Vyprstil mi frdičku

Aug 15, 2025 · 3,132 views JitkaIgelitka

Tehdy mi bylo čerstvých osmnáct. Byla jsem sportovně založená. Pravidelně jsem se věnovala běhu, cyklistice a plavaní. Bylo pro mě důležité si udržovat formu a tak jsem si během teplých letních rán, chodívala zaběhat do lesa. Není nad to nasávat vůni přírody, a cítit svěží chladivý vítr na mé upocené pokožce. Sportovní elastické šortky kopírovali sexy křivky mých boků a zadečku, sportovní elastická podprsenka nad pupík, odhalovala mé ploché upocené bříško.

Při běhu jsem míjela, pejskaře, cyklisty i ostatní sportovce a málo který chlap si dokázal uhlídat svůj mlsný pohled na mé natřásající se pevné trojky. Tehdy jsem za poklusu odbočila na méně frekventovanou lesní cestu. Po pár minutách naproti mě běžel starší muž, padesátník, se sexy strništěm, prošedivělý tip připomínající šarmantního Gregore Clooneho. Viditelně ve formě, svalnaté paže i nohy, pevné vysportované tělo s pevným břichem. Měl na sobě volenější kraťasy a tílko bez rukávů, už značně propocené. Co mě však zaujalo nejvíc bylo to co se mu lesklo na prsteníčku. Silný zlatý kroužek mi napověděl, že je to ženáč a mě hned projelo frndičkou a podbřiškem to vzrušující mravenčení.

Když proběhl okolo, měl zamyšlený pohled zabodnutý do země a mě jako by si vůbec nevšiml. Takhle jsem to nemohla nechat. Otočila jsem se a vydala se jeho směrem. Nenápadně jsem ho dohnala a běžela vedle něj. S úsměvem, vypnutou hrudí aby si všiml mých výstavních koziček. Můj sympatický pohled modrých očí, čekal na to až se otočí. To se stalo, za běhu se pootočil a věnoval mi jeden z nejkrásnějších úsměvů. Ty jeho pronikavé usměvavé oči, úplně jsem roztála, div se mi nepodlomili kolena.
„Nevadí když se přidám?“ Pronesu s nevinným úsměvem.
„Jestli vám bude vyhovovat mé pomalejší tempo.“ Odpoví.

Minutku jsme mlčky běželi po lesní cestě a já doufala, že jako první naváže rozhovor. To se nestalo, byl dost tichý, zamyšlený stále koukal do země, jen občas pootočil hlavou aby mě zkontroloval.
„Běháte tu často?“ Začnu tedy rozhovor já.
„Občas.“ Zní strohá odpověď.
„A co jiné sporty?“ Vyptávám se ve snaze ho rozpovídat.
„Už ani ne.“ Odbije mě opět svou odpovědí a já z něj začala být už trochu zoufalá. Zdálo se, že nemá zájem, na což jsem nebyla zvyklá.

Blížili jsme se k lesní lavičce, ideální místo na odpočinek. Sexy chlap zpomalil, předklonil se a dlaněmi opřených do kolenou se vydýchával.
„Potřebuji pauzu. Být mi tolik co vám, uběhl bych ještě dvě míle.“ Řekne během hlubokých nádechů.
„Náhodou jste ve skvělé formě. Máte parádní tělo.“ Zalichotím mu a jemu se konečně mezi vousy objeví úsměv.
„To vy máte krásné tělo. Mimochodem já jsem Petr a vy?“ Konečně z něho cítím flirt. Už jsem si myslela že nezabere.
„Jitka.“ Představím se podáme si ruku. Poté oba usedneme na lavičku a on vyndá svůj mobil. Když rozklikne zámek obrazovky, vidím na jeho ploše fotografii pohledné starší ženy a mladého chlapce.
„To je vaše rodina?“ Ptám se a trochu vlezle se k němu přisunu, až se o něj opřu bokem.
„Ano manželka a syn.“ Kdyby tušil, jak mě tohle vzrušuje, ženáči s funkční rodinou to je má slabost, nebo spíše úchylka, která odstartovala nejspíš už v mém dětství, kdy nás můj otec opustil kvůli mladé holce.

