Chata pro z(a)tracené.

Vánoční pojídání a povánoční nálada vystrčila mě i kamarádku ze dveří našich domů a tak jsme vzali nejen nohy na ramena, ale hlavně na nohy své běžky a vyrazili do přírody, kde nás čekalo sluníčko, příjemný mrazík v čerstvě zasněžené horské krajině. Jak to tak už v životě bývá, člověk míní, příroda mění. Po dvou hodinách krásné projížďky se začalo velmi rychle měnit počasí. Tam, kde před malou chvílí panovala odpolední pohoda, se najednou začalo smrákat a nastalou tmu se snažila prosvítit bílá sněhová vánice. Jejich vzájemný souboj začínal vypadat zlověstně a nevěštil nic dobrého. Opak však byl pravdou. Po pár stovkách metrů bloudění se před námi objevila chata určená pro záchranu takových zbloudilců, jako jsme byli my. Byla to nevšední náhoda, ale ještě větším štěstím bylo, že jsme při vstupu do jediné a krásně vyhřáté místnosti uviděli ještě dalších 9 horalů, kteří zde jen před malou chvíli našli též útočiště. Těm bylo na rozdíl od nás jasné, že počasí se jen tak neumoudří, a že zůstaneme v tom malém, ale útulném prostoru vespolek dlouho uvězněni.
Od počátku bylo vidět, že chlapi nijak neřeší naše spříznění přesahující obyčejné kamarádství a zároveň bylo zřejmé, jak hodně se jim líbíš. A proto jsem udělal přesně to, co jsem viděl v jejich očích a co hned s nadšením v kalhotech přivítali. Bylo to milé i pro mě, když jsem si tě postavil na pevný dubový stůl a začal pomaloučku svlékat. Jeden prochladlý kousek za druhým, takový malý striptýz s pomocí. Zároveň s tvými kalhotkami padly k zemi i poslední díly jejich oblečení. Nazí položili nahou na hladkou stolovou desku tak, abys měla půlku zadečku na její hraně a vlhnoucí lůno přístupné k líbání. Cítila jsi, jak tě vzali za kolena, lýtka a kotníky, aby ti jemným tahem roztáhli stehna a pohledem na odhalený klín ještě utužili svým tvrdým ocasům erekci. Jeden za druhým pak poklekli mezi tvá stehna a zabořeným jazykem hledali mezi pysky schovaný hrášek rozkoše. Poznali, když o něj zavadili, neboť jsi se vždy při jeho doteku ihned prohla v kříži a slabě zasténala. Za chvíli měli všichni tváře smáčené vláhou tvojí kundičky, kterou v ní jazyky spustili.
Ač po tom sami hodně toužili, přece jenom nechali vklouznout do tvého takto přichystaného klína jako prvního mě. A i po té, když jsem do ní vnořil úd, tak dva a dva z nich dál udržovali tvé nohy v patřičném roznožení, další dva si hráli s tvými ňadry a tři zbývající ti střídavě zasouvali silně vzrušená pohlaví až ke konci jazýčku.
Naklonil jsem se těsně nad tvoji rozpalující se tvář a zahleděl se přímo do teď už doširoka rozevřených očí. Nespouštěli jsme ze sebe pohledy, jak jen to mezi těmi žádostivými údy šlo, a já z něj ani o píď neuhnul. A to i v momentě, kdy jsem se dočkal už chvíli vyhlíženého okamžiku, když první mužství v silných záškubech začalo skrápět tvé rty. Ten vzájemný oční kontakt jsme pak nepřerušili ani když jsi si do pootevřených úst nechala pomaličku proudit první miliony spermií. Přál jsem si, aby mi orgasmus přišel až po té, kdy takto uvidím stříkat i posledního horského muže. Miluju totiž vidět semínka ve tvojí puse. Když se ti povedlo to všem udělat a i ten poslední úd začal nad tvou tváří uvadat, uvolnil jsem konečně napětí v podbříšku a všechna nastřádaná touha ze mě vychrlila vstříc tvému tělu.
Počasí se během té hodinky vůbec nezměnilo, čemuž jsme byli rádi nejen my, ale i ty. Já se posadil na kraj stolu, vzal tě za ruku a s obdivem sledoval, jak tvoje kundička pohlcuje nově vzrušená mužství a nechává se plnit dalšími dávkami jejich moku. Když se po mnoha hodinách od rozjasněné Evičky rozjasnila i obloha, oblékli jsme, ač neradi, svoje šatstvo a vrátili jsme se všichni společně a spořádaně do civilizace. Lidé, kteří nás celou tu dobu hledali, si podle našeho vyčerpání mysleli, že jsme chatu nenašli a uvěřili našemu vyprávění, jaký to byl pro nás strastiplný zážitek, když jsme bouři museli přečkat jen pod malým skalním převisem. Netušili, že to bylo moc příjemné ztracení se!