Příběh na pokračování a na přání
Je to už hodně dáno. Bylo mi něco přes 30 a byl jsem jako lektor na nějakém počítačovém školení. Byly tam hlavně učitelé a učitelky. A právě na tomhle jsem se dost sblížil se dvěmi učitelkami. Budu jim říkat Anna a Bára.
Byly starší o pár let, ale sympatické, při síle a hlavně při chuti. Už druhý den jsem si všiml, že se mnou flirtují a tak jsem se rozhodl vyzkoušet, kam až jsou ochotny zajít. Bylo to ve středu, seděl jsem u oběda. Přisedly si a pak jsem nezávazně konverzovali, občas mírně dvojsmyslně. Přemýšlel jsem jak je dostat obě k sobě na pokoj. A když si pak postěžovaly, že mají trochu problém s pochopením přednášek, nabídl jsem jim doučování. Hned souhlasily a pozvaly mě večer na pokoj. To bylo lepší než jsem si myslel.
Dojedli jsem a já vyrazil pro nějaké formuláře do příručního skladu a ony po obědě ven kouřit. Příruční sklad byl kumbálek s plechovými dveřmi ven, které byly zamčené. Já do kumbálku vstoupil dveřmi zevnitř budovy. Slyšel jsem jak venku začíná pršet a pak jsem zaslechl rychlé kroky, které skončily před plechovými dveřmi. Zvenku byla totiž stříška a někdo se pod ní přiběhl schovat před deštěm. Asi kuřáci. A pak jsem zaslechl hlas Anny:
- Taky to mohlo vydržet než dokouříme.
Chtěl jsem zabouchat na dveře, ale pak jsem to zavrhl. Neměl jsem klíč a co bychom tu přes dveře na sebe pokřikovali.
- Tak se dneska doučíme, promluvila zase Anna. Pochopil jsem, že mluví o našem večerním setkání.
Bára se zasmála: - Třeba se něco naučíme.
- Je to hezkej kluk, řekla zase Anna. - Uvidíš, že bude i šikovnej.
- Hlavně, aby něco vydržel, zasmála se zase Bára.
- Tak jsem domluvený, zazněl zase hlas Anny.
- Jasně, dodala Bára. - Ošukáme ho.
Obě se zasmály.
- Hlavně aby se nelekl a neutek, strachovala se Anna.
- Tak já na začátku odejdu něco vyřídit, vymýšlela Bára. - A ty začneš. Stejně je to tvůj nápad.
- To jo, souhlasila Anna. - Ty se ale také těšíš.
- Povídej mi o tom, slyšel jsem Báru. - Holka, já ho tam neměla už čtrnáct dnů.
- Vážně, divila se Anna. - To bych asi nevydržela.
- No jestli to nevyjde, řekla zase Bára. - Tak mě uděláš ty. Didlíka mám sebou.
- Vyjde, neboj, uzavřela Anna a pak jsem slyšel jako obě rychle utíkají přes dvůr do budovy.
Tak takhle je to. Mají stejný plán jako já. Tím lépe. Alespoň se nebude zdržovat planými řečmi a chozením kolem horké kaše.
* * *
Před nikým jsem o našem "doučování" nemluvili a já jen sledoval celé odpoledne obě dámy. Také po mě koukaly a občas se potutelně usmály a zamrkaly.
Večer jsem se osprchoval, vzal láhev vína a vyrazil k jejich pokoji. Na stole stála také láhev a obě byly oblečené v lehkých šatech. Když jsem je uviděl a představil si co bude, začala se mi dělat na kalhotách boule. Zamaskoval jsem to rychlým krokem ke stolku, kam jsem položil víno. Jejich láhev už byla otevřená a vedle stály připravené tři sklenky.
Anna se ujala organizace. Nalila sklenky a každému z nás jednu podala.
- Co kdybychom si tykali? zeptala se.
- Jsem pro, kývl jsem. - Jsem Josef.
- Já jsem Anna, Pepíčku, zasmála se Anna.
- Barbora, zvedla sklenku Bára.
Ťukli jsme si a napili se.
- A co pusu? začala zase Anna.
- Na tu se těším, odpověděl jsem podle pravdy a volnou rukou vzal Annu v pase a významně ji k sobě přitiskl. Naše rty se dotkly a hned se mezi nimi objevily jazyky a ty se také dotkly a pak zajely do úst toho druhého. Trvalo to jen chvilku a Anna se mi vysmekla.
- Nech si něco pro Báru, smála se.
Otočil jsem se a přitiskl k sobě Báru. Měla větší prsa a víc mě vzrušovala. Také jsme se navzájem pohladili jazyky a pak Bára odešla ke stolku a položila na něj sklenku.
- Omlouvám se, řekla. - Musím ještě ven, ale přijdu za chvilku.
Nastalo dilema. Mám jim říci o tom vyslechnutém rozhovoru? Když budu mlčet, pojede se podle jejich scénáře, to znamená, že mě nejdříve ošuká Anna a pak se vrátí Bára. Co bude pak dál? Anna odejde a bude mě šukat jenom Bára? Nebo mě bude Bára šukat za Annina přihlížení?
Když jim o rozhovoru řeknu, mohou se naštvat a vyhodit mě. Pak si ho maximálně vyhoním v koupelně. Nebo to přijmou a začneme šukat hned ve třech?
Jak se rozhodnout?
Similar stories
-
For weeks it had lived only in her phone. Jessica had not expected it to be this hard. In her head it had been simple. She would swipe, she would charm, some beautiful, easy woman would say yes, I'd…
7 days ago 1 46 3 -
It was a Saturday morning Intercity train. The carriage was quiet, save for the rhythmic metallic hum of the tracks. A few rows away, she sat looking out the window, but her posture gave her…
24 days ago 0 62 1 -
There are nights when the noise of the world simply fades away, and everything narrows down to a few inches of distance. Saturday morning had been nothing but a prelude: a chance encounter, a glance…
1 month ago 0 54 0 -
[May 25, 2026 - Vienna] I just met up with a guy who just tied me up, tickled me, and edged me. He smelled good. He subdued me. He wasn't great at teasing, but he tried. Honestly, he was there for…
1 month ago 0 30 0 -
The afternoon sun streamed through the large windows of the cottage, casting long shadows across the old wooden floors. The old house, rather mansion than cottage, had seen better days but was ideal…
1 month ago 0 42 2