Malá vzpomínka na léto

Ráno jsem se díval, jak na podlahu dopadají paprsky slunce. Podlaha byla zahřátá, okno zavřené. Za ním vedro.

Tu náhle, jako záblesk, vyskočila mi v mysli vzpomínka na léto. Přišel jsem do chladivého stínu ložnice, převléknout se z plavek. Uvnitř mi připadalo větší šero, jak jsem měl vykoukané oči ze slunce. A pak přišla ona.

Taky se převléknout z plavek. Jakmile je sundala, povalil jsem ji na postel. Kůži měla už krásně opálenou, a světlá místa, která byla zakrytá plavkami, v šeru lákavě zářila. Prsa se jí rozlila do stran a tmavé dvorce lákaly k pocumlání. Rty jsem bloudil po jejím těle. Sálala horkem a voněla opalovacím mlékem. A touhou. Za tou jsem pozvolna směřoval...

Všechno se mi vybavilo z jediného doteku bosého chodidla na zahřáté podlaze. Okamžitě jsem pocítil narůstající touhu, chuť, a tlak v rozkroku. Tyhle chvíle, kontrast opálené kůže a sálající teplo z ní, vůni opalovacího krému... mám na létě asi nejradši. Jako sladká malina na keříku. Zahřátá sluncem, jen si na ni smlsnout