Zrnko naděje, Janek... pokračování

Vše bylo dokonalé. Po hodně dlouhé době se mi někdo líbí. A to celkově. Tím jaký je, jak myslí, jak se chová i jak voní. Jen tady to prostě nejde. Jako by vytušil co je za problém. Chytne mě za ruku a jdeme se projít. Uf, to jsem potřebovala, alespoň to rozchodím a přijdu na jiné myšlenky. Miluji procházky a s ním je to ještě o to lepší, že si máme neustále co říct. Fakt se mi tu v té záplavě pánů a kluků povedlo najít jeho? Vlastně on našel můj profil. Každý z těch všech malých kroků a vzkazů vedl až sem. K tomuto okamžiku, k němu. Je to vlastně poetické zakončení mého pobytu na těchto stránkách.
Z myšlenek mě vytrhne jeho nečekaný pohyb rukou, při kterém mě obejme a začneme se zase mazlit. Nervózně se rozhlédnu okolo. Jen mi tiše zašeptá do ucha... " Nikdo tu není, neboj. Ale na tohle jsem čekal dlouho. Na to, až tě budu mít jen pro sebe takhle v náručí." Musím se usmívat, protože to dokonale vystihl. Tohohle kluka prostě chci.
Zase se začneme líbat. Něžně mě opře zády o buk který stojí u cesty. Tyhle začátky jsou nejhezčí, to první seznámení se s tím druhým, prozkoumávání toho co se mu líbí. Na chvilku ho maličko odstrčím a podívám se mu do očí. Jo, je na tom stejně jako já. Pohladím ho rukou po tváři, krku a zastavím se až na jeho hrudi. Stoupnu si na špičky a políbím ho. Na to mi celkem vstřícně odpoví tím, že mě chytne za boky a zruší veškerý prostor mezi námi. Rukou mu zajedu pod tričko a něžně mu nehty přejedu přez kůži na zádech. Trefa, to se mu líbí a dá to hezky najevo. Také mi zajede rukou pod tričko a pevně mě uchopí. Nemám kam uhnout. Užívám si to, že cítím jeho horkou kůži. On si zatím našel cestu až k podprsence, která drží na uzdě má ňadra. Celkem s chutí je něžně mačká. Až mi z toho ztvrdnou bradavky čehož si rychle všiml a začal si s nimi hrát. Jen mu překáží všechno to oblečení.
Rozhlédne se a v mžiku jsem bez trička. Tak v tomhle mě nenechá samotnou! Také mu ho začnu zvedat, ale jsem malá, musí mi s tím trošku pomoct. Tohle se mi moc líbí. Mazlení ihned nabralo na intenzitě a vášni, nevadí nám ani to, že není zrovna vedro. Nám je teplo až moc. Líbám ho na krku a on si užívá každý dotek mých rtů na svém těle. V tom zpozorním, Janek se snaží soustředit a sundat ten poslední kousek oblečení, který dělí naše horní části těl. Zkouším mu v tom zabránit. "Leni, nestyď se. Nemáš za co." On mi snad čte myšlenky. Vzdám tedy svou snahu o odpor. Podprsenka padá k našim nohám. Janek vycítí moje rozpaky a silně mě obejme. Hodně se mi uleví. Je to hezký pocit.
Ale netrvá to dlouho a najde si něco na hraní. Nejdřív jen tak rukama, hladí, mačká a občas se podívá na můj výraz, zda se mi to líbí. Zase mě začne líbat na krku, ale tentokrát s polibky pokračuje níž a níž. Hraje si s nadšením, jako když malé dítě dostane novou hračku. Je hezké to sledovat. Hladím ho u toho ve vlasech a užívám si jeho nadšení. V tom slyším z dálky přijíždět auto. Rychle zvednu tričko ze země a obléknu si ho.
"Tohle musíme dokončit jinde..."