Rajda II pokračování

Usedáme k našemu stolu, je zde plněji jak včera.
No to jsem zvědavá, kde tady kdo bude hrát? podivuji se
Za chvilku přichází rozuzlení, přichází paní dyžejka se svým nádobíčkem. Chvilku rozbaluje nádobíčko a pak to rozjíždí. Umí, hity mého mládí prokládá vtipnými vstupy.
Smím prosit? zazní nademnou. Koukám týpek z rána. Zkouknu ho od hlavy k patě, od paty k hlavě. Docela ujde . Vstávám od stolu a jdu na miniparket. Je tady celkem narváno, nedivím se, když tak pěkně paní hraje.
Při písni, Už nejsem volná, jsem měla už jeho ruce trochu níž, než li je obvyklé.
Můžu vás na něco pozvat, prosím, abych napravil to ráno.
Tak jo, jdu s ním, dávám si svoji oblíbenou kolu s rumem, jednu, druhou.....
Celkem dobře se s ním povídá. Přemýšlím, jaký ho asi má.
Nepůjdem se projít, je tady velký kravál , vytrhuje mě z úvah.
Chceš si zašukat, viď, pomyslím si
Tak jdem, taky to potřebuji....
Jdeme alejí, je příjemný teplý večer, hudba zní z už celkem z dálky. U autobusové zastávky si mě přitáhne a začneme se líbat. Jeho ruce mám všude, teď se dobývá pod tričko na moje kozičky..
Rozepínám mu džíny, rukou zalovím ve slipech. No slušnej průměr, začnu mu ho honit
Vzdychne a začne se mi dobívat do riflí, úplně moc zkušeností nemá... Musím mu trochu pomoci, stahuji si džíny s kalhotkami pod zadek.
Máš gumu?
Ne.
No to jsem si myslela, všichni jste stejní. Nasadím mu ji a nastavím svoji prdelku. Je roztomilí jak se snaží najít vchod do mé jeskyňky. Musím mu pomoci, když už ho najde, začne nedočkavě přirážet.
Začne my drtit kyčle, ještě dvakrát přirazí, hekne a je to.
Věděla jsem, že to bude rychlovka, ale že bude takhle rychlá....
Dřepnu si, šprcku zahodím do kopřiv, byla to pěkná dávka a zkouším ho probudit k dalšímu kolu.
Po chvili to vzdávám, zklamaně si natahuji džíny, ještě chvilku se mazlíme, nechci na něho být hnusná.
Vracíme se.
Dáš si ještě něco.
Ne díky.
Zlobíš se?
Ne, příště to bude lepší, říkám a vlepím mu pusu na tvář.
Jdu za holkama.
Kde máte Marunu? Šla si zašukat.
Dělejte si prdel z pastelíny, pomyslím si, kdo asi by ji ojel.
Jdu si lehnout, hlásím, nemám nějak náladu poslouchat ty tlachy, asi stárnu.
Mladá paní, pojďte si k nám sednout, noc je ještě mladá, zaslechnu u dveří.
Otáčím se, v rohu u stolu na mě mává děda rybář z rána. Chvilku se váhám, no co, tak si alespoň pokecám z důchodcema.
Přicházím ke stolu štamgastů, věkový průměr tak 100let+. Dělají mi místo.
Dáte si štamprličku?
Co pijete?? Lidskou tvář. Tak jo, to můžu.
Nakonec to byl super závěr večera, staříci vyprávěli zážitky z mládí, lidskou tvář jsme otočili několikrát dokola, občas jsem měla dědovu ruku na noze, ale neřešila jsem to.
Přijdete ráno na hráz, ptá se děda rybář, když se loučíme a spiklenecky mrkne.
Přijdu, říkám, taky mrknu a vlepím mu pusu na tvář.
CRRRR, budík, líně se protahuji, v hlavě se mi přehrává včerejší den.
Co se to stalo z holkama? Vždy to byla šílená pařba, završená grupáčem, je divný že se to vždy obešlo bez následků. Naštěstí.
Teď? Pořád řeší ty svý debily, kretény, hovada.... Stávají se z nich vesnický babky....ještě chybí šátek a zástěra
Neumím si představit, že bych takhle mluvila o manželovi, když volá, říkám mu miláčku, ano miláčku, jistě miláčku.... Ženský se z toho můžou posrat, nechápou že ho po tolika letech pořád ještě miluju a on mě, i když jsem rajda.
Vždy říká, jsi dospělá, máš vlastní rozum, tak se jím řiď jak nejlépe umíš.....
Když zapaluji svíčku na hrobě jeho rodičů, děkuju bohu, že vychovali takové syna a že náhoda mi ho přivedla do cesty.
Nic, musím vstát, zaběhnu za dědou se rozloučit , po obědě balíme a rozjedeme se domů

Konec druhého dílu.