„Promiňte, ale vy moc krásně voníte. Co používáte za deodorant?“ Prohlásím a nosem se přiblížím k jeho ramenu a nasaji tu příjemnou kořeněnou vůni, smíšenou s jeho potem. Ta kombinace mě vážně vzrušuje. Miluju jak voní starší chlapy.
Svou pravačku položím na jeho stehno a on ucukne.
„Promiňte, ale vidíte že jsem ženatý.“ Vysloví, jelikož pochopil, o co mi jde.
„To je právě neskutečně sexy.“ Odpovím mu a ještě více s k němu přitisknu, on se odsune kousek dál.
„Já nejsme ten typ, co by podvedl svou ženu.“ Namítne a chystá se zvednout z lavičky.
Já ho uchopím za jeho prsteníček, za ten, na kterém má snubní prsten a on se zastaví a opět se posadí.
„To je moc hezký prsten.“ Zhodnotím ho a přitahuji jeho dlaň blíž k sobě až k lemu mých elastických šortek.
Jeho prsty kloužu po mém bříšku, rozechvěle při tom vydechuji, cítím jak Petr ruku uvolnil a sám sjíždí dolů, do mých šortek, až k mé navlhlé kundičce. Slastně zavrním a i on se vzrušeně nadechuje.
„Jsem z tebe strašně nadržená. Udělej mi to tvým okroužkovaným prsteníčkem.“ Šeptám mu do ucha roztouženě. Svíjím se na lavičce jako had, v dlani si mnu svou kozičku a svou pánví reflexivně přirážím na jeho silné prsty, kterými mi krouží uvnitř mé zmáčené buchtičky, až to mlaská.
Tisknu se k němu ve slastné křeči a užívám si jak mi honí mojí frndičku. V dálce se objeví silueta postavy muže venčícího psa. Petr chce vytáhnou ruku z mých šortek, ale já mu jí chytnu a držím jí tam dole.
„Kašli na něj pokračuj teď nepřestávej.“ Šeptám rty natlačenými na jeho ucho. Petr pokračuje a zajíždí mi prsteníčkem do kundičky. Cítím vroubkování jeho snubního prstenu, který mizí v mé mokré kondičce. Vyjeknu slastí a mezi stromy se rozlehne ozvěna mého vzrušeného hlasu. Pejskaři který prochází okolo, málem vypadnou oči z důlku. Jeho Jack Russell zvědavě přiběhne a začne čichat k mému rozkroku, na kterém je už kus zmáčené látky mých šortek.
„Tome fuj! Nech slečnu! Pojď honem.“ Okřikne pejskař svého psa a přitáhne ho k sobě. Rychle přidá do korku a brzy mizí v dáli.

Já jsem tu dobou téměř na pokraji orgasmu, Petr zrychluje a mlaskavě mi tam dole masíruje můj hrbolek rozkoše. Pevně svírám jeho paži a zarývám se do ní nehty, podle toho jak se postupně blíží ten slastný výbuch.
„Petře! Petře!“ Dvakrát vykřiknu, než mě paralyzuje tsunami slasti, překrásný orgasmus konečně krmí mou nadrženost a úlevně uspokojuje mé touhy. Hledím při tom do korun stromů, vidím plynout mraky oblohu a v doznívajícím orgazmu si na chvílí připadám součástí lesa, jako bychom byly propojený svou energií.
„Uf, tohle bylo úžasný.“ Oddechnu si a utírám si krůpěje potu, které mám na čele.
Petr mlčky vytáhne ruku z mých šortek a já si zkontroluji velký mokrý flek na rozkroku. Vypadám jako bych se počůrala.
Poté očima zavadím o obří bouli na jeho kraťasech. Zdá se že ho honění mé frndičky také velmi vzrušilo.

„Díky, bylo to fajn.“ Rozloučím se a vtisknu mu polibek do jeho strniště.
„Počkej? Nedáš mi aspoň číslo?“ Vykoktá překvapený Petr.
„Nedám. Jsi přeci věrný manžel.“ Dodám, zamávám mu a rozběhnu se po cestě. Petra nechávám v té dálce na lavičce.
Je to zvláštní ale nikdy víc už jsem ho v lese při běhání nepotkala. Vždy si na něj ale vzpomenu a stále doufám že na sebe třeba ještě narazíme.

Similar stories