všechno si teď promítala v hlavě, nemohla odolat a začala si rukou jezdit mezi nohama. Po chvilce konečně uslyšela klíče ve dveřích.

„Lásko, jsem tady! Promiň, v práci byl frmol. Zase sis nezvala pantofle, nastydneš se! Jen hodím rychlou sprchu, hned jsem u Tebe!“

Za dvě minuty skutečně seděl vedle ní na gauči, oba nohy na konferenčním stolku, břicho použili jako podložku pod talířky s chlebíčky. Vyprávěla mu o hádce na parkovišti, o koncertě, který si včera užila s kamarádkou, on jí o novém kolegovi i problémech s vedoucím. Nevšímali si drobků, které měli všude kolem, Zbyněk si otevřel pivo a zeptal se, jestli si pustí televizi? Gisela zavrtěla hlavou.

Zvedl se a odnesl do dřezu oba talířky. Cestou zpět ke gauči zapnul starou věž a pustil Pink. Věděl, že jí má ráda. Stoupnul si nad ní a zeptal se:

„Tak pro co sis přišla, holčičko?“

Gisela fascinovaně sledovala, jak si začal vyhrnovat rukávy na domácí košili. Ty jeho ruce, ty šikovné prsty – najednou byla úplně v tranzu... Chtěla mu stáhnout kraťasy, ale nedovolil jí to.

„Ne, holčičko! Dneska se postaráme o Tebe! Vím, že je málo času a já chci, abys mi ukázala, co umíš!“

Nemusel nic zkoumat. Deset společných let ho naučilo perfektně znát její tělo, dva infarkty zase šetřit to svoje. Zvedl jí z gauče a za ruku vedl k posteli. Položil jí na záda a přilehl vedle ní. Roztáhl jí župan. Nestyděla se před ním a on miloval každý záhyb jejího těla. Vlastně jí miloval celou.

„Roztáhni nohy, holčičko! Chci si sáhnout, jestli ses na mě těšila!“

Jeho ruka zajela na její chloupky porostlý pahorek a hned zamířila na klitoris. Byl mokrý a tvrdý. Začal jí hladit, každý jeho tah dokonale odpovídal jejím přáním. Věděl, kde přitlačit a kde jen jemně přejet přes sametovou kůži. Cítil, jak se začíná chvět, jak mu po prstech stéká její šťáva, jak se blíží k orgasmu….

Zastavil svoje pohyby a strčil si ulepené prsty do pusy.

„Hmmm. Chutnáš úžasně, holčičko moje. Vím, že už se chceš udělat, ale já si chci ještě pohrát. Ještě to vydržíš, ano?!“

Počkal, až se jí zklidnil dech, hladil jí u toho po tváři a krku, palcem letmo zavadil o stojící bradavku. Prsa měla trochu rozlitá do stran, od pupíku až k chloupkům se jí táhla dlouhá jizva. Za těch deset let znal každý hrbolek, který na ní byl a teď jí po ní něžně přejížděl. Pro něj byla dokonalá.

Po chvilce jí znovu začal dráždit klitoris, naklonil se a z pusy k jejímu klínu spustil provázek slin. Rozetřel jej na růžovém hrbolku a potom zkusil zbytek tekutiny nacpat dvěma prsty do ní.

„Takhle to chceš, že jo? Tohle je ono.“

Zarážel svoje tlusté prsty do ní až nadoraz a u toho nepřestával mluvit:

„Chtěla bys mi pomoct, holčičko, viď?! Ale tohle udělám sám. Nepřestanu Tě šukat prstama, dokud se neuděláš.“

Viděl, jak se jí rozšiřuje chřípí, jak se jí zvedá hruď a silná stehna se začínají třást. Měl chuť to znovu zastavit, ale už to ani on nedokázal.

„Tak pojď, holčičko, ukaž mi, jak to umíš. Zkusíš mě postříkat? Vím, že to zvládneš. Vím, že se chceš pro mě vystříkat teď a tady. Pojď, pomůžu Ti a Ty mi to ukážeš. Joo, takhle je to ono, tak jsi šikovná. Už to bude, už to cítím. Nezastavuj to, křič a stříkej mi na ruku. Pocákej mě! Chci, aby pod Tebou byla louže. Joooo, krásně cákáš, holčičko. Jsi úžasná!!! Ještě, ještě….“

Zatímco se Gisela snažila dostat svoje tělo zpátky pod kontrolu, Zbyněk si olizoval prsty nasáklé její šťávou. Rád by jí ještě chvilku lízal, ale věděl, že ona už teď nemá chuť.

„Necháš mě taky si pohrát? I já bych chtěla vidět, jak stříkáš!“

Usmál se, pohladil jí po rozcuchaných vlasech a zavrtěl hlavou. Nemuseli si před sebou na nic hrát, nic předstírat.

„Musíš už jít, lásko a mě to bude chvilku trvat. Jestli Ti to nebude vadit, rád si to s rukou opatlanou od Tebe pomalu udělám. Slibuju, že příště Ti to nastříkám mezi ty Tvoje kozičky.“

Věděla, že to není výmluva nebo že by jí snad nechtěl. Taky věděla, že potřebuje čas a ten společný dnes vyměnil za povídání a její uspokojení. Milovala ho stejně jako on jí a nic na tom neměnil fakt, že mu už před devíti lety řekla, že svého muže nikdy neopustí a že mu budou muset stačit takhle občasná setkání. Naučil se s tím žít a dnes už mu to vlastně vyhovovalo. Žádnou jinou ženskou už ve svém životě nechtěl, byl vděčný za to, že potkal a měl jí.

Vyprovodil jí ke dveřím a tentokrát zase Gisela pohladila po tváři jeho.

„Ráno Ti zavolám, ano?! O víkendu půjdu s malou na bruslení, nepřijdeš se na nás podívat?“

„To víš, že přijdu, holčičko. Už se na Vás obě těším.“

Potichu zavřel vchodové dveře a vracel se zpátky do ložnice. Svlékl se a lehl si na postel. Obličej zabořil do mokré skvrny na prostěradle. Nasál její vůni a jeho penis okamžitě zareagoval. Z prstů pravé ruky slíznul zaschlé zbytky té nejvoňavější tekutiny a pomalu s nimi začal přejíždět po obnaženém žaludu.

Dnes stříkal dřív, než Gisela dojela autem domů.

Na kuchyňské lince zůstaly na talířku ještě tři šunkové chlebíčky.