Model

Když přijela Madam Ariel, byl v ateliéru. Značně nervózní a i když se hodně snažil vypadat klidně, tak mu to nešlo. Ariel přijela, a její osobní otrok, jak jsem už věděla, nesl nahoru těžkou truhlu. Máme tu výtah, pomyslela jsem si, ale mlčela jsem a nechala Ariel, aby si organizovala svůj vstup.
Chlapík dosupěl nahoru a ona ho sjela pohledem, který by mohl zabíjet a štěkla na něj, že mu to tedy trvalo. Jen se omlouval a díval do země. Pak mu konečně ukázala, kam má truhlu postavit. Myslela jsem, že ji otevře, ale ona šla rovnou k Petrovi. Ohlédla se a na toho druhého a sykla. „Zmiz, dneska si mně nasral už jednou a teď mazej přeparkovat, zmrde jeden.“ Petr trochu zalapal po dechu, ale něco už si na internetu nastudoval a tak mlčel.
Postavila se před něj a sjížděla ho pohledem od hlavy až dolů. „No je zajímavý Elsi, rozhodně dobře stavěný a to tělo bude jistě samý sval. Ta drzost mu leze z očí a vzpurný bude až běda. No nevím holka, jestli jsme ještě neměly počkat na někoho pokornějšího. S tímhle bude moc práce!“ Nespokojeně frkala Ariel.
„Kdyby Vám to nevadilo Dámy, tak já jsem tady a nejsem nějaké zboží, tak laskavě o mně nemluvte, jako bych tu nebyl.“ Ohradil se Petr uraženě. „No vidíš to Elsi, teď o tom mluvím. Drzej, strašně drzej!“ Došla jsem k ní. „Ariel, je to můj model, ne Tvůj chlapec. Tak to prosím vem na vědomí a chovej se tak k němu.“ Zastala jsem se Petra, jinak by ho Ariel v další chvíli snad něčím i přetáhla.
Ariel vytáhla několik listů papíru, ve foliích a vrazila mu je do ruky. Pak ho zatlačila směrem ke křeslu a posadila. „Než vůbec začnete, tak si tohle laskavě přečti a pak budeme pokračovat!“ Šla ke kuchyňce a začala vařit kávu, já už to četla, bylo na něm, aby to zkusil přelouskat. Nechaly jsme ho číst a vyšly jsme na terasu, kde jsme upíjely kávu a on mezitím četl.
Byl tu ten den. Nemohl se ho dočkat. A ona to věděla.
Otevřela dveře a vstoupil nesměle dovnitř. Pozdravil, sundal si boty a kabát. Ona stála proti němu v hnědé volné halence a dlouhé sukni ke kotníkům, z nichž přísnost nevyzařovala, ale vytrvale mlčela a jen rukou mu ukázala, aby šel dál. Prošel bytem do pokoje, kde uprostřed místnosti stála židle. Zmateně se ohlédl a nesměle se zeptal, co má dělat.
„Ze všeho nejdřív si všechno sundej. Pak si hezky sedni!“
Pomalu a hlavně stydlivě se začal svlékat. Když došlo na spodní prádlo, tak se zarazil a zvedl k ní oči.
„Tak bude to?“ prořízla ticho pevným hlasem.
Neochotně si ho sundal a stydlivě si rukama zakrýval klín, popošel k židli a posadil se na ni. Trochu ucuknul před jejím chladem, ruce stále v klíně.
„Snad si nečekal vyhřáté křesílko?“ zeptala se ironicky.
„Ne Madam.“ šeptnul
Obešla ho dozadu a přes oči mu začala zavazovat šátek. Cítila, jak se zachvěl, ale dál pokračovala a šátek utáhla a zkontrolovala, zda je jeho zraková deprivace dokonalá. Pak uslyšel zvuky nějakého šustění a její pohyb, jakoby něco brala do ruky.
„Teď dej ruce za opěradlo židle!“ Pak ucítil, jak se ho dotkla a on ucuknul, protože nečekal, že to nebude teplý lidský dotyk, ale divně studený.
„Copak? Nebo sis myslel, že si budu špinit a dotýkat se nějakého zmrda holýma rukama?“ vyštěkla do ticha, které jeho tma zesilovala. Cítil, jak mu ruce svazuje za opěradlem židle a utahuje pouta.
Vzpamatoval se a pípl. „Ne Madam, omlouvám se.“
„Poposedni si tak, abys seděl na kraji židle a roztáhni nohy!“
Neochotně a váhavě si poposedl a ještě váhavěji roztahoval nohy.
Plesk............její ruka ho citelným plácnutím do stehna přiměla nohy roztáhnout.
Pak už jen cítil, jak každý kotník přitahuje něčím k židli a uvazuje.
„Auuuuuu“ sykl, když najednou ucítil její ruce na svých koulích, které je drtily v bolestném sevření.
Vzápětí ucítil facku.
