LETNÍ NOC V PARKU

Její tělo bylo rozpálené touhou. Sukně se jí vyhrnula vysoko a jeho prsty konečně našly cestu tam, kde ji to nejvíc pálilo. Vlhnula pod jeho doteky, boky mu sama vycházela vstříc a šeptala mu do ucha rozechvělé prosby.

„Udělej to… teď hned,“ vydechla s hlasem plným chtíče.

Jeho tvrdost už se drala ven z těsných kalhot. Nezdržoval se – nadzvedl ji, opřel ji o strom a její nohy se kolem něj pevně obtočily. Byli k sobě přitisknutí, kůže na kůži, dech se jim mísil. Když do ní prudce pronikl, tlumený výkřik jí unikl ze rtů a on cítil, jak se celá chvěje.

Rytmus byl dravý, hladový, jako by měli jen tuhle jedinou noc. Její nehty se mu zatínaly do zad, rty mu okusovaly rameno. Každý příraz ji posouval hlouběji do vlny rozkoše, až zapomínala na to, kde jsou – jen vášeň, pot a jejich těla splývající v jedno.

Vzduchem se neslo šumění stromů, ale v jejich uších byl jen zvuk vlastních vzdechů. Její tělo se pod náporem slasti napínalo, cítila, jak se blíží, a už to nemohla zastavit. Prudký výbuch rozkoše ji pohltil, svírala ho kolem sebe tak silně, že ho strhla s sebou. Vzápětí i on vyvrcholil s hlubokým zasténáním, zatímco ji držel pevně u sebe.

Ještě dlouho zůstali opření o kmen stromu, dech se jim uklidňoval, těla se však stále třásla. Byli vyčerpaní, ale s úsměvem věděli, že tahle noc zůstane navždy vypálená v jejich paměti – jako zakázaná, divoká a nespoutaná vášeň.