Masturbační exhibice

Ten večer v roce 1997 voněl jarem a starým papírem z jejích učebnic. V pokoji v patře řadovky bylo ticho, jen občas zdola doléhal tlumený zvuk televize jejích rodičů. Jindřiška seděla u stolu, shrbená nad češtinou, a světlo lampičky vykreslovalo její profil. Dodělávala si maturitu, zrovna se prokousávala romantismem – Máchův Máj a Erben se jí pletli pod rukama. Už na ty básníky neviděla a s povzdechem zaklapla knihu. Bylo skoro deset. Zatáhla závěsy, aby nás světlo z ulice nerušilo, a v místnosti zůstalo jen to hřejivé, intimní šero.
Ležel jsem na posteli v trenýrkách a tričku, srdce mi bušilo až v krku. Bylo mi dvaadvacet, jí dvacet. Byli jsme v tom oba tak trochu ztracení, plní teorie, ale bez praxe. Jindřiška ke mně vlezla do postele, na sobě jen lehké tílko a šortky. Začala ta pravá muchlovačka. Vyhoupla se na mě, sedla si mi na břicho a jedním plynulým pohybem si přetáhla tílko přes hlavu. Nechala mě cucat své „dvojky“ s tmavými bradavkami, zatímco se klínem přes šortky dráždivě třela o moje stehna. Cítil jsem její váhu, horkost a tep srdce, který rezonoval celým mým tělem. Pak se odtáhla, s tichým úsměvem šla zhasnout a tma nás úplně pohltila.
Slyšel jsem jen šustění látky, jak si stáhla šortky a zůstala úplně nahá. Já si sundal jen tričko. Začalo to opatrně – první polibky, hlazení, šermování jazyky. Chtěl jsem sjet rukou dolů, začít jí honit kundu, ale ona mě jemně, ale rozhodně zastavila.
Zůstal jsem ležet na boku, podepřený o loket. Jindřiška se uvelebila uprostřed postele, přímo v mém zorném poli. Její tělo bylo v šeru nádherné. Roztáhla nohy a já poprvé uviděl tu sytou, černou barvu jejího ochlupení, která tak ostře kontrastovala s její světlou pletí.
Byla nadržená, ta touha z ní sálala jako horkost z kamen. Místo aby čekala na mě, začala svou vlastní, odvážnou show. Byl jsem v šoku, naprosto fascinovaný a neuvěřitelně rajcovaný. Ta její exhibice byla suverénní a přitom křehká. Její prsty zajely do toho hustého černého houští a pokojem se začalo ozývat mokré, rytmické mlaskání. Sledovala mě přitom s polootevřenýma očima, jako by chtěla pít můj úžas.
„Aachhh... hmmm... uuuu...“ ozývalo se tmou. Její vzdechy byly čím dál dravější a naléhavější. „Joooo... joooo... hmmm...“ Tiskla si prsty ke klitorisu a kroužila jimi v rychlém, dravém tempu. Slyšel jsem každé její prudké nadechnutí, každé zajíknutí, které doprovázelo ten vlhký zvuk tření. „Aachhh... uuuu... mmmmmm...“
Přitiskl jsem se k ní blíž, rty jsem našel jednu z těch tmavých bradavek a začal ji jemně cucat. Její reakce byla okamžitá – celé tělo se jí napjalo, prohnula se v zádech a pokojem se neslo trhané: „Uuuu... joooo... aachhh... hmmm...“ Její ruka v tom černém, chlupatém klíně kmitala s neuvěřitelnou jistotou a nespoutaností, zatímco já cítil její horký, zrychlený dech na své tváři.
Ta nezkušenost z nás sálala – oba jsme se báli udělat chybu, ale ta živočišnost byla silnější. Jindřiška se začala hýbat v křeči, boky se jí nadzvedávaly z prostěradla v divokém rytmu. „Hůůůů... joooo... aachhh! Aachhh! Áááách!“ Celé její tělo se nakonec prohnulo do luku, prsty se zaryly hluboko do té černé džungle a ona se s hlasitým, táhlým výdechem intenzivně udělala. Ležel jsem tam, úplně vyřízený, a po pár vteřinách rychlých pohybů rukou v trenýrkách jsem se přidal k ní.
Ráno byl dům tichý, rodiče už byli dávno v práci. Slunce prosvítalo skrze závěsy a já ji chtěl konečně pořádně šukat, cítit ji pod sebou a spojit se s ní. Jindřiška mě ale k sobě nepustila. Lehla si vedle mě na břicho, začala mě líbat a pak mi vzala ocas do ruky. Začala mi ho honit s takovým soustředěním a vášní, až jsem po chvíli nekontrolovaně vystříkl na prostěradlo.
Čas nás tlačil, ona musela do školy. Vyprovodil jsem ji ven a jeli jsme otcovým starým Golfem. Cesta ubíhala rychle, v autě voněl benzín a ta ranní nervozita před školou. Byla to naše první společná noc a, jak se později ukázalo, i ta poslední.
Mezi mým Havířovem a jejím Přerovem ležela tehdy nepřekonatelná propast. I když jsme si slibovali hory doly, realita všedních dnů a doprava nás začaly drtit. Vždycky se našel důvod, proč to nejde. Její výmluvy, proč mám přijet já a ne ona ke mně, byly nekonečné – škola, strach rodičů, únava. Chtěla, abych ten náročný přesun mezi městy absolvoval vždy jen já.
Až po mnoha letech, v jednom náhlém e-mailu, se mi otevřela. Přiznala, že ten klasický styk ji tehdy nelákal – už v té době preferovala to své sólo, anál, nebo dokonce experimenty se ženami, o kterých se zmínila jako o své bisexuální zkušenosti. Ta dálka mezi Slezskem a Hanou nás tehdy udolala, ale v paměti mi navždy zůstal ten černý klín, vůně tátova Golfu a mokré zvuky v přerovském šeru, které tehdy v mých dvaadvaceti letech změnily všechno, co jsem si o intimitě myslel.


Tento text je literárním dílem fikce a slouží výhradně k zábavným účelům pro dospělé čtenáře (18+). Veškeré postavy, jména, místa, události a situace jsou plodem autorovy fantazie nebo jsou použity fiktivně v rámci umělecké licence. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami (žijícími i zesnulými), reálnými místy, firmami nebo událostmi je čistě náhodná a nezáměrná.

Autor výslovně prohlašuje, že text nevyjadřuje jeho osobní zkušenosti, přesvědčení ani nenabádá k jakémukoliv jednání v reálném světě. Veškeré popsané aktivity jsou součástí fiktivního narativu a čtenář nese plnou odpovědnost za své nakládání s obsahem tohoto díla.