„Neřvi tu!!!“ sykla, ale stisk nepovolila. Tiskl k sobě zuby, tiše sykal a přitom cítil, jak ho jeho tělo zrazuje a jeho pták tvrdne vzrušením. Zasmála se. Povolila stisk na koulích a vzala do ruky jeho ptáka. Hrubě a silně ho stiskla. Cítil, že zase vyjekne, ale ovládl se a jen sykl přes stisknuté zuby. Na svém ptákovi ucítil provaz, kterým mu ho podvázala a pak i koule. Na jednu stranu to bylo nepříjemné na druhou dráždivé. Koule i pták se mu nalévali, a o to citelnější to podvázání bylo. Mohl si jen představovat, jak jeho pták trčí do prostoru mezi roztaženýma nohama, vystavený jejímu pohledu a hlavně jejímu chtíči po jeho utrpení. Z myšlenek ho vytrhla další bolest. Nepostřehl, že se pohnula a něco vzala do ruky. Tu bolest mu způsobilo sevření bradavky kolíčkem. Než se stačil vzpamatovat, opakovala pohyb a kolíček svíral i tu druhou. Zoufale sebou zmítal a snažil se vymanit ruce z pout, aby si mohl kolíčky sundat nebo je setřást.
Bylo ticho, nic se nepohnulo, slyšel jen vlastní funění a zvuky jeho zmítání se na židli. Asi ho jen sledovala a čekala. To ho vzrušilo.
Jeho bolest se otupovala, za to mu začalo pulzovat mezi nohama a podvázání způsobilo další nesnesitelný tlak.
Pak se pohnula. Její prsty kroužily kolem bradavek, ty se vzrušením z doteků nalévaly a on cítil další příval bolesti ze sevření bradavek kolíčky. Začal vzdychat a tiše sténat. Čurák tvrdnul a cítil sevření provazu. Trvalo to dlouhé minuty, bolest střídala vzrušení a připadalo mu to nekonečné.
Pak náhle její dráždění ustalo.
Opět slyšel jen vlastní vzrušený dech a hukot v hlavě, cítil tepání dole i na bradavkách. Čekal a přišlo to. Vyjekl bolestí, jak mu prudce strhla kolíčky z bradavek a opět nastalo bolestné zmítání rukama i tělem v marném pokusu nějak zmenšit třením tu bolest. Pak zezadu v podobě jejích rukou přišla malá úleva, kdy mu svými rukama třela a jemně mnula bradavky.
Úlevně vydechl a to neměl dělat, protože v tu chvíli její prsty nemilosrdně sevřely bradavky rychlým stiskem.
Hukot v hlavě mu zabránil slyšet, že ho opět obešla a uvědomil si to až ve chvíli, kdy se něco studeného pichlavě dotklo jeho podbřišku. Cítil, jak se bodavý předmět dal do pohybu směrem k jeho klínu, až dorazil k jeho ptákovi. Napnul se v očekávání bolesti. Pomalu a lehce ale začala přejíždět po jeho tříslech a cítil, jak mu bodce kreslí cestičku v klíně. Pak dojela k ptákovi a začala přejíždět i po něm. Nevěděl, jestli cítí bolest nebo vzrušení, ale vzdychal touhou a vzrušením. Její pohyb dorazil až k žaludu a on se vzepjal, když lehce přejela po citlivé napnuté kůžičce. Ucítil, že jeho vzrušení prozradila malá kapička.
Ticho přehlušované jen jeho vzdechy náhle prořízl její hlas: „Opovaž se udělat, bez mého svolení zmrde!“
Uslyšel sám sebe, jakoby z dálky, jak prosí o dovolení, ale odpovědí mu byla jen další facka a její strohé ne. Začala ho mučit tím, že mu ptáka honila a mnula k nevydržení. Sténal a kroutil se v sevření pout. Když už cítil, jak nezadržitelně přichází jeho vrchol, tak náhle její pohyby ustaly. Trpěl jak zvíře, tak toužil po orgasmu.
„Tohle si musíš zasloužit!!!!“ řekla tvrdým hlasem. Cítil, jak mu odvazuje pouta na nohou, vysvobodila z provazů i jeho ptáka a pak přešla k rukám.
Když měl ruce i nohy volné a zápěstí si trochu třel, tak mu sundala šátek z očí a on ji uviděl. Měla na sobě černý korzet a její prsa se dmula, jen jen vyskočit z něj. Na rukou dlouhé černé rukavice, a když sjel očima níž, tak uviděl černou upnutou sukni. Vůbec nechápal, kdy se stihla převléknout a jak, když nic z toho neslyšel a na šněrovat se do korzetu, by zabralo určitě hodně času. Z těchto úvah ho opět vytrhl její přísný hlas, který se dotazoval, zda si svůj výstřik chce dneska zasloužit.
Chvatně začal přikyvovat a pak si uvědomil, co má dělat a s provinilým výrazem řekl: „Ano, prosím Madam.“
Sedla si na pohovku u zdi. Ukázala na zem a on pochopil, že si má kleknout. Vykasala si sukni a roztáhla nohy, pohodlně se opřela. Po kolenou popošel k ní a ona jen prostě řekla: „Tak se snaž, aby se mi to líbilo!“
Když dočet, zvedl hlavu, byl rudý v obličeji a zdálo se mi, že mu i cukalo v kalhotách. Zvedl se, došel do kuchyňky, popadl láhev a notně si z ní nalil, rovnou do hrdla. Když jsem došla k němu, vzala jsem mu ji a sladce řekla. „Myslím, že ta scéna, jak přejíždí po jeho těle tím ozubeným kolečkem, by pro ilustraci byla moc pěkná.“ Vytrhl mi láhev z ruky a znovu se napil.