Klubový románek

Hudba duněla tak silně, že jsem cítila basy až v hrudi. Tělo se mi lepilo k cizím, horký vzduch klubu byl nasáklý potem a alkoholem. Oči jsme se potkali u baru — jeho pohled se na mně zastavil o vteřinu déle, než bylo slušné. Úsměv, krok blíž, nenápadný dotek po mé ruce… a už jsem věděla, že chci, aby mě následoval.

Zatáhla jsem ho do úzké chodby k toaletám, hluk se tlumil, jak za námi klaply dveře. Přirazil mě zády ke stěně a já ucítila jeho dech na krku. Jeho ruce byly horké a hladové, stahovaly mi sukni nahoru, zatímco já se smála tlumeně a tlačila ho blíž mezi stehna.

Dveře kabinky se zabouchly, opřel mě o ně a já se nebránila. Naopak — cítila jsem, jak mě to dusné, zakázané prostředí ještě víc rozpalovalo. Přirážel se ke mně, zatímco já si koušu ret, abych nezasténala příliš nahlas. Každý pohyb, každý šramot nás mohl prozradit, a právě to napětí mě přivádělo k šílenství.

Hudba zvenčí byla slyšet jen jako tlumený rachot, když mě zatlačil do kabinky. Zámek cvakl a já cítila, jak mi srdce buší rychleji než rytmus, který duněl klubem. Opřel mě o studenou stěnu a jeho rty se přisály k mému krku. Ten kontrast horkého dechu a chladného obkladu mě donutil zaklonit hlavu a tiše zasténat.

Jeho ruce byly nedočkavé. Jedna mi zajela pod sukni, prsty přejely po stehně výš a výš, zatímco druhá sevřela mé boky a přitiskla mě pevně k sobě. Cítila jsem jeho tvrdost skrz látku kalhot, jak se do mě tlačí, a chtěla jsem ho víc než cokoli jiného.

„Drž se,“ zašeptal mi do ucha, hlas měl chraplavý a napjatý. Poslechla jsem. Obě ruce jsem opřela o stěnu a nechala ho, aby mě otočil zády k sobě. Zvedl mi sukni tak prudce, že mi látka přejela přes kůži a zůstala vyhrnutá kolem pasu. Vzduch kabinky byl těžký, ale já cítila jen jeho — jeho tělo, jeho doteky, jeho horký dech.

Vklouzl do mě bez váhání. Ten okamžik, kdy mě prudce vyplnil, mě rozklepal v kolenou. Tlumeně jsem vydechla, čelo opřené o stěnu, a přitom jsem musela potlačit křik, protože každý jeho příraz byl tvrdý, nekompromisní. Dlaždice přede mnou vibrovaly spolu s rytmem našich těl.

Jeho prsty se zabořily do mé kůže, držel mě pevně, jako by mě nechtěl pustit. Cítila jsem, jak se mnou zachází bez slitování, a právě to mě hnalo výš a výš. V tom stísněném prostoru, mezi šumem splachovače a vzdálenými basy, jsem byla jen jeho.

Když mi jednou rukou vklouzl mezi stehna a začal mě dráždit, ztratila jsem kontrolu. Sténala jsem tiše, třásla se a měla pocit, že mě slyší celý klub. Bylo to nebezpečné, zakázané a právě proto dokonalé.

Když jsem se konečně rozpadla v rozkoši, stěží jsem se udržela na nohou. A on ještě zrychlil, pevně mě přirazil k sobě a nechal se strhnout se mnou.

Zůstali jsme tam, opření o sebe, s dechem krátkým a zpoceným, zatímco venku dál duněla hudba a lidé netušili, co se děje za tenkými dveřmi. Pomalu jsme se upravili, aniž bychom se na sebe pořádně podívali — nebylo potřeba slov. Odemkl zámek a vyšli jsme zpět do chodby.

Když jsme se vrátili na parket, světla a hudba nás okamžitě pohltila. Nikdo si nevšiml, odkud přicházíme. Jen já cítila na rtech ještě chuť jeho polibků a na těle otisk jeho doteků. Usmála jsem se, zvedla sklenku a ztratila se v davu — s tajemstvím, které jsem sdílela jen s ním.