S tchánem ⚡️

"Chcete s něčím pomoct ?" zeptala jsem se suchý soudružky.
"Oškrábej brambory." ukázala na koš v rohu kuchyně.
Vzala jsem si malý nůž a začala loupat bramborovou slupku.
"Škrabku, vem si škrabku !" zaječELA.
Vzala jsem škrabku a šla si sednout na zápraží.
Tohle nevydržím. Tři týdny tady s tchýní nevydržím. Aby mě peskovala jak malou holku.
Můj manžel je golfista a trénuje u rodičů na nové chalupě, kterou koupili po návratu ze zahraničí. Tchán, který je jen o deset let starší než já, tam byl velvyslancem. Nikdy jsem nepochopila jak na svou ženu mohl vlézt a oplodnit ji. Bývalou paní profesorku na matematicko-fyzikální fakultě. A já ? Já nejsem nikdo. Já nejsem schopna ani po pěti letech počít dítě.

"Báro ?" slyšela jsem své jméno a otočila se. Tchán vyvezl motorku z garáže a ptal se mě, jestli nemám na něco chuť, že jede pro benzín do sekačky.
Chuť. Na co mám chuť ? Já mám žízeň po životě. Zavrtěla jsem záporně hlavou a usmála se.
Když jsme seděli u stolu a čekali až nám nandá oběd, položila na stůl margarín. Asi na omaštění brambor. Byly přílohou k sekané, která byla suchá jako ona. Tchán se ohradil, že Perlu nechce, ať mu dá máslo.
"Máslo nesmíš, Bohumile." spražila ho. Ty kráso, která manželka říká po třiceti letech svýmu starýmu Bohumile ?
Můj manžel se smál a namítal, že on máslo může, že je nevlastní a že ho nedostal. Dostalo se mu odpovědi, že ho kvůli tátovi nekupuje.
Nabídla jsem se pomoci s mytím nádobí. Odsekla, že má svůj styl a myje si ho sama.
"Jdu do vířivky." mrkla jsem na manžela.

Nepřišel. Společně strávený čas znamená jen být spolu. Vedle sebe. Ponořila jsem hlavu pod vodu a zadržela dech. Jak dlouho to vydržím ? Kdybych se utopila, nikdo by si toho nevšiml. Najednou jsem cítila, že mi hladí po hlavě. Konečně ! Rychle jsem se zvedla, shrnula vlasy z obličeje, ale přede mnou byl tchán.
"Nechtěl jsem tě polekat, ale stejně jsem ti něco koupil." řekl a podával mi dvě lízátka v podobě rozkrojeného dílku melounu.
"To je milé, milý Mildo." poděkovala jsem. Tchánovi tykám. "Ale stačilo by jen jedno."
Zavrtěl hlavou, že ne. Kouknul mi na prsa a mrknul. Oba jsme se rozesmáli. No, jo. Melounky.
Po kávě a suché bublanině, kterou nezachránily ani jahody, bylo vedro k padnutí. Manžel odjel, unavená suchá soudružka si šla lehnout, protože dostala migrénu. Stála jsem na zápraží a pozorovala mraky.
"Nejela by ses koupat k rybníku ?" zaskočil mě otázkou. Matěj by mě nikam nevzal a čekat až se baba rozmrzelá probudí, taky nechci.

"Nemám plavky, běž první." oznámil na břehu a začal se svlékat. Přetáhla jsem si přes hlavu lehké šaty a sešla na mělčinu. Pomalu šla po písčito bahnitém dnu a neotáčela se.
To bych do něj neřekla. Ještě jsem se ani neosmělila a už jsem byla postříkaná jak skočil do vody šipku. Plavali jsme, povídali si. Chtěla jsem vědět kde se s ní seznámil, proč jsou spolu. Potopil se pod vodu jako kdyby si chtěl vylovit odpověď. Vynořil se, nadechl a v tu chvíli se nad námi zablesklo a zahřmělo.
"Povím ti to jindy, rychle z vody !"

Nemohla jsem se vyškrábat na břeh. Ruce mi klouzaly, nohy táhly zpět do vody. Ucítila jsem jeho ruce na zadku a vystrčil mě nahoru a ještě popostrkoval dál od rybníka. Dolezla jsem po čtyřech pár metrů k motorce a celá se chvěla. Zimou to ale nebylo. Chtěla jsem ho. Strašně moc jsem chtěla, aby se mě ještě dotýkal. Zůstala jsem otočená zády, protože jsem si vzpomněla, že je vlastně nahý a celá situace byla divná. S tchánem ? Dal ruce pryč a já se otočila. Dala jsem do toho pohledu všechno. Touhu, žádostivost, prosbu a chtíč. Jeho oči říkaly to samé. Sjela jsem pohledem níž a pták mu stál jak topoly u rybníka. Bože.
Otočila jsem se zpět a ruce už zase byly na zadečku a hladily ho a svlékaly spodní díl plavek. Nadzvedla jsem jedno koleno, pak druhé a pak dala nohy mírně od sebe. Toužila jsem, aby se mě tam dotýkal. Jednou rukou hnětl půlky a druhou prozkoumával vnitřek. Dva prsty, tři prsty a palec na zadní dírce. Bože.
Začala jsem se pohupovat a vycházela mu vstříc a přála si jen jedno. Dlouho to nevydržel a šel pomalu dovnitř. Když tam byl celý, chvíli čekal, byla jsem napnutá k prasknutí. Vzal mé ruce dozadu a držel se za ně a pomalu přirážel. Když zrychlil, vypadly melounky z plavkové podprsenky.
"Prsa, chyť mě za prsa." prosila jsem.
Chytil mě za ně a hladil je a mazlil se s nimi a já před ním sténala a přála si, aby to neskončilo. Tohle jsem potřebovala. Cítit se jako žena a hlavně cítit ho tam.
Pustil prsa a přitáhl si mě za vlasy. Tohle jsme s manželem nikdy nedělali. A asi bych teď na něj myslet neměla. Bože.
"Víc, víc !" křičela jsem.
Omotal si vlasy víc na pevno, cítila jsem jeho zápěstí na hlavě a šukal mě jako o život.
Divoká šukačka se zběsilým počasím a prudkým lijákem dopadajícím na naše těla, která se neznala a přesto nebyla neznámá. Přijdu do pekla. Bože.
Prsty jsem se přidržela mokrého trsu trávy. Bylo to tady. Nehty jsem zaryla do měkké hlíny jako bych se chtěla uzemnit a to vyvrcholení pohřbít pod zem, aby se to nikdo nedozvěděl, že jsem ... a že jsem. Bože.
Milda přerývaně dýchal a já se sesunula na zem, nohy mě už neposlouchaly.

Dalších víc než 14 dní jsme se jen zdravili a pohledy se vyhýbaly. Nikomu to nebylo divné. Divné. Vylízala jsem obě lízátka a byl čas odjet domů.
Cestou se mi udělalo špatně. Museli jsme zastavit a já zvracela do příkopu. Koukla jsem do diáře a druhý den si koupila těhotenský test. Fotku s dvěma čárkami jsem pak poslala tchánovi.

Blahopřeju 👏
Až pro něj budeš chtít sourozence, stačí říct. 😉
Děda Milda

******

Moje nejkratší povídka. Není možná !
Prolízejte se do léta, je tu co nevidět. 🍉