Nedokončená báseň

Až přijdu k tobě dom,
budu ho mít jako strom.

Jak strom někde na mýtině,
už ho chci mít ve tvém klíně.

Posadím se v obýváku,
jako lahváč bez otvíráku.

Čekám až se objevíš,
jak rozpálit mě dobře víš.

Ty objevíš se ve dveřích,
sexy symbol, velký hřích.

Na sobě jen kousek látky,
pojď ke mně už nikam zpátky.

Po čtyřech se ke mně plížíš,
pozor ať si neublížíš.

Nabodnutí na bodec,
necháme až na konec.

Teď hlaď mě prsty ve vlasech,
jak zdá se mi v krásných snech.

Přejíždím tě pohledem,
co skrývá těch šatů lem?

Slaďounce mě políbíš,
a sjedeš ručkou trochu níž.

Nehty ryješ na prsou,
připravena na velkou show.

Další pusa s jazykem,
do ruky už si ho vem!

Poslechneš to velmi rychle,
jen rozepnout ty strašný rifle.

Už jsou dole, ještě trenky,
teď pust kozy ven z halenky.

Jemně ručkou po něm jedeš,
do pusy ho rychle vemeš.

…

Jazyk krouží po žaludu,
zpomal nebo fakt už budu.


PS: Omlouvám se za nedokončenou báseň ale nějak mi došla inspirace. Třeba časem dopíšu, podle reality .....