Stalo se to před pár lety. Jel jsem tehdy vlakem za kamarádkou na chatu. Všechno nasvědčovalo tomu, že půjde o obyčejnou cestu — sluchátka v uších, pohled z okna na ubíhající krajinu, sem tam přistoupil nový cestující.
Seděl jsem v otevřeném vagonu, jak to dělávám vždy, a tentokrát se přes uličku posadila dívka zhruba mého věku. Vagon byl jinak téměř prázdný. Krátce jsem si ji prohlédl — líbila se mi, ale tvářila se, že mě nevidí. Vrátil jsem se tedy k pozorování polí a lesů za oknem.
Najednou ke mně promluvila: prý se jí líbí, jak mám upravené vlasy, a chtěla vědět, co používám za přípravky. Poděkoval jsem, odpověděl… a v jejím pohledu bylo něco víc než jen zdvořilost. Usmála se, vrátila se na své místo a od té chvíle jsme se na sebe pořád koukali. Tak nějak jsem cítil, že to nejsou jen náhodné pohledy. Bylo znatelné, že je ve vzduchu vzrušení a mě začala přepadat nadrženost. Po nějaké chvíli odešla na záchod.
Já to vzrušení už nemohl vyrdžet a zajel jsem si rukou do kalhot. Byl jsem hrozně vzrušený a tušil jsem, že ona taky. Po chvíli se vrátila a hned si moji ruky v kalhotách všimla, jakoby to čekala. Pousmála se a zase si sedla. Jako by mezi námi probíhal tichý rozhovor, který nikdo jiný neslyšel. Pokračovali jsme v očním kontaktu a já začal pomalu sundávat kalhoty až do chvíle, kdy jsem ho měl úplně venku. Její výraz v sobě mísil pocity překvapení, vzrušení a očekávání, jak bude situace pokračovat. Začal jsem nadrženě honit. Její výraz se měnil na výraz hladové a nadržené šelmy. Pokynul jsem ji, aby si přisedla. Dlouho nečekala. Ani se nerozhlížela, rovnou ho vzala do ruky a začala honit. Byl jsem z celé té situace tak nadržený, že jsem stříkal během chvilky. Bylo to všude. Na jejích riflích, na tričku, na ruce dokonce i na sedačce. Bylo vidět, že ji to množství překvapilo ale usmívala se a vypadala spokojeně. Zatímco jsem vstřebával celý zážitek, ona mezitím zašla pro kapesníčky.
Zbytek cesty jsme už téměř nepromluvili, ale napětí neutichalo. Když vlak zpomalil u mé cílové zastávky, naše pohledy se setkaly naposledy.
„Tak se měj,“ řekla tiše.
„Ty taky,“ odpověděl jsem.
Dveře se zavřely, vlak se rozjel… a já si uvědomil, že na ten krátký, ale zvláštně intenzivní okamžik budu vzpomínat ještě dlouho.
Similar stories
-
It was a Saturday morning Intercity train. The carriage was quiet, save for the rhythmic metallic hum of the tracks. A few rows away, she sat looking out the window, but her posture gave her…
13 days ago 0 51 1 -
16th July 2022 The moment our eyes met at the club, I knew nothing would be the same. At first, I thought he was someone from a year ago the same eyes, the same pull but this one was taller, broader,…
5 months ago 0 170 4 -
The photo shoot had been going on for hours. Alexandra and her friends were getting tired, but they couldn't show it. The manager of the latex fashion company, a tall, imposing man named Marco, was…
2 years ago 0 431 0 -
Alexandra and her friends arrived in Croatia. It was the first time they were traveling together without family. The girls were excited to explore the beaches and nightlife in Croatia. One day, they…
2 years ago 3 970 10 -
The Knot Shibari festival was in full swing, and Alexandra, a young and curious girl, was mesmerized by the beauty and grace of the Japanese rope bondage on display. She had been chatting with a…
2 years ago 0 383 6