Pojďte pane

Pojďte pane, budeme si hrát. A na co? Třeba na otroka. Krásná představa, že. Pro mě velmi reálná, ale je to vážně tak?
I já mám sny a jsou velmi divoké.
Nesplněná touha je pěkná potvora a žene mě ke splnění, ale kdo by mi s tím pomohl.
Jedině on, ten který splní každé mé přání. A je vůbec takový?
Vidím pokoj, parádně vybavený, on, který sedí po mém boku na zemi a opečovává moje bolavé nohy a sleduje tu krásnou podívanou. Ano, dva milující se lidi, kterým nevadí, že je někdo pozoruje a diriguje. Ona je nádherná a poddajná a on dominantní k ní, ale submisivní ke mě, jinak by mě to nenechal přeci celé řídit. Ale co ten, který je mi oddaný? Přeci tam nebude jen tak sedět. Rozkaz zněl jasně, klekl si před muže a nechal si ojíždět pusu, já mu hlavu přidržela aby neuhnul. V jeho očích jsem viděla tu oddanost a vzrušení. Pak se muž otočil a začal šukat svou milou pěkně zezadu a můj on pořád držel hlavu, nyní v úrovni pěkně vypracovaného zadku, ochotně přijmout jeho chtivý jazyk. Pěkně ho olizuje a drží za koule, které budou brzy prázdné. Místností je slyšet švih důtek a dívka jen vzdychne. Ano, přesně to chci slyšet, jak všichni vzdychají a užívají si.
A já? Užívám si to?
Rozhodně ano a na maximum......